Když Darjině rodině její otec představil svoji novou přítelkyni, byli všichni v šoku. Ester je totiž devatenáct let! Jediný, kdo z ní byl nadšený, byly Darji děti.
Moji rodiče jsou rozvedení od mých školních let. Důvod byl naprosto jednoduchý; můj otec je živoucí převtělení Casanovy, a to ve všech směrech! Je neobyčejně schopný, inteligentní, podnikavý, tělem i duší dobrodruh, který rád činí ženy šťastnými.
Problém manželství mých rodičů byl pochopitelně ten, že nešlo jen o štěstí mé maminky, ale desítek žen v okruhu mnoha kilometrů. Z maminčina vyprávění vím, že otcovo kouzlo omámilo například mou učitelku ze školky i školy, několik sousedek i maminčiných kamarádek, řadu otcových spolupracovnic, ale třeba i kamarádku jeho matky!
Zdaleka tedy nešlo pouze o mladičké slečinky! Můj otec má totiž „úžasnou“ schopnost najít v každé ženě její kouzlo, jiskru a do této části osobnosti se na několik hodin, dní a občas i týdnů zamilovat. Po rozvodu spolu naši naštěstí vycházeli a maminka ani já jsme nijak netrpěly.
Maminka už bohužel není mezi námi, a tak mi z nejbližší rodiny zůstal jen táta, kterého mám ráda, avšak můj vztah k němu je poněkud komplikovaný. Mému složitému vztahu k otci nepřidala ani poslední jeho známost. Slečně Ester, naší nové babičce, je totiž necelých 20 let! Je tedy o 42 let mladší než můj otec a o 22 let mladší než já.
Když se mi otec poprvé zmínil o tom, že má novou vážnou známost, pustila jsem to jedním uchem dovnitř a druhým ven. Takových už tu bylo! Ženy v jeho životě i přes jeho pokročilejší věk neustále přicházely a odcházely, a tak mě zmínka o vážné známosti příliš nerozrušila.
Jenže po tom, co s mým synem děda konzultoval způsob, jak své milé sehnat lístky na jeden beznadějně vyprodaný koncert zpěváka, kterého obdivoval i můj dospívající syn, jsem zbystřila.
Čekala jsem všechno, ale holku, které bylo v té době 18 let, rozhodně ne! „Tati, proboha, to už je moc, ne? Kam až chceš zajít? To příště svedeš vnukovi spolužačku?“ neudržela jsem tehdy nervy na uzdě. Otec měl ze mě legraci. „Ale, ale, ty žárlíš, Darjenko!“ dozvěděla jsem se.
Otec se svou přítelkyní už půl roku žije! Je to jeho snad nejdelší známost za poslední roky. Se slečnou se „přátelí“ už rok a pár měsíců, a celou tuto dobu se nezmínil o jiné ženě než o Esterce – jak se ona slečna jmenuje. Když jsem Ester poprvé viděla, byla jsem v rozpacích. Čekala jsem sice mladou, avšak nepříliš pohlednou slečnu.
Ostatně, kdo by proboha chtěl v osmnácti chodit se seniorem (byť zachovalým)? Jenže Ester byla nejen hezká, ale i milá a inteligentní. Syn z ní byl naprosto „paf“ a dcera se zdála být zlatovlasou slečnou s copem do půli zad naprosto uchvácena. Můj drahý muž se mohl popukat smíchy, slečnu tajně fotil pro kolegy v práci, aby se pochlubil, jaký je tchán „kanec“. Nicméně děti si „babičku“ oblíbily. Dceru už Ester několikrát hlídala a syn má tendence se „babičce“ svěřovat.
Uvědomuji si, že mohu působit jako žárlivá osoba, která si uvědomuje, že pomalu odkvétá a není nejžádanější dámou v rodině. Avšak věřte nebo ne, závist a žárlivost opravdu necítím! Cítím se v Esterčině přítomnosti jednoduše divně.
Ester je prostě příjemná dívenka, která by se vzhledem hodila spíše k mému synovi než k tátovi. Je divné pozorovat, jak ji otec objímá, hladí, líbá do vlasů a projevuje něžnosti a náklonnost. Přijde mi, že to prostě není správné a „normální“.