Mezinárodním dnem proti násilí na ženách byl 25. listopad vyhlášen Valným shromážděním OSN v prosinci 1999. Valné shromáždění OSN přitom vyzvalo vlády jednotlivých zemí, mezinárodní organizace i jednotlivé neziskové organizace, aby na tento den pořádaly akce zaměřené na zvýšení povědomí o tomto problému. Neoficiálně byl tento den slaven již od 80. let 20. století, v České republice poprvé v roce 1995.
Pod pojmem „násilí na ženách“ přitom Valné shromáždění OSN rozumí „činy schopné způsobit fyzické, sexuální nebo psychické poškození, ať již ve veřejném nebo soukromém životě.“ Obecně je pod tímto pojmem rozuměno domácí násilí, sexuální zneužívání, obchod se ženami či jiné genderově podmíněné násilí. Rozhodnutí o vyhlášení Mezinárodního dne proti násilí na ženách (54/134) bylo přijato i s ohledem na Deklaraci o eliminaci násilí na ženách z prosince 1993 a na Všeobecnou deklaraci lidských práv i řadu dalších deklarací.
Jako den proti násilí na ženách byl 25. listopad připomínán neoficiálně od roku 1981, kdy byl takto vyhlášen ženskými organizacemi v Kolumbii na památku sester Patrie, Minervy a Marie Teresy Mirabalových, politických aktivistek v Dominikánské republice zavražděných roku 1960 na pokyn dominikánského diktátora Rafaela Trujilla.
Od devadesátých let 20. století si tento den neziskové organizace po celém světě připomínají v rámci 16 akčních dnů proti genderovému násilí – ty vyvrcholí vždy Dnem lidských práv 10. prosince.
V České republice byl 25. listopad jako den proti násilí na ženách poprvé připomenut v roce 1995 Koordinačním kruhem prevence násilí na ženách. Od tohoto roku byly na tento den (či v rámci 16 akčních dní) pořádány informační akce každoročně, letošní viz pod www.koordona.cz .
Mínění české společnosti se především vůči násilí páchanému v domácnosti změnilo, společnost dnes poměrně většinově tento jev, který vede k porušování lidských práv žen, odsuzuje. Domácí násilí je trestným činem, do budoucnosti bude pachatel násilí vykázán policií ze společné domácnosti.
Koordona – koalice neziskových organizací proti domácímu násilí chce však k letošnímu 25. listopadu upozornit především na dvě formy násilí na ženách, které se ukázaly být stejně závažnými jako přímé týrání.
1.V souvislosti s trestnými činy páchanými na ženách za zdmi domova (domácí násilí) se v posledních měsících na veřejnosti důrazněji diskutuje problematika dětí z rodin, postižených domácím násilím. Světová zdravotnická organizace WHO považuje pouhou přítomnost dítěte u domácího násilí za jeho psychické týraní. Ženy v těchto případech jsou tak postiženy dvakrát. Jako partnerky a jako matky.
2.Zjistilo se, že domácí násilí často rozvodem či rozchodem partnerů nekončí, pouze se transformuje do jiné formy. Pachatelé násilí se v těchto případech proměnili na „vzorné otce“, kteří se dožadují styku se svými dětmi. Proti matkám organizují štvavé kampaně, ztěžují jim život nekonečnými soudními tahanicemi. Život ženy, která s dětmi od pachatele násilí odešla, je tak protkán pronásledováním, placením pokut za neuskutečněný styk s otcem, kterého však dítě oprávněně odmítá. V nejhorších případech jsou matky, které hájí zájmy dítěte trestně stíhány.
S tímto problémem se nepotýká jenom Česká republika. Ovšem obzvlášť těžkou situaci v ČR zažívají při a po rozvodu takto postižené ženy. Jejich situaci zkomplikovalo Usnesení vlády ČR č.1108 z roku 2005, které zdůrazňuje právo dítěte na styk s oběma rodiči. Zde se jaksi pozapomnělo na případy, kdy jedním z rodičů je pachatel domácího násilí.
Informace o Mezinárodním dni proti násilí na ženách a usnesení Valného shromáždění OSN naleznete v případě zájmu na stránce:
http://www.unifem.org.au/index.cgi?tid=145