1. Zamilovala jsem se do impotenta. Co dál?
Anna je 14 let rozvedená, obě děti studují a jsou samostatné a ona se věnuje své práci a koníčkům. „Hon“ na potencionálního partnera už dávno vzdala, normální svobodný (samozřejmě klidně i rozvedený) muž mezi 40 a 50 lety je prý nedostatkové zboží. Nebo má možná smůlu a navíc již věkově nespadá do „lovné zvěře“ druhou mízou překypujících padesátníků. Rozpačitých schůzek měla přes různé seznamky desítky.
Obvykle šlo o podivíny, nezralé jedince nebo sexuální turisty mající doma spořádanou rodinu. Pak potkala jeho (naprosto prozaicky ve vlaku). Povídali si celou cestu, skoro 3 hodiny. Nesměle si vyměnili telefonní čísla a dohodli se, že zajdou na kávu, nebo ještě lépe na výlet a kávu – oba jsou totiž nadšení turisté a cestovatelé.
- Jak se vyvíjel Annin příběh dál, se dozvíte v následujících kapitolách... Pokud jste netrpěliví a chcete znát rychle konec, můžete část příběhu přeskočit. Z boxíku zvolte rovnou čtvrtou kapitolu a prostřední část textu se vám vůbec nezobrazí. Jestliže si chcete příběh přečíst celý, postupujte po kapitolách tak, jak za sebou následují.
Pokračování 2 / 4
2. „Uběhly 3 měsíce a já začala chápat, že si musíme vážně promluvit“
„Přes 3 měsíce se mu dařilo svůj hendikep tajit. Jelikož jsme oba byli dlouho sami, první opravdové intimity na sebe nechaly čekat takřka měsíc a půl – jednoduše jsem se po těch letech styděla. První noc byla fajn. Nic víc, nic míň. Tenkrát mi ještě nedošlo, že doopravdy vlastně k ničemu nedošlo! Přítel se postaral o mou úplnou spokojenost a něžnostmi mě ukonejšil ke spánku. Ráno jsem mu chtěla vše vynahradit, moc se tenkrát omlouval, že spěchá do práce.
Prý zapomněl na jakousi důležitou schůzku. Dopoledne mi poslal krásnou zprávu a litoval uspěchaného rána. Podobných situací, kdy s grácií vybruslil z opravdového milování, bylo několik (jenže to mi došlo až později). Uběhly 3 měsíce a já pomalu začala chápat, že si musíme vážně promluvit. Nesnáším lhaní a přetvářku, obojího jsem si užila dost v prvním manželství.“
Pokračování 3 / 4
3. Nejtěžší rozhodování od rozvodu
„Náš vztah mě postavil před opravdové dilema, které jsem naposledy zažila při rozvodu s exmanželem. Nemohla jsem se tehdy k rozvodu, i přes opakované nevěry mého muže, odhodlat. Řešila jsem existenční stránku takového rozhodnutí a bála jsem se o psychiku dětí. Nakonec jsem se rozhodla dobře. Můj exmanžel se od té doby stačil ještě dvakrát rozvést a mít dvě děti. Mé současné dilema je podobně těžké a zásadní. Cítím, že přítel o mne velmi stojí, a že touží po trvalém vztahu. Jsme výborní přátelé, ale milenecká stránka našeho partnerství nebude pravděpodobně nikdy fungovat.
Přítel trpí erektilní dysfunkcí, kterou se bohužel nedaří léčit. Mám pocit, že bych se snad ve svých letech, kdy mi klimakterium pomalu klepe na dveře, s touto skutečností časem vyrovnala. Mnohem víc mi ale vadí přítelova neupřímnost v počátcích vztahu. I přestože se přítel snaží, naše intimita je z mého pohledu jen poloviční. Trochu se obávám, že až opadne zamilovanost a jiskření, tak už se přítel nebude tak snažit, abych v intimní oblasti nestrádala.“
Pokračování 4 / 4
4. Jeho reakce ji nesmírně překvapila
Anna má ráda přímost, i když někdy bolí. Chce vždy vědět, na čem je, protože potom ví, proti čemu stojí a jak se se situací a problémy vyrovnat. I proto příteli řekla narovinu vše, co cítí. Snažila se, být taktní, ale přímá. Reakce ji nesmírně překvapila. Přítel, statný a zrádlivě vyrovnaný a silný muž, se rozplakal (přesněji; ukáply mu tři nebo čtyři zadržované slzy, o žádné přehrávané hysterické štkaní rozhodně nešlo).
Prý už po první schůzce věděl, že bude strašně těžké říct pravdu, ale údajně k tomu nenašel sílu. Bál se (a bojí), že o Annu přijde. Nikdy prý nikoho nemiloval tolik jako ji, nikdy se nikomu s tolika věcmi nesvěřil. Dokonce nyní začal novou léčbu, zatím ale nejsou (bohužel) vidět žádné výsledky. Nicméně Annu nijak nepřemlouval a neprosil, aby zůstala – zachoval si důstojnost. Anna neumí žít s někým jen na půl, a tak přítele poprosila o týden na rozmyšlenou…