Co dělat, když se vaše dítě stane obětí šikany?

| Autor: BN | Rubrika: Láska a vztahy

Možná si ani nepřipouštíte, že vašemu synovi či dceři se něco takového může stát. Jenže tenhle strašák je v dětských kolektivech stále častým a velmi ožehavým problémem. Poslední celonárodní výzkum ukázal, že na našich školách je šikanováno přibližně 41 % žáků.



Za vším stojí odlišnost

K fyzickému nebo psychickému omezování či týrání jedince může docházet ve všech věkových skupinách. Obětí šikany se většinou stávají jedinci, kteří se v kolektivu nějak odlišují. Například nosí brýle, jsou malého vzrůstu, mají nadváhu, jinou barvu pleti apod.

Jsou to často děti uzavřené a stydlivé, pomalejší v uvažování, ale i ty, co jsou nadprůměrné inteligentní. Obětí se ale klidně může stát dítě, které se přistěhovalo a nedaří se mu třeba zapojit do kolektivu. Kamenem úrazu je pasivita „obětí“. Ta často násilníky provokuje a „testují”, co všechno si bezmocná oběť nechá líbit.

Zamindrákovaní násilníci

Tím kdo šikanuje, neboli agresorem pak může být jak jednotlivec, tak i celá skupina dětí. Většinou jde o fyzicky vyspělejší jedince. Nejčastěji jsou to chlapci, kteří vyrůstají v chladném a odmítavém rodinném prostředí. Jejich rodiče nejspíš akceptují násilí jako řešení nejrůznějších problémů, tolerují je svým dětem a sami je často tvrdě trestají.

Násilník řeší šikanou vlastní zakomplexovanost, nedostatek sebevědomí a nejistotu. Ke své oběti je bezohledný a mnohdy ji považuje za méněcennou.

Varovné signály!

Bohužel neexistuje zaručený návod, jak svoje dítě stoprocentně ochránit. A ne všechny děti se naučí „zdravé agresitivě“, která je od případných agresorů ubrání. Přesto jedna důležitá rada existuje.

Snažte se vaše děti co nejvíce vnímat - všechny jeho pocity, nálady a změny chování. Nečekejte, že za vámi přijde a svěří se vám. Následující varovné signály mohou být skrytým voláním o pomoc. Čím dřív je budete řešit, tím lépe…

Zpozorněte pokud vaše dítě:

* zdržuje se doma více než obvykle, přestane chodit ven s kamarády
chce se jakýmkoli způsobem vyhýbat chození do školy (simulace nemoci apod.)

* je dlouhodobě smutné, nemluvné, podrážděné a nemá chuť k jídlu

* začne být najednou agresivní ke svým sourozencům nebo jiným dětem

* má velmi často poničené věci nebo je ztrácí

* vám krade peníze či jiné cennosti z domova

* usíná s pláčem, má neklidný spánek a často se budí v noci s křikem

* přestává se na cokoli soustředit – výrazné zhoršení prospěchu
má nechuť k jakýmkoli radostem- koníčkům a zábavě

Mluvte a podporujte

Pro oběť šikany je hrozně nepříjemné a bolestivé mluvit o svém týrání a ponižování. Přesto se nevzdávejte a snažte se, aby se vám dítě se svými starostmi svěřilo. Najděte si vhodnou a klidnou chvilku. Přesvědčte ho, že situaci berete vážně a chcete mu pomoci, ať se děje cokoli. Dítě může mít pocit, že vyzrazení může jeho situaci i zhoršit.

Vysvětlete mu tedy, že neřešená šikana se může stupňovat, že nikdo mu nemá právo ubližovat a že za šikanu si nemůže samo. Pokud se rozpovídá, vyslechněte ho a berte všechny informace vážně (i když se vám mohou zdát malicherné či nepodstatné). Zjistěte co nejvíce podrobností.

Jednejte s chladnou hlavou

Nikdy situaci neřešte přímo s agresorem ani s jeho rodiči! Riskujete, že se to obrátí proti vám a vašemu dítěti. Vydejte se raději i s manželem přímo do školy. Důležité je, abyste se pokud možno odprostili od všech negativních emocí. Pokud vběhnete rozzuření do školy a všechny tam zasypete nadávkami a výčitkami, jen celé věci uškodíte. Jednejte klidně a přitom důsledně, vyžadujte pomoc a řešení.

Záleží na vás, zda budete informovat nejdříve třídního učitele nebo rovnou ředitele školy. Seznamte ho co nejobjektivněji a nejpodrobněji s tím, co jste zjistili od svého dítěte. Škola je povinna se vaším oznámením zabývat. V případě, že se ani vedení školy řešení šikany dostatečně nevěnuje, máte možnost podat stížnost zřizovateli nebo České školní inspekci.




ČTĚTE TAKÉ:
Hvězdy filmů z 80. let - jak vypadají dnes?






ČTĚTE TAKÉ:
Češi a sex - Kolik vystřídáme za život sexuálních partnerů a jak moc jsme nevěrní?





Další články z rubriky

MARTINA (57): Dcera je biomatka, tak nesmím vnoučata rozmazlovat

MARTINA (57): Dcera je biomatka, tak nesmím vnoučata rozmazlovat

Dnes | 8 | Babičky byly vždy od toho, aby si svá vnoučátka hýčkaly, měly na ně víc času než maminky a dopřály…

Má váš partner krizi středního věku? Udělejte těchto 5 věcí

Má váš partner krizi středního věku? Udělejte těchto 5 věcí

Včera | Změnil se váš manžel po padesátce a vy máte najednou pocit, že ho vůbec neznáte? Příčinou může být…

Zdena (52):  Na manžela jsem alergická. Nedokážu ho ale opustit

Zdena (52): Na manžela jsem alergická. Nedokážu ho ale opustit

17. 8. | 16 | Po letech soužití některé páry začnou být na sebe doslova hnusné. Jeden druhého iritují…

Problémy ve vztahu? Možná jste žena, se kterou muž nikdy nevydrží

Problémy ve vztahu? Možná jste žena, se kterou muž nikdy nevydrží

17. 8. | Máte problémy ve vztazích, žádný vám dlouho nevydrží a vy přemýšlíte, kde je asi zakopaný pes?…