Gábina (35): Manžel mě nutí do sexu skoro denně. Ale mně by stačilo jednou za měsíc

| Autor: KK | Rubrika: Láska a vztahy

Jiná žena na mém místě by asi byla spokojená a divila by se, na co si stěžuji. Vždyť můj manžel po mně i po 10 letech od svatby touží stejně jako na začátku. Jenže já se poslední dobou cítím unavená a marně se v sobě snažím vykřesat aspoň špetku vášně.

Gábina (35): Manžel mě nutí do sexu skoro denně. Ale mně by stačilo jednou za měsíc

S Honzou jsem se seznámila, když mi bylo dvaadvacet. Tři roky jsme spolu chodili. Po celou dobu byl sex asi nejčastější činností, které jsme se věnovali. Tenkrát se mi to opravdu líbilo a to, že jsme to dělali prakticky denně, mi přišlo naprosto normální – jednak naše milování bylo skvělé a jednak to byl pro mě důkaz, že mě Honza miluje.

Po třech letech jsme se vzali a v naší ložnici se nic nezměnilo. Nemilovali jsme se jen ve dny, kdy jeden z nás nebyl doma, jinak to byla každodenní součást usínání. Po roce jsem otěhotněla, a protože jsem netrpěla žádnými nevolnostmi, ani tenhle stav na frekvenci sexu nic nezměnil. Teprve poslední dva měsíce před porodem jsme trochu ubrali.

Když se narodil malý Honzík, samozřejmě musel sex na nějakou dobu stranou. Honza to snášel celkem dobře, večer před spaním se zavíral v koupelně a mně bylo jasné, co tam dělá. Nevadilo mi to, byla jsem ráda, že se takhle „vybije“ a nechce nic po mně ani nehledá povyražení jinde.

Po čtvrt roce jsme se poprvé od porodu znovu pomilovali. Bylo to pro mě jiné než dřív. Tělo po porodu vypadalo jinak, hlava byla nastavená spíše na to, kdy uslyší pláč miminka, než na postelové radovánky. Manžel si toho všiml, ale ujišťoval mě, že se to po pár milováních změní. Jeho postoj byl jasný – čím více se budeme milovat, tím více se ti to začne líbit.

Výsledkem bylo druhé těhotenství. To jsem ale už neprožívala tak pohodově, často mi bylo špatně, a tak se naše intimní chvilky značně omezily. A po narození Lucky jsem po sexu opět vůbec netoužila.

Honza to viděl samozřejmě jinak. Chtěl, aby bylo zase všechno při starém. Nechtěl pochopit, že žena po dvou porodech, se dvěma dětmi, z nichž jednomu je rok a půl a druhé je novorozeně, má starosti poněkud jiné. Samozřejmě jsem chápala i jeho potřeby a snažila se mu vyjít vstříc, ale zároveň jsem očekávala trochu porozumění i z jeho strany a snahu o kompromis.

A tak to trvá dosud. I po sedmi letech po porodu druhého dítěte je Honza stejně náruživý a já libido čím dál víc ztrácím. Nevím, čím to je, že má manžel takový apetit, ale bohužel čím víc se chce milovat, tím méně mám chuť já. Mluvili jsme o tom mockrát, vlastně je to v naší domácnosti celkem časté téma hovoru.

Ten ale probíhá pokaždé stejně: Manžel se chce milovat, já se pokusím mu vysvětlit, že nemám zrovna náladu a že obden to opravdu nezvládám. Odpovědí mi pak je, že bych měla být vděčná, že po mně pořád takhle touží. A že mu k milování stačí vlastní žena a ne nějaká jiná.

Tyhle argumenty mě na jednu stranu urážejí, na druhou stranu uznávám, že na nich možná něco je, a tak se snažím, seč můžu. Jenže ať si vnitřně říkáte cokoli, tělu moc neporučíte. Dvě malé děti, z toho jedno v první třídě, druhé předškolní – znamenají permanentní zápřah a na nic jiného už moc energie nezbývá.

Bohužel nemáme žádnou možnost hlídání. Honzovi rodiče už nežijí, já mám jen maminku, která ale ještě pracuje a především bydlí na druhé straně republiky, takže se vidíme jednou za čtvrt roku. Jenom jednou – vloni na jaře – se nám podařilo užít si pár dnů bez dětí. Odjeli jsme do lázní a opravdu si užívali. První den jsem celý prospala, ale pak jsem najednou byla plná života a na okamžik jsme se vrátili do starých časů.

Bohužel to bylo dvojsečné. Honza si od té doby myslí, že když to šlo v Luhačovicích, musí to jít i doma. Asi před čtrnácti dny jsme se opravdu pohádali. Snažil se se mnou pomilovat skoro násilím a mě to úplně znechutilo. Nakonec jsem na něj zakřičela, že je úchyl, který umí myslet jenom jedním. A on mi to vrátil s tím, že jestli se mi to nelíbí, zajde si tedy pro potěšení jinam.

Od té doby jsme se nemilovali. Mluvíme spolu, ale je mezi námi napětí a Honza si zvykl usínat v obýváku u televize. Večery tráví doma, takže ho nijak nepodezřívám, že by to myslel vážně. Spíš mi připadá, že se mě snaží citově vydírat. Ale já opravdu nevím, co dělat. Pokud on chce denně a já jednou za měsíc, tak by přece kompromis jednou dvakrát týdně mohl přijmout. Ale jemu je to pořád málo.

Gábina, 35 let

Dáma.cz je na facebooku. Přidejte se k nám!

Další články z rubriky

Zpověď žen: Největší podivnosti, které po nás muži chtěli v posteli

Zpověď žen: Největší podivnosti, které po nás muži chtěli v posteli

17. 1. | Věcí, které dokážou člověka vzrušit a navnadit na uspokojivý erotický zážitek, jsou tisíce. S…

RENATA (31): Mám se vdávat, ale miluji někoho jiného

RENATA (31): Mám se vdávat, ale miluji někoho jiného

17. 1. | 11 | Renata se motá v začarovaném kruhu. Má těsně před svatbou, přes cestu jí ale přeběhl nový muž,…

LENKA (32): Můj snoubenec zjistil, že má dítě. Mám si ho brát?

LENKA (32): Můj snoubenec zjistil, že má dítě. Mám si ho brát?

15. 1. | 10 | Lenka se dostala do prekérní situace. Je zasnoubená, svatba je naplánovaná, ale budoucí manžel…

7 věcí, kterých si na vás muži při sexu vždy všimnou

7 věcí, kterých si na vás muži při sexu vždy všimnou

14. 1. | Myslíte si, že muži jde při sexu především o uspokojení a drobností kolem si nevšímá? Omyl! Chlapi…