Gabriela (53): Stárnu a hrozně tím trpím

Ahojky, ale já paní chápu. Mně je 45 let, a od čtyřicítky si připadám nemožná, i když k tomu prý nemám důvod. Byla jsem asi dost hezká, na střední jsem vyhrála školní miss, kluci kolem mě pořád lítali, a dodnes mi muži lichotí, i můj samozřejmě.. Jenže já to vidím jinak.. Největší problém byl po ženské operaci před dvěma lety. Sice mi brali jen část dělohy, ale ztratila jsem hodně krve a dlouho jsem marodila. Od té doby se cítím stará a tlustá. Fakt je, že jsem přibrala 8 kg, hlavně na zadku a bocích. Po té krevní ztrátě mi taky asi půl roku padaly vlasy.. Korunu tomu před rokem nasadila moje mamka, která právě mi od malička taky říkala, že jsem krásná holka a že jiné strčím do kapsy.. ale loni jsem ji navštívila se sestřenicí, která tu dlouho nebyla. Sestřenice je stejně stará se mnou, ale měla tak krásně hladkou pleť...Po této návštěvě mi mamka řekla, že bych se sebou měla něco dělat, sestřenice že vypadá líp, a že jí to mrzí, protože jsem vždycky prý byla já ta hezčí.. To byla pro mě facka! Já se ale později dověděla, že milá sestřenice podstoupila plastiku obličeje! Taky jsem to mojí mámě řekla, a ona na to, aha- no to je, neblbni, plastiku ne, vždyť jsi furt krásná! A že prý když se podívám na jiné ženy v mém věku, tak furt vypadám o dost mladší...A tohle mi říká i můj muž. Ale já od té doby mám brouka v hlavě, nechci chodit mezi lidi, když nemusím, sice cvičím, ale jsem furt tlustá.. Víc se starám o pleť a šetřím na tu plastiku. O tom ale nikdo z mé rodiny neví. Já to ale chci podstoupit, protože se zase chci cítit dobře... možná budu muset navštívit psychologa...Ale věřte, že největší neplechu nadelají nemístné poznámky vašich blízkých... stačí blbost, a vás to hodí dolů!

No paní vcelku chápu,nevím komu je příjemné stárnout a koukat se na to jak odkvétá...pokud někdo tvrdí že se mu to líbí,tak tedy nevím-zda by neměl navštívit toho psychologa sám.....bohužel čas je nemilosrdný a utíká a utíká...
Paní nemůže za to co jí vtloukla do hlavy její máma-ted jsou její reakce přehnané,pokud se o sebe stará tak jak píše,tak to nemůže být tak hrozné-asi bych zašla k tomu psychologovi-mohl by jí pomoct.

No tak hurá když už paní došlo že by potřebovala odbornou pomoc tak šupky hupky k psychologovi. Normální to fakt není, paní má asi dík výchově totálně přeházené hodnoty.

Tak paní šup k plastickému chirurgovi,nechte se vymladit,ať pak vypadáte v 80 na 50,jako ty "krasavice" z Hollywoodu ! V tom tkví podstata života:zabývat se kravinami typu "krása" a být přitom v ostatních oblastech hnusná a lhostejná,to ano,o tom to je!

Asi by si potřebovala mít nějaké starosti a pak by tě netrápily takové blbosti.

Tak tohle nechápu každý asi stárne že s tím prostě nic neudělá měla by si radši začít užívat života a ne čučet pořád do zrcadla najít si nějaký koníčky věnovat se vnoučatům a být ráda že je vůbec zdravá měla by se paní trochu probrat a né řešit krásu nebo vrásky s tím nic nenadělá akorát se zbytěčně trápí ...

Jo a zajímalo by mě, jak paní přišla na tu hvězdou myšlenku, jak by to asi vypadalo, kdyby se poměřovala s bývalými spolužačkami nahá :-))) to je hodně dobrý vtip. No, jestli ji to vážně tolik bere, ať si zajde na nejbližší nuda pláž, tam uvidí věci...

No jo, no. Taky mi padesátka minula, a stárnu, tloustnu, šedivím, vrásky se mi dělaj a onehdy jsem marně vzpomínala, jak se jmenuje nějaká Nováková (takové složité jméno, kdo si to má pamatovat, že jo), ale co už, takovej je života běh. Lepší už to nebude, jak jest barvitě popsáno ve filmu stejného názvu s Jackem Nicholsonem. Jenže užírat se kvůli tomu fakt nemá cenu. Změnit to nelze, a akorát si člověk kazí ten čas, co mu ještě zbývá. Navíc skuhraly lidi neradi poslouchají. Paní by si měla najít nějakou zábavu, aby neměla čas přemýšlet nad fíkovinami. Najít si nějakého koníčka, cvičit, plavat, běhat, nebo chodit se vzdělávat, to se vždycky hodí, cizí jazyk se začít učit, nebo se dát na charitu, chodit uklízet kotce v psím útulku, nebo jako dobrovolník do nemocnice číst chorým knihy, co já vím, prostě něčím si zaplnit ten prázdný život, a pak se jí snad přehodí ty priority.

Babaloo55: Naprosto vám rozumím, jsem na tom podobně!Také občas přemýšlím že jednou už neuvidím svá vnoučátka a dcery. Je to přirozené ale nedokážu si to představit. Se vzhledem to u mě nemá nic společného každý jsme nějaký. Nejhůře jsou na tom VIP ty krása a mládí živý proto také šílí z každé vrásky a kila navíc a jsou samá plastika!

Docela to chápu, i když zrovna krásu neřeším. Letos mi bude šedesát a spíš začínám přemýšlet o smrti. Nijak pateticky, nebo že bych měla strach nebo deprese. Jen o tom prostě přemýšlím. Jak porostou moje milovaná vnoučata a já to už pochopitelně neuvidím, vzpomene si na mě někdo, budu někomu chybět? Je někde něco dalšího? Uvidím tam ty, které jsem milovala a kteří už odešli? Ale paní rozumím. Ona přece nemůže za to, co jí matka v dětství vtloukla do hlavy, stejně, jako já nemůžu za to, jaké dětství mi připravili moji rodiče alkoholici a stejně to na mně následky zanechalo a rozumově to jednoduše z hlavy dostat nejde. Nicméně možná ta návštěva psychologa by úplně od věci nebyla. Pokud se paní trápí, měla by se pokusit své trápení trochu zmírnit. Ovšem stejně jako smíření se smrtí i smíření se stárnutím je hodně tvrdý oříšek. Je to totiž nevyhnutelné.

Nechápu. Je mi přes 60, mám dvě fantastické dcery a dvě krásná vnoučata. Že už dávno nejsem krásná mě absolutně nezajímá. Že mě neslouží zdraví a jsem závislá na dialýzách, které si dělám 5 krát denně, beru jako nutnost, abych přežila. Nikam se už nehrnu, manželství mi stále klape, děti mě milují a já se v tomto věku cítím šťastnější než v době své mladosti.

Petruna: no, taková kámoška by byla vysloveně požehnáním. :-)

neexistovalo, abych lítala venku v teplákách jako ostatní děti-------------tvoje matka byla blbá a ty jsi celá po ní. opravdu to vypadá, že krása byla tvou jedinou předností a teď jsi halt v háji. měla jsi pracovat i na něčem jiném, než na nákupu kosmetiky a hadrů, abys mohla oslňovat vnitřní krásou. povrchní ošklivá stará bába fakt nikomu imponovat nebude, to je celkem jasné.

Možná jí to matka měla říkat obráceně, že je hezké být krásná, ale že krása není všechno. Být šťastná z toho, že všichni ostatní nabrali na váze víc než ona a brečet na tím, že v obličeji vypadají lépe... člověk je tak starý na kolik let se cítí. Jinak by to opravdu chtělo specialistu než se z toho zblázní.

Jediný způsob, jak nezestárnout je umřít mladý. A to už paní nestihne. Ale má štěstí, protože díky tomu možná pozná i jiné radosti, které k vyššímu věku patří, například vnouče, nadhled nakonec třeba i moudrost. A nebo ne. Škoda, že si ze svého věku vybírá jen to horší. Záleží na ní, z jakého úhlu se na život bude dívat.

Petruna: ale jooo, za kámošku určitě! Vedle takové si člověk totiž teprve náležitě uvědomí, jak si umí užívat života i ve vyšším věku, zatímco tato paní jen přežívá..

Hlavně musi být úplně blbá. Je vidět že má ho....o starosti. Chtěla bych tenhle typ za kamosku.

Počátek je asi v dětství, kdy jí maminka zasela do hlavy, že jen mládí a krása je v životě jediné štěstí a možnost úspěchu. Sama si to dál živila v sobě a souhlasím s Barbina10, neměla nejspíš nikdy jiné záliby než péči o svoji "krásu". Nebude to lepší, bude starší a starší. Ale když tohle člověk nezvládne přijmout jako fakt, že s tím prostě neudělá nic, pak je asi dobré si jít popovídat s odborníkem. I když myslím si, že to velký efekt mít nebude. Neváží si svého zdraví, svého fajnového manžela, který jí stále miluje, neváží si vychovaných dětí...ničeho. Upíná se jen na to, že "ty druhé" jsou mladší, hezčí, míň vrásčité...Moje kolegyně, které už před pár lety bylo 50, říká moc pěknou větu: "já se pořád těším, protože věřím, že mám spoustu hezkých věcí pořád před sebou" A tak to je - nemá smysl trápit se uplynulými roky, minulým mládím - je potřeba těšít se z každého pěkného dne, z úspěchu dětí, z narození vnoučat, z náklonnosti manžela a společného života. Tímhle přístupem o manžela opravdu přijde, o přátele taky (jestli nějaké má) a vnoučata o protivnou babičku taky stát nebudou. Dost pravděpodobně pak přijde i nějaká hnusná nemoc, která jí ukáže marnivost, s jakou na svůj život pohlížela.

Nevyrovnaná osobnost,hloupá, nemá žádné zájmy a koníčky,nezná cenu zdraví,rozmazlená,zpřeházený žebříček hodnot.Ani bych se nedivila,že od ní chlap uteče.Ne proto,že má přes padesát,ale pro ten zbytek.