Co mám dělat? Každý si o mně myslí to nejhorší!

| Autor: Jana Benešovská | Rubrika: Láska a vztahy

Ať se snažíte, jak jen můžete, lidé z vašeho okolí si o vás nemyslí nic dobrého. Proč? Je to důsledek vašeho chování, nebo spíš jejich přezíravost? A můžete to změnit? A máte vůbec důvod chtít to měnit?



Je vám sympatická Agáta Hanychová? Není? A proč vlastně? Znáte ji jinak než ze stránek bulvárních časopisů, abyste mohli říct, že její chování vám připadá nemožné, a tudíž si o ní nemyslíte nic dobrého? Nejedná se jen o celebrity z barevných časopisů, o kterých smýšlíme negativně. Tu vykřikujeme, že nemáme rádi kolegu z práce, tu zase expartnerovu novou přítelkyni, přitom - ruku na srdce - co o těchto lidech vlastně víme? Ovšem stejně jako „nemusíme“ my je, neberou třeba ani oni nás. A důvod?

„Obvykle jsme v zajetí jistých stereotypů, nezanedbatelný vliv má i tzv. haló efekt. Stereotyp je dán tím, že se chytneme nějakého snadno dešifrovatelného vnějšího definičního znaku a na jeho základě si vytváříme o druhých lidech celkový dojem.,Všechny blondýny‘,,každý Rom‘,,všichni taxikáři‘,“ vysvětluje psycholog Petr Šmolka a pokračuje: „Haló efekt zase znamená, že se chytneme nějaké výrazné hodnotící charakteristiky - hodný x zlý, chytrý x hloupý - a touto optikou pak druhé vnímáme. A stejně tak oni nás.“ Že si o nás druzí lidé vytvářejí negativní dojem, aniž by nás pořádně znali, je věc jedna.

Ale co když o nás smýšlejí špatně i ve chvíli, kdy nás poznají osobně, nebo jsou dokonce naši známí řadu let? Jedním z možných důvodů podle odborníka je, že skutečně nejsme až takové pozitivní „hvězdy“, jak si o sobě myslíme. Druhou možností jsou pak sdílené stereotypy, časté například u rasových předsudků. „Bude-li se nápadně zmalované děvče oblečené pouze do velmi sporých kousků látky rádo pohybovat noční Prahou, pak se jen těžko může divit, pokud se k ní okolí bude chovat jako k dívce poněkud odlehčených mravů. Byť by se samo o sobě domnívalo, že je mravnější než většina novicek v klášteře,“ říká psycholog. Smýšlení lidí kolem je navíc výrazně ovlivněno tím, jak zapůsobíme při prvním kontaktu nebo jaká je poslední zkušenost, kterou s námi měli. Hloupý rozchod nebo rozvod tak může zcela zkazit vzpomínky na všechno pozitivní, co mu předcházelo. Roli hraje i častý sklon k černobílému vnímání světa, který je jednou z univerzálních lidských charakteristik.

„Máme-li pocit, že ten druhý je,bílý‘, pak je celkem přirozené, že budeme dlouho ignorovat jakékoli informace dokazující, že je třeba pouze šedivý nebo puntíkatý. A to až do okamžiku, kdy přijde pomyslná poslední kapka, která pak může náš původní dojem otočit naruby. Možná i proto se právem říká, že od lásky k nenávisti je dost blízko,“ upozorňuje Petr Šmolka. Kromě toho platí, že čím víc se snažíme udělat na své okolí dobrý dojem a čím silnější je naše potřeba pozitivní odezvy, tím křečovitěji se zpravidla projevujeme. Jak říká jedno staré moudro: „Není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem!“ Nejrůznější nepochopení, špatné interpretace nebo neopodstatněný špatný názor k životu prostě patří a podle Petra Šmolky je nutné se s tím smířit. „Někdy stačí, když si uvědomíme, že nejsme tím, co si o nás myslí okolí, ale tím, čím jsme ve skutečnosti. Ti, jimž na nás skutečně záleží, si budou všímat a časem se třeba doberou k poznání našeho skutečného já,“ tvrdí.

Pokud vás negativní smýšlení okolí trápí, mohlo by vás alespoň potěšit, že už jednou vytvořený názor se sice mění jen svízelně a pomalu, ale přesto mění. „Třeba tím, že budete jeho nositeli poskytovat dostatečnou,korektivní zkušenost‘. Ať si nás považuje třeba za sobce. Uvidí-li nás však opakovaně v situacích, kdy se naopak projevíme altruisticky, pak časem třeba svůj názor pozmění,“ nabízí možné řešení Petr Šmolka.

PhDr. Petr Šmolka: co dělat, aby o vás ostatní smýšleli v dobrém?

Přestaňte řešit, jak na okolí působíte. Zbavíte se tím křečovitosti, která nikomu zpravidla moc „nefandí“. Dávejte ostatním příležitost vidět vás v různých rolích, v různém vnějším kontextu. Pak je šance, že i názor okolí na nás bude plastičtější a realitě bližší. Pracujte s tím, co můžete sami ovlivnit - chování, vnější úprava atd. Třeba tím spustíte jiné stereotypy. Vyhledávejte sympatizující okolí; získáte tím větší sebedůvěru a nebudete už tolik upjatí.

Další články z rubriky

NAĎA (45): Letos poprvé budu na Vánoce sama bez dětí

NAĎA (45): Letos poprvé budu na Vánoce sama bez dětí

Včera | 12 | Naďa je rozvedená a doposud její děti trávily Vánoce s ní. Letos se ale rozhodly, že chtějí být s…

Jak přežít advent bez hádek? Nakupujte sama a pečte s kamarádkami

Jak přežít advent bez hádek? Nakupujte sama a pečte s kamarádkami

16. 12. | Předvánoční čas je pro většinu z nás období plné stresu. V práci se to kupí, doma se musí péct…

SYLVA (47): Na vánoční párty jsem se spustila se šéfem, všichni mě nenávidí

SYLVA (47): Na vánoční párty jsem se spustila se šéfem, všichni mě nenávidí

14. 12. | 13 | Sylva to na loňském vánočním večírku přehnala s alkoholem a ráno se probudila v náručí svého šéfa.…

Jak zvládnout vánoční večírek v práci: Moc nepijte a družte se

Jak zvládnout vánoční večírek v práci: Moc nepijte a družte se

13. 12. | Vánočnímu večírku se aspoň jednou ročně nevyhne nikdo z nás. A tomu firemnímu byste se ani vyhýbat…