I zvířata se řídí jistým mravním citem. Druhy tak rozdílné jako myši a vlci se řídí podobnými normami chování jako lidé. Tvrdí to Dr. Marc Bekoff z University of Colorado v Boulderu.
Až dosud se i řada vědciů domnívala, že lidé jsou jediný druh, který zažívá složité emoce. Dr. Marc Bekoff z University of Colorado v Boulderu je ale přesvědčen, že základy morálky jsou součástí výbavy každého živočišného druhu. Poskytují totiž jakési společenské pojítko, které umožňuje soutěživým a agresivním jedincům žít ve skupinách.
Například dominantní vlci si občas "vymění roli" s níže postaveným členem skupiny, podřídí se mu a dokonce mu dovolí, aby se vůči nim choval agresivně.
I šimpanzi vykazují smysl pro spravedlnost, když řeší spory, že se někdo ze skupiny nezachoval "správně". Také šetří zraněné nebo slabé členy skupiny a jen velmi zřídka se vůči nim chovají agresivně.
U delfínů a velryb se dokonce podařilo zaznamenat případy soucitu s jiným druhem.
"Jsou známy případy delfínů, kteří pomohli lidem uniknout před žraloky a víme i o slonech, kteří pomohli antilopám utéci ze zajetí," říká Dr. Berkoff.
Pokusy s krysami zase ukázaly, že pokud krysa ví, že by tím způsobila jiné kryse bolest, nevezme si nabízenou pochoutku.
"Lidé velmi dlouho měli za to, že lidé se řídí morálkou a ostatní zvířata nikoliv. Existuje ale čím dál tím více důkazů o tom, že to tak prostě není. Stejně jako se u lidí společenská pravidla v různých kulturách různě liší, i u zvířat jsou různé rozdíly. Ale to vůbec neznamená, že se neřídí morálkou. Její pravidla se mezi různými druhy ale liší, takže je těžké je nějak porovnávat s pravidly, kterými se řídí lidé," dodává Dr. Bekoff.