Láska nebo agónie?
Co ženy drží v manželství i po dvaceti letech? Je to láska? Toť otázka, na kterou by mnohé mladé dámy rády znaly odpověď, neboť by jim možná v budoucnu pomohla v budování stabilního dlouholetého svazku. I když zmíněná stabilita je poněkud diskutabilním pojmem, protože ani dvacet či třicet let trvající manželství nemusí být vůbec stabilní – mnohdy lze dokonce dlouholeté svazky přirovnat k nekonečné agónii bez zřejmého cíle. Jiná letitá manželství naopak vzbuzují takřka nadpozemskou úctu a obdiv, který hraničí s pochybami, zda to od jeho účastníků není přece jen nějaká „habaďúra“. Jak to tedy mají Kristýna, Nina, Marta a další holky?
Jak si nastavit hranice ve vztahu? Podívejte se na video:
Pokračování 2 / 5
Kristýna: 27 let v manželství
Těch sedmadvacet let, co jsem vdaná, se vztah samozřejmě vyvíjí. Na začátku byla láska jak trám, splynutí duší, porozumění a vášeň. Později všemu dominovaly děti, společný domov a majetek, závazky a spoustu práce, kdy jsme se doplňovali a pomáhali si. Postupně přišla rezignace na některé nedostatky toho druhého, lenost a pohodlnost něco měnit a určitě i jakási setrvačnost. Za setrvačností jde v závěsu zvyk a prosté zjištění, že tráva není nikde zelenější. Ale aby to neznělo tak pragmaticky a tvrdě; vážím si krásných společných vzpomínek, prožitků a přátelství s člověkem, který mě v rozhodujících chvílích vždycky podrží, pomůže a nepodrazí.
Pokračování 3 / 5
Marta: 21 let v manželství
Bylo by krásné říct horoucí láska, ale není to tak, a neznám nikoho, kdo by to tak měl. Vše se mění, vztah je živý organismus. S manželem to táhneme skoro dvaadvacet let, a myslím, že je pro nás hrozně důležité, že víme, že jsme stále oba ochotní na vztahu pracovat, nevzdali jsme to ani při velkých problémech, a to nám zůstalo. Manžela si vážím a on mne, respektuje moje koníčky a dává mi obrovskou svobodu a já jemu. Vzájemně toho ale nezneužíváme. Myslím, že mnoho znamená i to, že spolu hodně komunikujeme. Jdeme do přírody a prokecáme den. Jsme přátelé.
Laura Poláková
4. května 2021
Pokračování 4 / 5
Klára: 27 let v manželství
No je to asi tragikomické, ale manžel mě stále strašně miluje. Ano je i žárlivý a majetnický, zároveň by se pro mě a rodinu rozkrájel. Někdy mi to leze strašně na nervy a utekla bych klidně na Aljašku. Jindy se rozhlédnu kolem a jsem životu vděčná za svého vnitřně nejistého závisláčka, který se mnou chce stále vodit za ruku. Kolegyně mi mého klíšťáka závidí, já mám k němu po těch letech vztah spíš mateřský či bratrský.
Laura Poláková
20. dubna 2021
Pokračování 5 / 5
Jana: 19 let v manželství
To je zvláštní otázka, já tahle nikdy nepřemýšlela. Co mě drží? No nic! Nikdo mě přeci nenutil, abych si ho vzala, jsem s ním dobrovolně a mám ho ráda. TEČKA. To jsou otázky!
Simona: 19 let v manželství
I když se stydím, napíšu pravdu: v manželství mě drží děti, zbabělost a hrůza z rozvodu.
Nikola: 18 let v manželství
Co mě drží? Pomalé české soudnictví! :-)
Laura Poláková
17. dubna 2021