Inkluzivní vyučování pomáhá postiženým dětem

| Autor: Dana Švigová | Rubrika: Láska a vztahy

"I když jsem jiná, chodím do stejné školy jako ostatní děti z naší čtvrti." Tak nějak by mohla znít slova 12ti leté Terezky, která navštěvuje 5. třídu základní školy a učí se angličtinu, zeměpis, matematiku, zkrátka všechno, co se děti v jejím věku ve škole učí. Dostává domácí úkoly, známky do žákovské knížky a vysvědčení. Co je na tom neobvyklého? Terezka se narodila s Downovým syndromem, tedy genetickou poruchou, kterou způsobí přítomnost přebytečného 21. chromozomu. Tuto poruchu provází mimo dalších zdravotních komplikací specifické vzhledové rysy a různý stupeň mentálního postižení. Terezka chodí do běžné základní školy společně s dětmi bez postižení, nikoli do speciální základní školy.

Terezka má Downův syndrom, ale jinak je to šikovná holčička…
„Tereza má Downův syndrom, ale jinak je to šikovná holčička, která dělá mnoho věcí stejně jako ostatní děti. Akorát potřebuje víc podpory od svého okolí,“ vysvětluje Terezina maminka a dodává: „potřebuje víc pomoci. Nestraníme ji běžnému životu, bereme ji na různé akce, do normální třídy ji dáváme, aby se dostala ve svém životě dál.“

Právě proto, aby se Terezka „dostala dál“ zvolili pro ni rodiče školu, která podporuje myšlenku inkluze, tedy začleňování žáků s různým typem znevýhodnění do běžných základních a středních škol. V praxi to znamená, že všichni, bez ohledu na rozdíly a různé typy znevýhodnění, chodí do jedné školy a třídy, vzdělávají se společně. Účastní se stejných vyučovacích hodin, hrají si spolu, jezdí na výlety, sportují. A jsou také náležitě hodnoceni. Jen pro „žáka se speciálními vzdělávacími potřebami“ - jak se takto začleněným žákům říká - je vypracován individuální vzdělávací plán za účasti rodičů, učitele, speciálního pedagoga a pedagogického asistenta a to pro každý předmět zvlášť. Motivací rodičů k výběru běžné a nikoliv speciální školy bývá právě snaha vystavit dítě „náročnějšímu“ prostředí, které je bude táhnout ve vývoji dopředu. Navíc jistě napomůže začlenění dítěte do sociální skupiny vrstevníků i v budoucím životě.

Ostatní děti mají jedinečnou příležitost dobře poznat potřeby člověka s postižením, učit se mu pomáhat, pochopit jeho svět. Při společné výuce je dán prostor ke společným zážitkům a zkušenostem, děti se učí vzájemnému respektu a toleranci a mohou také poznat, že mají s Terezkou víc společného než odlišného.

Jak vypadá inkluzivní hodina angličtiny?
Terezka se do vyučování zapojuje jako ostatní žáci. Pracuje samostatně, ve dvojici, i při skupinové práci je platným členem. Ve skupině například plní speciální úkol, který je přizpůsoben jejím možnostem, přičemž hodnocena je pak práce celé skupiny. „Terezka není vyloučena z žádného předmětu, například v angličtině využívá pracovní listy se základní slovní zásobou, vybarvuje, je šikovná, jde jí to. Také používáme obrázkový slovník zapůjčený ze speciálně pedagogického centra“, dodává třídní asistentka, která s Terezkou často pracuje nebo jí pomáhá.

Ve dvou se to lépe táhne
Právě role asistenta je v inkluzivním vzdělávání klíčová. Asistent pedagoga je přítomen a k dispozici během celého vyučování. Je partnerem učitele, pomáhá nejen žákovi se speciálními potřebami, ale pracuje i s dalšími žáky, pokud je třeba. Fakt, že jsou v jedné třídě dva pedagogičtí pracovníci, znamená pro české školství velkou novinku a průlom a umožňuje individuální přístup k jednotlivým žákům. Takové vzdělávání dává větší prostor v rozvoji mnoha dětem.

Dobrý konec, resp. začátek
Terezka za jeden školní rok udělala obrovský pokrok nejen v tom, co umí a zná, ale hlavně v samostatnosti – umí požádat asistentku o pomoc, když potřebuje, v některých hodinách dokáže pracovat sama bez asistenta jen pod vedením učitele. „Tereza se v hodině velmi dobře orientuje, neptá se, ví, co bude následovat“, popisuje třídní asistentka. Pracovnice SPC, která Terezčin vývoj průběžně sleduje, hodnotí její začlenění jako výborné. A třídní učitel dodává: „Ona vyšla dětem vstříc a děti se o ni postaraly naprosto bezvadně.“

Právě schopnost samostatnosti, orientace ve třídě, soustředěnost při vyučování jsou podstatné kompetence pro přechod na druhý stupeň základní školy. V tom udělala Terezka dle hodnocení všech skutečně velký kus práce a právě tyto schopnosti umožní další pokrok v jejím rozvoji.

Zdroj: PR POINT

Komentáře

Komentářů celkem: 0

Další články z rubriky

Láska je nesmrtelná: Muž podporoval svoji ženu s rakovinou do posledního výdechu

Láska je nesmrtelná: Muž podporoval svoji ženu s rakovinou do posledního…

Dnes | Jennifer Meredino (40) byla příliš mladá na to, aby zemřela. Osud s ní však měl jiné plány a když…

Na co je dobrý sex? Pomůže od migrény, stresu i škytavky

Na co je dobrý sex? Pomůže od migrény, stresu i škytavky

Dnes | Jste čím dál tím pohodlnější a máte problém se přemluvit k sexu? Až zjistíte, k čemu všemu vám…

MAGDA (27): Přítelův syn mi dělá návrhy. A příteli to nevadí!

MAGDA (27): Přítelův syn mi dělá návrhy. A příteli to nevadí!

6. 12. | 12 | Magda má o 15 let staršího přítele s dospívajícím synem ve střídavé péči. Chlapec je jen o 10 let…

Jak poznáte, že už s vámi nechce trávit Vánoce

Jak poznáte, že už s vámi nechce trávit Vánoce

6. 12. | Vánoce mají být svátky pohody a klidu, ale ne vždy to funguje. Je to také období, kdy lidé…