Máte doma prince z pohádky, nebo vašemu partnerovi chybí do ideálu hodně daleko? Co by nejvíce vadilo ve vztahu právě vám?
Žádná žena nechce žít s alkoholikem, gamblerem, narkomanem, násilníkem či jiným rizikovým typem muže. Přesto některé dámy s takovými pány žijí, mají s nimi děti a mnohdy i nešťastně stráví značnou část svého života. Tyto problematické jedince jsme však z našeho dotazu vyřadili, neboť předpokládáme, že nikdo soudný by se do takového vztahu nevrhl plánovaně.
A jak minianketa dopadla? Kdo se ocitl na pomyslném stupni vítězů?
S JAKÝM MUŽEM BYSTE NEMOHLA ŽÍT?
8 žen, 8 názorů
Zdena (37 let, vdaná): „Absolutně bych nemohla žít s kuřákem! Samozřejmě by mi vadila i nevěra, lži apod. Ale kouření je pro mě opravdu nepřekonatelný problém.“
Irena (51 let, dvakrát rozvedená): „Obě má manželství ztroskotala kvůli nevěře. Asi přitahuji notorické holkaře. Víc než nevěra mně ale vadily ty lži kolem. Za sebe tedy říkám: nejhorší je lhář a křivák, chlap bez páteře, který kvůli svým potřebám ubližuje nejbližším.“
Simona (45 let, vdaná) : „Jednoznačně škrt! S jedním takovým jsem žila 5 let – a již nikdy více! Vše přepočítával na peníze. Lásku, přátelství i smrt svého vlastního otce! Vše muselo být výhodné, vše co dělal, se mu muselo vyplatit. Ale určitě by mi vadil i rasista, komunista a člověk co nesnáší zvířata.“
Pavlínka (20 let, svobodná) : „Jé, to nevím, asi s někým o hodně starším a chudým. Asi by mi vadil i muž, co by mě podváděl a nepomáhal mi doma.“
Eva (31 let, svobodná) : „Bude to znít divně, ale nikdy bych nežila s muslimem. Ani s jiným chlapem, jehož náboženství jakkoliv diskriminuje ženy – na to jsem alergická! Vadil by mi i lakomec, jako byl můj nevlastní otec. Dospívání s ním bylo peklo.“
Gábina (40 let, rozvedená) : „Můj bývalý byl hypochondr a lenoch, což bych snad i tolerovala, kdybych nezjistila, že místo do práce chodí k milence a mně lže, že nemá zakázky (peníze). Živila jsem ho rok, než jsem na všechno přišla. Milenka pak obdržela kufry i miláčka, ať se děvče snaží. Odpustím hodně, ale sobecké lži nikdy!“
Mia (28 let, podruhé vdaná) : „Pracuji v umělecké profesi, první manžel byl hudebník, byl fajn kamarád, ale nemožný partner. Neustále byl pryč, v ničem se na něj nemohla spolehnout, život byl pro něj jeden velký večírek, nic nebral vážně. Hudebníka bych už nikdy nechtěla, ale vadil by mi i naprostý opak – perfekcionista, puntičkář a suchar bez jiskry, ten by ze mě totiž zešílel!“
Táňa (38 let, rozvedená) : To je jednoduché: lakomec, šovinista a milovník psů. To vše byl můj bývalý. Žádný prachy, spousta chlupů od psů a řečí o jeho dokonalosti a nadřazenosti nad mou neužitečnou maličkostí.“
A závěr?: Lakomec, holkař, hypochondr nebo lhář?
Je patrné, že nelehko se žije s notorickými nevěrníky, lháři a lakomci. Zvláště poslední jmenovaní bývají jako partneři velmi nepopulární, a to nejen u slečen a dam se „zlatokopeckými sklony“, ale i u docela obyčejných žen. V lakomcově nitru kraluje láska k penězům a majetku nade vším. Je to sobec, jehož duši požírá hamižnost, která zatemňuje myšlení a nutí jej podřizovat vše svému chtíči. Vše se musí vyplatit, vrátit apod.
Pokud však potká škrt škrtku, situace se obrací, ti dva mají společnou lásku i pohled na život. A co z toho plyne? Že muž, se kterým by nikdy nemohla žít jedna žena, může být přijatelným partnerem pro jinou dámu.