Nechtěla jsem řešit minulost
V dnešní době je něco takového skutečná rarita. I David si je toho faktu vědomý, takže trvalo poměrně dlouhou dobu, než se odhodlal mi říct o své „třinácté komnatě“. Následně jsme se kvůli tomu málem rozešli, protože mě ta informace naprosto uzemnila. Ještě víc pak právě to, že mi ji skoro rok tajil.
"Neřekl jsem ti to právě proto, že tě miluju a bál jsem se," snažil se mi vysvětlit. Já kontrovala, že pokud někoho milujete, tak před ním tajnosti nemáte. Vyjasňovali jsme si to poměrně dlouho, ale po jeho vyprávění, jak to všechno bylo, jsem s ním nakonec zůstala. Zkrátka jsem si řekla, že jsem třeba hloupá, ale minulost řešit nebudu, důležité je, že mi je s ním dobře právě tady a teď.
Jak se vyvíjel Idy příběh dál, se dozvíte v následujících kapitolách... Pokud jste netrpěliví a chcete znát rychle konec, můžete část příběhu přeskočit. Z boxíku zvolte rovnou poslední kapitolu a prostřední část textu se vám vůbec nezobrazí. Jestliže si chcete příběh přečíst celý, postupujte po kapitolách tak, jak za sebou následují.
Pokračování 2 / 4
Příliš zbrklé manželství
David se poprvé oženil už v osmnácti se svou první láskou - spolužačkou ze třídy. "Byl jsem hrozně moc zamilovaný, taková ta opravdová naivní romantika. Chodili jsme spolu od 16 a já byl přesvědčený, že jiná už nikdy nebude. Vzali jsme se den po maturitě ve městě na radnici. Jen my dva, dva spolužáci za svědky. Doma z toho byli hotoví."
Manželství klapalo přesně do doby, než šli oba na vysokou školu a najednou zjistili, že si vlastně ještě tolik neužili. "Začala mě podvádět, já jí to vracel, pak jsme si oba pobrečeli a shodli jsme, že jsme udělali blbost. Rozvedli jsme se a dodneška jsme kamarádi," vysvětlil.
Pokračování 3 / 4
Dvakrát to stihl v Americe
Druhé manželství nemělo s láskou moc společného. David po škole odjel do Spojených států, původně jen na pracovní prázdniny, ale tak se mu tam zalíbilo, že přemýšlel, jak zůstat. Čech, který tam žil už řadu let, mu poradil, aby se oženil, a tak získal zelenou kartu. Prý je to dodnes běžná praxe, i když čím dál dražší - Američané si za tuto pomoc nechávají velmi dobře zaplatit.
David měl však docela štěstí. Byl mladý, pěkný a ženě, kterou mu známý za tímto účelem představil, se opravdu líbil. Nechtěla tedy tolik peněz, vzala si ho vlastně - na rozdíl od něj - opravdu z lásky. Žili spolu v jedné domácnosti rok, jenže zatímco dotyčná myslela, že to tak zůstane, David čekal jen na chvíli, kdy se bude moct rozvést. V tu dobu už totiž chodil s českou dívkou.
"No a na oslavu mého rozvodu, který se podařil po roce a půl, a získání trvalého pobytu, jsme z Kalifornie vyrazili do Las Vegas. A co myslíš, jak to dopadlo - slavili jsme tak mohutně, až jsme si mysleli, že vzít se ve svatební kapli je ten nejlepší nápad," vyprávěl mi. Tenhle sňatek ale ani jeden nebral vážně a hned druhý den poté, co vystřízlivěli, ho nechali anulovat.
Pokračování 4 / 4
Plno lidí mi ho samozřejmě rozmlouvá
David pak žil v USA ještě tři roky, ale nakonec se vrátil zpátky do Česka. "No a tady už to je klasika. Dva vážné vztahy, dvě svatby," pokrčil rameny. Z prvního manželství má dva syny, trvalo pět let. "Nechtěl jsem, aby to tak skončilo, ale nakonec jsem si tak lezli na nervy a vzájemně ubližovali, že to bylo pro všechny nejlepší. Děti mě dnes aspoň mají rády, vídáme se v klidu, s bývalou ženou už taky celkem mluvíme. Kdybychom zůstali spolu, asi bychom se zabili," řekl mi na rovinu.
A poslední žena? Proč s tou to nevyšlo? "Já už ani nevím. Možná to bylo prostě moc rychle po tom předchozím vztahu, hrnul jsem se do toho zase s nadějí, že už to konečně vyjde, a ono zas nic." Když jsem to tak celé poslouchala, nevěděla jsem, co si o tom myslet.
Pět manželství u chlapa na prahu čtyřicítky - to zní prostě děsivě. Na druhou stranu, ta první tři by se dala asi těžko považovat za klasické manželské svazky. A já Davida poznala prostě jako fajn chlapa, nikdy jsem neměla důvod o něm v něčem pochybovat. Takže když na mě vloni na Štědrý den vybalil prstýnek, řekla jsem ano. Jen jsem se zasmála, že se divím, že se do toho ještě pořád tak hrne. "Když už s někým chodím, tak si ho prostě rovnou vezmu," opáčil s úsměvem.
Má rodina a plno přátel si samozřejmě klepou na čelo a mnoho z nich se mi snažilo tenhle sňatek vymluvit. Ale já si na tuhle Davidovu "vadu" už dávno zvykla. Miluju ho a zkrátka věřím, že by nám to mohlo vyjít. Tak uvidíme!