Jak "HO" nejen získat, ale i udržet...

| Autor: Tereza Hájková | Rubrika: Láska a vztahy

(Rady z babiččiných dýchánků č. 1)
Moje babička byla vědma. Paní a slečny z širokého okolí k nám chodily na kafe, svařáka a hlavně na rady. Nejprve poctivě vylíčily, co všechno bláznivého vyvedly, aby následně se zatajeným dechem nasávaly její moudra.

Jak "HO" nejen získat, ale i udržet...

(Rady z babiččiných dýchánků č. 1)


Moje babička byla vědma. Paní a slečny z širokého okolí k nám chodily
na kafe, svařáka a hlavně na rady. Nejprve poctivě vylíčily, co všechno
bláznivého vyvedly, aby následně se zatajeným dechem nasávaly její
moudra. Babička byla velice přímočará a se slovíčky se nijak nemazlila. Měla
mnoho perfektních průpovídek a na její slova vždycky došlo. Proto také
byla její klientela převeliká. Kafe bylo doma vždycky dost a o červené víno
na svaření jsme se postaraly vždy na podzim, když jsme sbírávaly trnky.

Babička jako svou hlavní radu říkala, že "když se ženská chlapovi
položí před práh jako rohožka, aň se nediví, když si o ni utře
nohy". Divila se, jak jsou některé z nás schopné ztratit veškerou
hrdost a odevzdat se "zcela zcela". Vždyň když budeš doma
vegetovat jen jako kredenc, kterou pokaždé najde na stejném místě,
kdykoliv, když budeš stále stejná - tak se k tobě jen jako ke kredenci bude
chovat! Proč by tě získával? Proč by se snažil? Když tě má víc než
jistou? Nešňastnice, která si pro radu přišla (protože už onou rohožkou
či kredencí minimálně byla), argumentovala, že nemůže nic dělat, že by
se na ni vykašlal. Že ona má děti, on zase jinou a co teď. A tak babička
moje milovaná radila... Nechala si zcela po pravdě vyložit, co se tam doma děje,
pak to s dotyčnou probrala a řekla jí, jak má reagovat, co má změnit atd.
Pravda je, že se její klientky mnohokrát bály doma jen ozvat, natož se
ozvat hlasem rozčilenějším, ale pokud vím, babiččiny rady zabíraly. Pošramocená
sebevědomí se napravovala a mnohé manželství bylo zachráněno. Kde to bylo
úplně na ouvej, tam babička doporučila, že než tohle pomalé umírání,
raději rozvod, všechno smazat a s poučením do života začít znovu.

Mnohokrát účinkovala přímo "live" - po telefonu. Vzpomínám na
jednu velice důležitou záležitost, jednalo o požádání o ruku. Konkrétně
jak přimět pána, aby se po tříleté známosti už konečně vyjádřil. Událost
se odehrávala v kavárně Slávii. Naše známá tam s milým seděla, vždy si
chviličku povídali a ona co chvilku si odskočila. Odskakovala ovšem k
telefonu, aby babičce slovo od slova reprodukovala a s přesným návodem zase
běhala zpět. Příteli se omluvila, že má hrozné bolení, takže ji dokonce
i litoval... Věřte nevěřte, opravdu ji o ruku požádal. A že prý jestli
by se mohli vzít už tento pátek. Když tohle babičce oznamovala, tak ale řekla,
že to v pátek asi nepůjde, protože nestihne kadeřnici a hlavně - co si
vezme na sebe? Na to jí babička moudře odpověděla: hele, jen se vdej v pátek,
na šatech ani účesu nezáleží - co kdyby si to příští týden zase
rozmyslel?

Další její vynikající poučkou bylo, že "dobrá hospodyně nenosí na
trh všechna vejce v jednom košíku". Z čehož plyne, že nikdy, opravdu
nikdy, nesmíš mužskému na sebe říci úplně vše. Hezky pomalinku, po částech,
abys byla stále trochu tajemná, aby stále objevoval něco nového. Muži jsou
lovci, rádi svou kořist dobývají, mají rádi, když musí vynaložit na
odhalovaní půvabů i tajů patřičné úsilí. Čím víc o tebe bojují, čím
víc námahy je stojíš, tím víc si tě váží. A stále nemluvit, hlavně
poslouchat. Naslouchat jejich problémům i úspěchům, nesnažit se být za každou
cenu chytřejší než on. Nikomu přeci není příjemné, když někdo neustále
ukazuje jeho chyby. Chytrá partnerka poradí tak, aby muž neztratil sebevědomí,
aby se necítil ponížen.

Jinou cennou radou milované babičky byla "díra na rukavici". Každé
z nás se určitě stalo, že cestou na rande, případně na nějaké důležité
setkání, se porouchalo cosi na oblečení. Někde zeje díra, jinde ošklivá
skvrna, jakékoliv nečekané poškození vizáže. Co teď? Domů, převléknout
se, to nestihneme. Nezbývá než pokračovat a dostavit se i s oním defektem.
A tady je ona dobrá rada: babičce, jako dívce na rande jdoucí, se vyklubala
dírka na jednom z prstů u kožené rukavičky. Jednak byla zima veliká,
druhak - tenkrát se prostě mladá dáma bez rukaviček nekonala. A tak hned po
uvítání děravý prstík nastrčila k podívání svému milému se slovy:
prosím tě, podívej se, co se mi stalo, já kdybych ti to neřekla, tak se
celou dobu budu třást hrůzou, že si toho všimneš a pomyslíš si, jaká že
jsem nepořádná... Mladý muž pochopitelně prohlásil, že je to hloupost,
to že se stane občas každému. Klid i čest byly zachráněny. Ovšem - a
tohle babička vždycky zdůrazňovala - na příští rande už s tou dírou
nesmíš! Co pro jednou je nešňastná náhoda, pro podruhé i další je
pohroma. Všechno se může stát. Ale DÁMĚ - jen jednou. Podruhé aň je už
zase všechno OK.

Stejně tak dbala na drobné detaily, jako jsou například čisté podpatky u
bot. Dodnes si všimnu leckteré dívky na schůzku jdoucí, která má boty krémem
panensky nedotčené. Tady se hodí přísloví "Navrch huj, vespod
fuj"- drahé oblečení, veskrze IN, ale někdy nejen špinavé, ale i zapáchajíci.
Pravda je, že muž, který má zájem "pouze o to jedno", nekouká
zas tak moc na detaily, ale až se bude zaláskovanýma očima rozhlížet po té
jedné jediné, pochybuji, že by se včas nezarazil a urychleně neodmiloval.
Takových "drobností" je samozřejmě plno. Oloupaný lak na nehtech,
rozbitý zip, provizorně spravený zavíracím špendlíkem, chybějící knoflíčky,
utržené poutko u kabátu, pach potu soupeřící s parfémem. Tohle však už
pro muže rozsvěcí výstražné červené světlo: Pozor, tady hrozí nebezpečí!

Uznávala a propagovala systém drobných odměn a rituálů. Naučila to i svého
syna, mého tátu. Jako malá jsem měla například nesmírně ráda sobotní
večery, kdy se táta vracel z práce (jezdil totiž na týden pryč). Když
vstoupil do dveří, vždycky nás zavolal: Holčičky moje, táta přišel! A
po uvítacích pusách jsme si maminkou obě sáhly do "své" kapsy. Tátova
levá byla moje. Pokaždé tam byla nějaká drobnost. Pár zabalených bonbonků,
korunky na zmrzlinu, jindy nová mašle. V té mámině byly třebas sněženky,
lístky do kina, hezké mýdlo. Jednou tam měla papírek, na kterém bylo napsáno:
Dáreček máš za dveřmi. A za nimi stál obrovský pytel plný jablek, švestek
a ořechů. Naši měli svých rituálů hodně. Jak jsem dospívala, poznávala
jsem jich stále víc. Plno jsem jich pak úspěšně použila i ve svém manželství.

Babiččiny rady, kterých bylo nepřeberně, se mi mnohokrát vyplatily. Pevně
doufám, že budou k dobru i vám, mé milé Spoludámy…


Další články z rubriky

HANA (39): Balí mě soused a láká mě na drsný sex!

HANA (39): Balí mě soused a láká mě na drsný sex!

29. 11. | 29 | Pohledný soused Hany se jí už několik týdnů dvoří. Oběma je jasné, že by nešlo o vztah, ale…

MÁJA (46): Přítelův syn je monstrum. Přemýšlím o rozchodu

MÁJA (46): Přítelův syn je monstrum. Přemýšlím o rozchodu

28. 11. | 29 | Máji přítel má velmi problematického syna. Společně strávené víkendy jsou pro ni očistec a k Májině…

JOVANKA (31): Přítel je rasista. Nesnáším to!

JOVANKA (31): Přítel je rasista. Nesnáším to!

27. 11. | 45 | Přítel Jovanky má dvě tváře. Navenek působí jako uhlazený elegán s galantním chováním vůči rodině i…

8 témat, o kterých se v posteli nikdy nemluví

8 témat, o kterých se v posteli nikdy nemluví

26. 11. | Chcete mít s partnerem perfektní sexuální život? Pak s ním rozhodně mluvte o vašich potřebách a…