Ať se tchyně vnutila nebo ne, oba ji měli zarazit když se jim už něco nelíbilo a něco chtěli jinak. Jsou dost staří na to, aby byli samostatní. A pokud ne, pak nevím na co si stěžuje. Jestli má pocit, že nezvládne ukočírovat tchyni, aby jim do ničeho nekecala, ať si dojde za odbornikem a učí se odmítat, byť dobře míněné, rady. Čekat, že toho nechá tchyne sama od sebe, když nemá od nich zpětnou vazbu, je naivní. Klidně si může myslet jak jsou rádi a ona jak to skvěle organizuje. Ono když se její otec nevymezil proti tomu co slyšel na té svatbě, tak je asi zřejmé, že jí to neměl kdo naučit.
Lebahu, ta tchyně se ale vysloveně vnutila. Některým tchýním to dělá vysloveně radost, aby bylo něco podle nich. Já to zažila, vím, o čem mluvím. A musím říct, mám mladé dvoje, ale v životě by mě nenapadlo něco jim organizovat. Mají život podle svého. Ona je to totiž zbytečně vynaložená energie, protože rozumný člověk uzná, že ty názory mladých a starých na jednu věc - jakoukoli od zařizování akce po vybírání nábytku apod do bytu - jsou tak strašně odlišné a rozdílné, že není možné se shodnout. Když kouknu na jejich byty, udělala bych si to jinak, ale bydlí v tom oni, ne já. Takže spánembohem. A to jsem jim oběma dala peníze a ani mě nenapadlo, že si musejí do toho nechat mluvit. Dala jsem jim je, aby bydleli a ne aby bydleli, jak já chci. A proč by 40 letá nevěsta nemohla chtít nějakou romantiku? Je jasné, že pod dirigentskou taktovkou tchyně ji pocítit nemohla. Z příspěvku se mi nezdá, že by tchyně svými aktivitami byla unavená. Nacpala se do nich sama. Řekla bych, že se v té organizaci spíš vyžívala a užila si ji. Souhlasím se Zebruškou. Je jedno, kolik let těm dospělým dětem je. Pokud byly odmala vedeny a tlačeny k poslušnosti, je fuk, že jim je čtyřicet. Čím déle v tom žily, tím spíše je těžší se ozvat. Souhlasili s pomocí v dobré vůli udělat matce radost. Docela bych se vsadila, že ten druhý syn a jeho partnerka budou ponaučeni a od matky si nenechají zorganizovat ani oslavu prvních narozenin vnoučete. Fakt nepochopím, že ty mámy baví do všeho kecat. Moji mladí vědí, že pro mě by to bylo vynakládání zbytečné energie. To radši dělám něco, co mě baví, než abych se cpala do něčeho, kde mě není potřeba....Je tolik zajímavých činností, které člověku udělají radost. Než hučet do někoho, aby mě poslechl, že to myslím dobře a že jsem starší, tak to vím líp....
Zebruška: ono to není tak snadné když je nekdo vychováván v despotické rodině kde musel své rodiče poslouchat tak má tohle hodně zažrané a jen tím že je doaspělý se to zázračn nevymaže......většinou lidi co neumí nastavit hranice mají problém s tím vyjádřit nesouhlas nebo to že se jim něco nelíbí, mají strach z reakce, která přijde tak že to raději spolknou a nebo jen naznačují. Pro lidi co jsou takhle nastavený opravdu není snadný to ze dne na den změnit o 180°, protože maj v hlavně vtlučený to že "nemaj nárok" na to nesouhlasit.
tak musím říct že mám pocit že hlavní díl na tom mají oni dva......není mi jasné proč nápady, které se jim nelíbili prostě neodmítli. Ono je pak pro človka tohoto typu jako je tchýně "neviditelné" že se s ním neshodujete a tak dost možná vše připravovala v dobré víře že oni to tak taky chtějí. Nicméně ta poznámka na svatbě byla dost nemístná pro to omluva není...... Každopádně paní má výhodu, že jsou s partnerem v tomto za jedno a že jim došlo kde udělali chybu tedy že je potřeba nastavit hranice. A obava jestli je udrží? To je jen na nich. Jde o to uvědomit si že od tchýně nic nepotřebují a nic jí nedluží........a tento stav pokud možno udržet protože tento typ lidí má tendenci být hodný že vám třeba půjčí peníze a podobně a pak vás za to nechá draze zaplatit tím že musíte žít podle nich. Tak že v prvé řadě opravdu si život nastavit tak aby na ní nijak nebyli závislí a pak jasně stanovit co chci a co ne a na dodržování prostě trvat.
Můžete být ráda ,že váš partner je s vámi zajedno nejste na to sama a ve 40 si nechat mluvit do života od tchyně neřeknu kdyby vám bylo 20 usměrnit a hned a rázně jinak se vám to úplně vymkne z rukou.
No, tak se na to podívejme z pohledu tchýně... Byla požádána, aby se na chodu svatby podílela. Ano, promítla do ní nějaké své představy, jak má svatba vypadat a mladí jí to odsouhlasili. Tím pádem se oprávněně domnívala, že to tak opravdu chtějí. Takže lítala, starala se, organizovala, byla nervózní jak pes, protože není profesionální organizovačka svateb, takže občas něco neklapalo dle plánu (třeba fronta na záchod). A za tohle si vysloužila kyselý ksichty nevěsty, její famílie a následně i synka. Ano, pomlouvat se nemá, ale věřím, že toho tak akorát měla plný zuby. A tatíček je taky dárek, místo co by si to vyříkal (třeba po svatbě, ať nedojde k nějaké scéně), tak to vyslepičí, aby to mrzelo co nejvíc lidí a nadělal v rodině ještě větší peklo. Mimochodem, nikde jsem si nevšimla zmínku o tom, kdo celou tu komedii platil. Že by rodiče? PS: Vdávat se ve 40 a očekávat úžasnou dokonalou romantiku jak z americkýho filmu? Panna nevěstinka mi přijde dost zabržděná. Svatba je jeden den, s chlapem a jeho rodinou bude muset nějak vycházet po zbytek života.
Bojí se, že nedokáží tchýni nastavit hranice, aby se jim nepřiměřeně nemotala do života? Kolik mladé paní a jejímu muži je let? Patnáct? Souhlasím s tím, že pokud čtyřicetiletí lidé sebou nechají manipulovat a hlavní problém vidí v tom, že nedokáží normálně slušně, ale jasně říct svým rodičům, co si nepřejí, tak se musí zamyslet hlavně nad sebou. To pomlouvání nevěsty a její rodiny na svatbě bylo opravdu dost hnusné a nemožné, ale za vše, co se odehrálo předtím, není odpovědná její tchýně, ale ona sama. To, že souhlasila s tím, aby jí tchýně pomáhala při přípravě svatby (resp.ji o to požádala, ať už z jakéhokoliv důvodu), neznamenalo, že měla svytbu tchýně připravit a zrežírovat od začátku do konce. O tom, jaká svatba bude, co se na ní bude dít a jak, měla i nadále rozhodovat pouze ona a jeji nastávající manžel, tchýni měla požádat o laskavosti při realizaci jejich přání. Že sebou nechala vláčet a vnutit si svatbu, jakou nechtěla, to je jen její problém. Tchýně to samozřejmě myslela dobře a pokud jí za celou dobu příprav nedokázala říct, že takto to nechce a nebude to tak, nemůže se divit, že svatba proběhla podle tchýně (ta si dokonce mohla oprávněně myslet, že jsou všichni s tímto řešením velmi spokojení, když se ani jeden ze snoubenců proti jejím nápadům neohradil, ale přijali je za své). Inu, ne nadarmo se říká Líná huba holé neštěstí...
Já bych se prostě té paní ukázala a před tou příbuznou na to reagovala. Nemlčela bych. Nikdo neříká, že bych to vykřikovala, aby to slyšeli všichni svatebčané a že bych z toho udělala pro všechny estrádu. Jde o to, usměrnit člověka, co se chová nevhodně. Z očí do očí. Taktně, ihned, nekompromisně. Ona tu holku může pomlouvat a on se jí nemůže zastat? A naopak té holce bych to neřekla. Vzala bych si při první příležitosti stranou zetě a požádala ho, aby se radši teď v dohledné době zamyslel, zda se přece jen nechce k mamince vrátit. Ať si to v rodině srovná sám. Někdo kurážnější by dal milé paní matce možná drsnou výchovnou lekci. Lidi jsou prostě neomalení, nemají ke druhému respekt a neuvědomují si, že ani oni sami nejsou žádný bezchybný zázrak. Ta holka jí krom toho, že si dovolila vzít jejího syna za manžela, snad nic neudělala.
SandraN: Kdyby tatínek reagoval jako vy, tak už by na té svatbě chybělo jen metání dortů do obličeje. Nebo spíš nechybělo, to je jen další stupeň.Souhlasím s Mata69. Hance je 40 a nedokáže se asertivně vyhranit? No, tak je možná na čase, zamýšlet se namísto nad tchyní sama nad sebou.
Jste na nejlepší cestě si žít po svém. A máte veliké štěstí, že je s Vámi partner zajedno. Mejdany s kamarády si můžete přece dělat celý život! Stačí se sejít a domluvit to. Lépe mít zkažený svatební den, než celý život. Nepřeceňujte to. Je to jen obřad a hostina. Někdo si udělá svatbu se svědky, jde na oběd a jde to taky. Oba si to uvědomujete, kam by to vedlo, kdyby vám ta paní zasahovala do života dál. A že o to bude stát, to si pište. Jen veliká škoda, že milý tatínek ihned nezareagoval a nezavolal do okna: Já té holce taky povídal, aby se nehnala do rodiny, kde synáček byl schopen až ve čtyřiceti uzavřít sňatek, patrně díky laskavé péči svojí maminky, že, ale co naděláme, je to jejich život, viďte. Hlavně aby si to ta naše holka zařídila tak, aby jí do toho nikdo nekecal, jako do téhle skutečně vydařené dnešní komedie. Jak se znám, asi bych se neudržela. Jak může být někdo tak primitivní, aby to ventiloval tam, kde to může někdo slyšet? To si můžu myslet jen pro sebe a ještě potichu. Jednou budou tchyně a tcháni potřebovat ve stáří pomoc a budou vděční, až jí mladá nakoupí, uvaří a uklidí. Pokud si to tedy ti staří zaslouží....Tahle tchyně asi bude na stáří sama jako kůl v plotě.
Jestli si ve čtyřiceti nejste schopni zařídit život po svém a tchyni slušně, ale důsledně usměrnit, tak pak se nedivte. Kdyby vám bylo dvacet, ale ve čtyřiceti?
Jsem pro to, nastavit si hranice. A co nejdriv. Jinak to bude horsi a horsi. Cim vic budou povolovat a ustupovat, tim vic si bude tchyne delat co se ji zlibi. A az se jednou vzeprou bude zle. Nenechat to dojit do krajnosti.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.