Za zvýšenou tendencí k nevěrám může stát i emoční nezralost. Tito lidé často pocházejí z emočně chladného, nebo naopak extrémně vřelého prostředí a vyžadují bouřlivé a silné emoce i od svého vztahu.
Emoční nezralost
Pokud pak přejde z fáze zamilovanosti do fáze partnerské, začnou hledat emoční náboj jinde. „Mimomanželský vztah zde není pokusem o kompenzaci něčeho, co by nám na předchozím partnerovi vadilo, nebo něčeho, co by nám u něj scházelo. Pokud má legální partner dostatek trpělivosti, pokud dokáže zabránit překotnému rozpadu manželství, je celkem běžné, že i vztah milenecký přestane mít časem dostatečně intenzivní emoční náboj a nevěrník v manželství setrvá,“ radí Petr Šmolka.
„Pravda, tento cyklus se může, a pravděpodobně i bude, po čase opět opakovat,“ podotýká. S nezralostí souvisí i další, i když méně častý důvod nevěry, a to nereálná představa toho, jak by měl správný muž vypadat. „Někteří muži si myslí, že správný muž musí dobývat ženy a oddávat se milostným dobrodružstvím,“ říká Carol Botwin. „Ať vědomě či nevědomě jsou přesvědčeni, že děvkařství je cosi, co k mužskému pohlaví patří a s ženským se vylučuje, pro muže tohoto typu je dvojí metr reálný a vyhovuje jim.“
Názor, že u mužů je nevěra normální, zatímco ženy se ve stejném případě dopustily neodpustitelného morálního úpadku, je v naší společnosti hojně rozšířený. „Je přece jasné, že nevěra u chlapa a u ženský je něco jiného. Když já svedu nějakou kočku, znamená to, že jsem ji vlastně dobyl, svým způsobem pokořil. A přesně to nechci, aby někdo udělal mé ženě. Aby pro něho byla jen trofejí. Ulovená žena chlapovi zvýší statut, ale být oblbnutá a zdolaná přece žádné ženě pomoct k sebevědomí nemůže. Už proto bych to té své nikdy neodpustil,“ říká čtyřicetiletý právník Pavel.
Psychická porucha
Někdo není vůbec schopen autentický vztah navázat. Láska k sobě samému je zaměstnává na plný úvazek a druzí jim slouží jen jako prostředek potvrzení této sebelásky. Takovým osobám je proto jedno, že druhým ublíží nebo je zraní. Čím víc milujících protějšků, tím lépe, jak se však cítí druzí, je jim ukradené. To oni jsou alfou a omegou všeho, středem vesmíru. Psychologové v této souvislosti hovoří o narcistické osobnosti. Podobně jako se i Narcis z antických bájí zamiloval do svého obrazu ve studánce, znají lidé s touto poruchou pouze lásku k sobě samému a ostatní je nezajímá. Carol Botwin používá pro podobný typ mužů označení princové.
„Princ je produktem své matky, která bývá v mnoha případech hluboce nespokojena se svým manželem, jenž podle jejího názoru neuspokojuje řadu jejích potřeb. Když se takové ženě narodí syn, hýčká ho jako mesiáše a přenáší všechnu svou lásku a péči na něho. Dává mu všechno, po čem zatouží, a nic pro něho není dost dobré. Jelikož ho matka vnímala jako svoji spásu, má takový muž v dospělosti sklon domnívat se, že je pro ženy darem z nebes. A protože mu matka dala všechno, nač si vzpomněl, žádná žena v jeho životě se jí nevyrovná. Nikdy ho skutečně nedocení a nikdy mu neposkytne vše, co si zaslouží. Princ má abnormální potřebu péče a oddanosti. Jelikož žádná žena nedokáže naplnit tuhle studnici až po okraj, má princ vždycky v chodu jednu či dvě vedlejší známosti.
Jedině tak má pocit, že dostává téměř tolik lásky a pozornosti, kolik potřebuje.“ Za chronickou nevěrností mohou stát i další duševní poruchy, jako například obsedantně- kompulzivní porucha nebo mánie. Člověk se v manickém období zabývá více věcmi najednou, jedná ukvapeně a impulzivně, nezvažuje důsledky. Součástí takovéto epizody mánie mohou být i zbrklé navazování vztahů, sexuální promiskuita či nevázané flirtování. Když je „po bouři“, dotyčná osoba se zase vrátí k roli oddaného partnera či věrného manžela. O tom ví své i třicetiletý sociální pracovník David: „Manželčiny sexuální excesy už neberu jako nevěry, ale jako důsledek její nemoci,“ vypráví. „Když opadne období mánie a začne mít jasno v tom, jak se chovala, je z toho zničenější než já. Vím, že s tím prostě nic nenadělám, i když neříkám, že mě to nebolí,“ svěřuje se.
Více se dozvíte v článku zde
Text: PhDr. Veronika Kavenská
Foto: Isifa.com
„Další zajímavé články najdete v aktuálním čísle časopisu Moje psychologie„