Chtěl, abych zhubla. Když se mi to povedlo, opustil mě

| Autor: KK | Rubrika: Láska a vztahy

Každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán. V mém případě se asi nedá mluvit o skutku. Zkrátka jsem projevila dobrou vůli a ve snaze být pro svého přítele dokonalá jsem se nechala přemluvit k drastickému hubnutí. Několik měsíců jsem se trápila dietami a cvičením. Ale když jsem dosáhla váhy, jakou si představoval, opustil mě. Prý jsem se změnila nejen fyzicky, ale i duševně – a on mě přestal mít rád!

Chtěl, abych zhubla. Když se mi to povedlo, opustil mě

Nikdy jsem nebyla ani hubená, ani vyloženě tlustá. Jako dítě jsem měla trochu nadváhu, pak jsem v pubertě docela rychle vytáhla a vážila tak akorát. Trochu víc jsem se zaoblila, když jsem začala chodit do práce, protože zdravý životní styl šel trochu stranou.

A právě v práci jsem se před dvěma lety seznámila s Radimem. Dělám recepční v hotelu a on tam přišel vyřídit ubytování pro zahraniční klienty firmy, kde pracoval. Zůstala jsem na něj tenkrát koukat jako na svatý obrázek. Vypadal jako hollywoodský herec z plakátu nebo jak nejlépe to popsat. Prostě prototyp dokonale krásného muže, alespoň jak si ho já představuji: upravený, ale ne přehnaně, svalnatý, ale ne kulturista, s neodolatelným úsměvem.

Právě poté, co se na mě usmál, jsem byla ztracená – a jemu to neuniklo. Zřejmě na něj takhle reagovala každá žena. Horečně jsem přemýšlela, čím takového chlapa upoutat. Nejsem žádná miss, ale odjakživa jsem výřečná a celkem vtipná, a tak jsem mluvila a mluvila. Podařilo se mi ho opravdu pobavit. A výsledkem nakonec bylo pozvání na večeři.

Radim mě vzal do pěkné, docela drahé restaurace v centru města. Trochu mě zarazilo, že zatímco já jsem si dala pořádný kus masa a opečené brambory, on si objednal rybu se zeleninou. A při mém dotazu, jestli si dáme něco sladkého na závěr, vypadal skoro vyděšeně. Jinak se ale večer vydařil a po prvním rande následovala další.

Jeho pichlavé poznámky mě bolely

Do Radima jsem se opravdu zamilovala, ale připadala jsem si vedle něj docela rozpolcená. Před ním jsem chodila s kluky, kteří ke mně tak nějak typově seděli: ničím nevyčnívali, byli průměrně hezcí, zkrátka jsme ladili. Ale tady mi připadlo, že jsme jako kráska a zvíře, jenže to zvíře jsem já. Na jednu stranu jsem byla pyšná, že si někdo jako on vybral zrovna mě, na druhé jsem se pořád bála, že jednoho dne mu růžové brýle spadnou a on zjistí, že má vedle sebe mírně oplácanou šedivku.

Po tři čtvrtě roce jsem se k Radimovi nastěhovala. Bydlení nám docela klapalo, až na občasné nenápadné poznámky, které začal přítel trousit na moji adresu. „Tobě nějak chutná,“ prohodil třeba u večeře. „Neměla bys jít takhle pozdě,“ říkal jindy. Zpočátku jsem se vždycky jen neurčitě zasmála, protože jsem nevěděla, co říct. Když se ale takové výroky začaly množit, ohradila jsem se. „Co to má znamenat, proč pořád takhle popichuješ? Nelíbím se ti? Taková jsem od začátku, tak o co ti jde?“

„No, pár kilo dolů by ti asi neškodilo. Líbíš se mi, to jo, ale kdybys byla trochu štíhlejší, pevnější, bylo by to dokonalé,“ prohodil s bezelstným úsměvem. V tu chvíli jsem měla hrozný vztek a do očí mi vyhrkly slzy, ale ovládla jsem se. Bylo mi to zkrátka líto, ale večer se mnou Radim pomiloval stejně krásně jako kdykoli jindy, a tak jsem nakonec usoudila, že chlapi jsou prostě upřímní a to, že mi řekne, co vidí, neznamená, že by mě neměl rád.

A tak jsem se rozhodla, že budu vstřícná a ukážu mu, že mě jeho názor zajímá. „A co znamená pár kilo dolů? Nebo jak by sis mě vlastně představoval jako dokonalou?“ zeptala jsem se ho ráno u snídaně. Zamyšleně si mě měřil a pak odpověděl: „Myslím, že s tvojí výškou je ideál tak 55 kilo. A ty máš nejmíň o deset víc, že jo?“

Zalapala jsem po dechu. Vážila jsem v tu dobu 66 kilogramů a neuměla si představit, že bych měla míň než 62, to už bych přece chrastila kostmi! Jenže v hlavě mi začalo blikat výstražné světýlko: Jestli nezhubneš, určitě tě opustí! A protože jsem byla hloupá a zamilovaná, chtěla jsem jemu i sobě dokázat, že pokud chce 55 kilo, má je mít.

Zahájila jsem hladovku

Nasadila jsem tvrdou dietu a přestala skoro jíst. Neměla jsem totiž nikdy ráda sport, takže jsem byla ochotná hladovět, ale hýbat se moc ne. Za měsíc se mi podařilo shodit pět kilo a byla jsem na sebe pyšná. Jenže Radim jako by si toho ani nevšiml! Schválně jsem se před ním producírovala spoře oblečená a jednou při sexu už to nevydržela: „To mě ani nepochválíš, jak jsem zhubla?!“

Jeho odpověď mě šokovala: „No jo, milá zlatá, ale nejíst umí každej. Máš pět kilo dole, ale svalů – a o to víc je vidět, že máš špíčky a povolený celý tělo. A to není úplně ono. Radši se víc hýbej a jez.“ Vzteky jsem málem praskla!

Když usnul, přepadl mě nával vlčího hladu a já v noci vyjedla skoro celou lednici. Ráno jsem se pak málem hanbou propadla, když Radim nevěřícně hledal něco k snídani. Smál se přitom na celé kolo. „Já věděl, že na to nemáš, to bylo jasný od začátku!“

Něco se ve mně zlomilo. Umínila jsem si, že na to půjdu pořádně, překonala se a začala koketovat se sportem. Nejdřív jsem s odporem poklusávala po parku, plazila se vyřízená z hodin zumby a styděla se v bazénu. Jenže jsem tvrdohlavě odolávala – a asi po třech týdnech nastala jakási kouzelná proměna a mě to začalo bavit. Najednou jsem se na sportování těšila. A co víc, přestala jsem mít potřebu tolik jíst a hlavně jsem jedla zdravěji sama od sebe, změnily se mi chutě.

Kila šla dolů nejdřív rychle, pak pomaleji, ale pořád. A především jsem viděla výsledky v zrcadle. Jak se mi tělo zpevňovalo, rýsovaly svaly. Byla jsem nadšená a nemohla pochopit, že jsem takhle nežila už dřív.

Je pravda, že jsem v tu dobu asi byla víc někde v tělocvičně nebo parku než doma. Po večerech jsem si vyvářela pohankové kaše a krájela hory zeleniny do krabiček. Radim ale nic nenamítal, a tak jsem neměla pocit, že mu to vadí.

Vyhrála jsem. A on to neunesl

Zhruba za půl roku jsem před něj předstoupila a slavnostně mu oznámila, že vážím rovných 53 kilogramů a jeho přání jsem tedy splnila více než vrchovatě. Jeho reakce mě ale zaskočila. „No vidíš, to jsi dobrá, no.“ To bylo všechno, co mi řekl. „Ty nemáš radost? Vždyť sis to přál!“ divila jsem se. Ale jen něco zabručel s tím, že ho beru moc vážně a že váha není všechno.

Zvláštní je, že zatímco před měsíci jsem se z jeho poznámek ohledně mé váhy hroutila, najednou mi chladná reakce byla nakonec jedno. Já jsem se sebou byla spokojená a měla radost, kterou jsem si nehodlala nechat zkazit.

Užívala jsem si, že si můžu dovolit jakékoli oblečení, cítila jsem se sebevědomě a podle toho se chovala. A právě to asi začalo Radimovi nejvíc vadit! Byl zvyklý, že kamkoli jdeme, všechna pozornost je upřená k němu a já jsem doprovod, který nikdo skoro nezaznamená. Najednou jsme si ale byli rovní. Chlapi se za mnou začali otáčet a jeho to strašně rozčilovalo.

Dělalo mi to dobře a myslela jsem si, že je taková žárlivost hezká. Netušila jsem ale, že jeho to tak žere. Byl zvyklý mít všechen obdiv pro sebe a najednou se musel dělit! A tak mě jednoho dne čekal šok. „Já tě mám pořád rád, ale ty ses hrozně změnila. Zajímáš se jen o sebe, o to, kolik vážíš, jak vypadáš, jestli jsi uběhla svoje kolečko. A já takovou holku nechci,“ oznámil mi.

Nevěřícně jsem na něj koukala. „Ale vždyť to jsi sám chtěl, já se změnila kvůli tobě! A našla jsem se ve sportu, dělá mi to dobře. To je přece skvělé, ne? A myslím,že mi křivdíš, nijak tě nezanedbávám, to vím moc dobře.“ Myslela jsem si, že vtipkuje, ale myslela to naprosto vážně. Jeho ego prostě mou proměnu neuneslo!

A víte co? První týdny jsem brečela jako želva, nechápala to. Ale teď, s několikaměsíčním odstupem, jsem Radimovi vděčná. Kdybych ho nepoznala a on mě nenakopl, nikdy bych se nedonutila něco se sebou dělat. Takže je jen dobře, že jsem s ním byla. A že mě opustil? Jeho škoda…

Lenka, 24 let

Další články z rubriky

Láska je nesmrtelná: Muž podporoval svoji ženu s rakovinou do posledního výdechu

Láska je nesmrtelná: Muž podporoval svoji ženu s rakovinou do posledního…

8. 12. | Jennifer Meredino (40) byla příliš mladá na to, aby zemřela. Osud s ní však měl jiné plány a když…

Na co je dobrý sex? Pomůže od migrény, stresu i škytavky

Na co je dobrý sex? Pomůže od migrény, stresu i škytavky

8. 12. | Jste čím dál tím pohodlnější a máte problém se přemluvit k sexu? Až zjistíte, k čemu všemu vám…

MAGDA (27): Přítelův syn mi dělá návrhy. A příteli to nevadí!

MAGDA (27): Přítelův syn mi dělá návrhy. A příteli to nevadí!

6. 12. | 12 | Magda má o 15 let staršího přítele s dospívajícím synem ve střídavé péči. Chlapec je jen o 10 let…

Jak poznáte, že už s vámi nechce trávit Vánoce

Jak poznáte, že už s vámi nechce trávit Vánoce

6. 12. | Vánoce mají být svátky pohody a klidu, ale ne vždy to funguje. Je to také období, kdy lidé…