Cibule - rozpláče a uzdraví zároveň

| Autor: Mgr. Pavla Kurková | Rubrika: Láska a vztahy

Naši předkové tvrdili, že „kdo jí cibuli na podzim, nedostane před zimou žádné tělesné bolesti“. Tato celkem „obyčejná“ zelenina je skvěle dostupná, levná a zároveň nám pomáhá uzdravovat organismus. Hop hej, cibuláři jedou...



Již staří Egypťané pravidelně chroupali cibuli s chlebem, syrovou nebo pečenou, a vzdávali jí božské pocty. Skvělá chuť zavoněla i Římanům, tudíž začali s kultivací mnoha variet a založili speciální cibulové zahrady zvané cepinae. Římští legionáři věřili, že jim cibule dodává odvahu a sílu.

Proto pěstování této zeleniny šířili všude, kde zanechali své stopy, včetně střední Evropy. Lidé ve středověku brzy poznali, že cibule funguje i jako lék, a stala se jedním z prostředků proti moru. Od té doby se zachoval zvyk věšet křížem rozkrojenou cibuli v obydlích, aby chránila rodinu od nakažlivých nemocí. Nicméně mistrovský kousek se cibuli podařil po objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem. Jako jedna z prvních evropských plodin dobyla Nový Svět a obohatila jídelníček místních domorodců. Dnešní cibulové lány zabírají nejvíce místa ve Španělsku, Polsku, Nizozemsku, Francii a Egyptě. Nutno říci, že pozadu nezůstává ani Česko.

Pod sukní se skrývá zdraví

Ačkoli cibule obsahuje jen málo sacharidů, každá dávka je složena z fruktanů – cukrů, které podporují růst zdravých bakterií (pozitivně ovlivňují imunitu a pravidelné vyprazdňování) ve střevech.
Cibule je přírodním zdrojem inulinu, prebiotika, jež najdeme například v jogurtech. Konzumace cibule (zhruba sedm porcí týdně) má ochranný účinek proti rakovině hrtanu, střev, žaludku, vaječníků, prostaty a mozku. Její výtažky mohou působit v různých fázích vývoje karcinomu a s největší pravděpodobností snižují množení rakovinových buněk.

Jelikož tato zelenina obsahuje vitamin C, antokyany (dávají červenou barvu) a flavonoly (způsobují žluté zbarvení), konkrétně kvercetin, označujeme ji jako antioxidant se střední až vysokou intenzitou (podle odrůdy cibule). Naše buňky chrání před poškozením volnými radikály, a to zejména u kardiovaskulární soustavy. Navíc snižuje hladinu LDL cholesterolu a zabraňuje shlukování krevních destiček, čímž eliminuje riziko vzniku krevních sraženin.

Cibule nám možná nevoní, ovšem právě látky, které zodpovídají za její aroma, inhibují (blokují) složky na bázi cyklooxygenázy, která je známa jako spouštěč astmatických záchvatů. Zjednodušeně řečeno – pravidelná konzumace cibule pomáhá proti astmatu. Stejně tak v boji proti grampozitivním (stafylokoky, streptokoky, enterokoky) a gramnegativním (například Escherichia, Salmonella, Helicobacter) bakteriím si cibule počíná více než statečně. Vzdávají se před ní i plísně a definitivně opouštějí naše tělo.

Šťávu ze syrové cibule…

* Smícháme v poměru 2:1 s medem a podáváme třikrát denně na lžičku při kašli a nachlazení.

* Nalijeme na talířek a se zavřenýma očima inhalujeme vůni nosem při rýmě, zánětu nosohltanu a dutin.

* Vtíráme vatovou tyčinkou do zevního zvukovodu při zánětu středního ucha.

* Kapeme na nehojící se nebo zhnisané rány (nikdy ne do otevřené rány).

Přehlídka minerálů a vitaminů...

Cibule ukrývá pod sukýnkou sklad biologicky hodnotných látek, jako je draslík, vápník, fosfor, sodík, železo, síra a fluor. Navíc náš organismus ještě doplní o:

* mangan (na činnost mozku a nervové soustavy),

* vitamin B6 (spolupracuje s červenými krvinkami a přivádí jim více kyslíku),

* vitamin C (oblékne naše tělo do zbroje, máme zdravější kosti, chrupavky, zuby a zároveň „železný imunitní systém“),

* vitamin E (pro zdravou funkci pohlavních orgánů).

Vařit jako sedlák, jíst jako král

Než se pustíme do dalšího loupání cibule, je třeba říci, že někteří lidé mohou na konzumaci cibule zareagovat alergií. Ta se projevuje poruchami trávení a hlavně vyrážkami. Alergeny, jež způsobují tyto nepříjemné reakce, se většinou deaktivují teplem. To znamená, že tepelně upravená cibule je bezpečná. Někdy se také alergie objeví jen po prvním požití syrové cibule a další pojídání již neškodí.

Ne nadarmo se říká, že připravovat jídla s cibulí znamená „vařit jako sedlák a jíst jako král“!

Co cibule, to jiný model – barvou, chutí i velikostí:

* Ve střední Evropě je nejvíce žádaná cibule kuchyňská (Allium cepa), jež se obléká do „kabátků“ různých barev. Od žluté přes bordó až po hnědou.

* Žlutá cibule se honosí titulem „nejštiplavější ze všech“. Proto je vhodná na dlouhé vaření (dušené, smažené pokrmy, omáčky, vývary). Především asijská kuchyně obsahuje hodně cibule a často se kombinuje s houbami, zázvorem, sezamovými semínky, vepřovou panenkou nebo tofu. Až budete chtít oslnit na poli gastronomie, zapíchněte do ní hřebíčky a vložte ji do připravovaného vývaru či omáčky.

* Červená cibule má sladší chuť, hodí se do mnoha pokrmů za syrova. Nakrájejte ji do špenátu, řeckého salátu, na pita chléb nebo do tortily. Její jemnost skvěle doplní i ovocný salát, zejména maliny, jahody a pomeranče.

* Ze starého filištínského města Aškelonu křižáci přivezli s sebou do Evropy cibuli šalotku (Allium ascalonicum). Dnes se pěstuje ve všech zeměpisných šířkách světa. Štíhlá cibulka rostoucí v trsech je výborná na dochucení zvěřiny a grilovaného masa.
V přímořských státech se ryby a mořské pokrmy velmi často připravují právě na šalotce.

* Ze Středomoří pak pochází cibule perlovka (Allium sativum). Malé lesklé, bílé cibulky mají jemnou, kořeněnou chuť a naložené v octě chutnají přímo božsky. Skvělé jsou i vařené na másle s hráškem a s mátou (stačí přidat pár lístků).

Pozor, rozkrojíme-li cibuli, skladujeme ji maximálně 24 hodin!

Znáte svoji cibuli?

Pěstujete-li si cibuli sami, dejte pozor při nákupu sadby. V poslední době se rozšířilo pěstování hybridních druhů cibulí, jehož výsledkem je ztráta organoleptických vlastností (charakteristiky, které lze hodnotit lidskými smysly, například barva, chuť, vůně, vzhled), jež jsou typickým znakem mnoha místních odrůd. Proto se raději přesvědčte, jaký druh sadby kupujete a odkud pochází.

Recept pro inspiraci - Cibulový koláč

Potřebujeme:

1/2 kg hrubé nebo polohrubé mouky,

kvásek nebo kvasnice s mlékem,

1/2 až 1 kg cibule,

olivový olej.

Cibuli nastrouháme na struhadle na kolečka, mírně osolíme, přidáme dobromysl, zakápneme olivovým olejem a necháme odstát. Tenkou vrstvou těsta vyložíme vymaštěnou (máslem nebo olejem) dortovou formu a cibuli bohatě navrstvíme na těsto. Můžeme přidat i kousky slaniny či klobásy. Necháme ještě 10 minut odstát při pokojové teplotě a předehřáté troubě pečeme do zlatova. „Lukulské hody“ ještě více zpříjemníme kvalitním bílým vínem.

Další články z rubriky

MILUŠKA (52): Jsem ráda, že má manžel milenku!

MILUŠKA (52): Jsem ráda, že má manžel milenku!

Dnes | 8 | „Díky slečně Simoně jsme oba spokojenější!“ tvrdí Miluška o mileneckém vztahu svého muže a jeho…

Jak poznáte, že bude dobrý milenec? Sledujte prsty, doteky i polibky!

Jak poznáte, že bude dobrý milenec? Sledujte prsty, doteky i polibky!

Včera | Byli jste už na několika schůzkách a vše spěje k tomu, že brzy dojde k prvnímu sexu. Jste nervózní,…

HANA (39): Balí mě soused a láká mě na drsný sex!

HANA (39): Balí mě soused a láká mě na drsný sex!

29. 11. | 29 | Pohledný soused Hany se jí už několik týdnů dvoří. Oběma je jasné, že by nešlo o vztah, ale…

MÁJA (46): Přítelův syn je monstrum. Přemýšlím o rozchodu

MÁJA (46): Přítelův syn je monstrum. Přemýšlím o rozchodu

28. 11. | 32 | Máji přítel má velmi problematického syna. Společně strávené víkendy jsou pro ni očistec a k Májině…