Podle primáře oddělení závislostí bohnické psychiatrické léčebny Karla Nešpora patří české děti ve vztahu k alkoholu, tabáku, dalším psychoaktivním látkám a hazardu mezi nejohroženější na světě. S rizikem se ale jejich rodiče musejí vypořádat víceméně sami. „Rodiče nemohou od státu očekávat v této oblasti příliš mnoho.
Politici sice o prevenci a posilování rodiny často hovoří, ale ke snížení dostupnosti alkoholu pro nezletilé, zvýšení spotřební daně na alkohol nebo k omezení hazardu se dosud neodhodlali. Je také otázka, kolik škol používá malé interaktivní preventivní programy zaměřené na získávání sociálních dovedností. U tohoto typu programů se totiž prokázala schopnost změnit chování ve vztahu k návykovým rizikům. Naproti tomu jako neefektivní byly vyhodnoceny různé besedy s toxikomany, filmy, koncerty a podobné, někdy značně bizarní, akce,“ říká doktor Nešpor. A co tedy rodičům radí? „Je důležité, aby si uvědomili, jaké oni sami mají možnosti. Prevence v rodině není všemocná, je ale důležitá. Ochranné činitele na úrovni rodiny pak vstupují do interakce s jinými činiteli.
V jednom výzkumu bylo zjištěno, že dobré fungování rodiny více prospívá dospívajícím, kteří navštěvují školy, kde jsou před návykovými riziky dobře chráněni. Bohužel v České republice je běžné, že alkohol, jiné návykové látky a hazard jsou snadno dostupné v těsném sousedství škol,“ vysvětluje. Při prevenci závislostí je důležité, aby zároveň bylo oslabeno působení rizikových faktorů a naopak posílen vliv ochranných činitelů. „Některé rizikové činitele ovlivní rodiče asi obtížně, například ty celospolečenské nebo na biologické úrovni. Proto je třeba se soustředit na ty faktory, které ovlivnit mohou. Vliv rodiny je nejsilnější před dosažením adolescence, protože pak získává na významu skupina vrstevníků, škola a širší společnost, tedy faktory rodiči ovlivnitelné jen nepřímo. Vývojové hledisko je přitom důležité i z jiného důvodu. Ukázalo se totiž, že škody způsobené alkoholem jsou v dospělosti podstatně častější u těch lidí, kteří začali pít alkohol už v časném věku.
Legitimním cílem prevence je tedy alespoň oddálit věk, kdy dojde k setkání dítěte nebo dospívajícího s psychoaktivní látkou. Vzhledem k situaci u nás by prevence problémů působených alkoholem a jinými návykovými riziky měla v rodině probíhat přiměřeným způsobem už od útlého věku a rozhodně by měla začít nejpozději před desátým rokem věku,“ upozorňuje primář Nešpor.
Dohlížet a milovat
V prevenci závislostí se ukazuje jako zásadní to, jaký typ výchovy rodiče zvolí. Americké prameny rozdělují výchovné styly do čtyř kategorií. První jsou autoritářští rodiče, kteří se vyznačují malou vřelostí a citlivostí, je pro ně typická i malá tendence dítě ocenit a pochválit, když se chová dobře nebo mu jde učení.
Tento výchovný styl nepovažuje primář Nešpor za vhodný především s ohledem na malou citlivost rodičů. Druhým typem jsou permisivní rodiče, kteří na potomka dohlížejí jen málo a nevyžadují žádnou disciplínu. Ti jsou sice podle doktora Nešpora vřelí a citliví, ale to samo o sobě v prevenci závislostí nestačí. Zanedbávající rodiče se pak o ratolest nestarají, nevyžadují žádnou disciplínu a nejsou ani citliví, tento výchovný styl je ze všech nejrizikovější. Naopak nejlepší variantou z pohledu dítěte a jeho případného setkání s psychoaktivními látkami jsou rodiče autoritativní, kteří vyžadují určitou disciplínu, na děti dohlížejí, tráví s nimi společně čas a zároveň jsou k nim vřelí. „Tento výchovný styl je nejvýhodnější v prevenci návykových rizik i s ohledem na školní prospěch. Autoritativní styl vede k větší selektivitě při výběru filmů a přístupu k médiím, což je v prevenci návykových rizik také výhodné,“ dodává doktor Nešpor.
A jaký výchovný styl převládá v českých rodinách? „Výzkumná data nemáme k dispozici, podle médií ale tráví čeští rodiče v práci více času než lidé ve většině srovnatelných zemí. Lze tedy předpokládat, že času na výchovu dětí budou mít méně. Nezdá se ani, že by disciplína při výchově byla právě moderní. Jedná se ovšem o závažný faktor. Problémy s návykovými látkami u dětí vojáků z povolání jsou podle zpráv z různých zemí překvapivě nižší než v běžné populaci. Těžko lze předpokládat, že to bude nadprůměrnou vřelostí, spíše se zde uplatňuje schopnost rodičů stanovit jasná pravidla a trvat na jejich dodržování,“ vysvětluje lékař. Dalším velkým problémem je dostupnost alkoholu v českých rodinách. Řada vyléčených alkoholiků by jistě potvrdila, že abstinovat v českém prostředí je velmi těžké, protože pít alkohol je něco zcela běžného, a to i v rodinách s malými potomky. „Rodiny, v nichž alkohol není doma dostupný, jsou nepochybně ve výhodě.
Týká se to zejména mladších dětí, u nichž mohou vyvolat otravu i relativně malé dávky alkoholu, například po vypití sladké ústní vody s alkoholem. Nedostupnost alkoholu v domácím prostředí má význam i u dospívajících. Rodiče by u nezletilých dětí měli rozhodně trvat na zákazu jeho pití doma, a to vždy a za všech okolností.
Ukazuje se totiž, že taková důslednost v dětství pak vede k tomu, že dospívající pijí alkohol méně, i když jsou mimo dohled rodičů,“ říká doktor Nešpor. Naprosto zásadní význam pak samozřejmě má osobní příklad. „Poněkud staromódně znějící názor, že rodiče slouží jako vzory, nachází podporu ve výzkumu. Kromě výchovného stylu se jednoznačně uplatňují i další činitelé, na straně rodičů jsou to násilné chování, drobná kriminalita a liberální postoj k návykovým látkám a jejich zneužívání. Jedním z rizikových faktorů je také požívání alkoholu, které může dětský či nedospělý organismus velmi zatížit. V průzkumu uvedla celá čtvrtina dotázaných středoškoláků ve věku od 15 do 18 let, že pije alkohol více než dvakrát týdně. Většinou šlo o děti z rodin, kde matka, otec nebo oba konzumují alkohol pravidelně. Průzkum mimo jiné potvrdil, že rizikovost alkoholu si mladí lidé příliš neuvědomují, a to zvláště tehdy, když byly od útlého dětství svědky konzumace alkoholických nápojů vlastními rodiči.
Ty jsi pil!
Děti v drtivé většině na návykových látkách nejsou ještě závislé, jde u nich spíše o škodlivé užívání psychoaktivních látek. Co by rodiče měli dělat, když přijdou na to, že jejich dítě kouří, pije nebo zkusilo drogy? Odborník v takovém případě doporučuje tzv. krátkou intervenci, na níž by se rozhodující měrou měli podílet právě rodiče, kteří dokážou dítě motivovat lépe než terapeut nebo učitel. Krátká intervence na úrovni rodiny často paradoxně mívá dlouhodobou povahu a může trvat řadu let, většinou jde o lepší rodičovský dohled, kvalitnější komunikaci mezi rodiči a potomkem nebo nácvik dovedností, tedy především odmítání návykových látek. Dítě by každopádně mělo dostat zcela jasný pokyn, aby se alkoholu, tabáku a drogám vyhnulo.
Rodiče mohou s ratolestí uzavřít i písemnou dohodu, v níž bude jasně stanoveno, co je cílem, jaké jsou prostředky a může v ní být i případná odměna za dodržení. Souběžně je dobré absolvovat terapii ve specializovaném zařízení, to se ale většinou týká až dospívajících. Základem prevence v rodině je důvěra mezi rodiči a dítětem, rodiče by se měli naučit potomkovi naslouchat a udělat si na něj vždy čas. O drogách a alkoholu je třeba s dětmi hovořit přiměřeně jejich věku, ještě předtím by si rodiče měli opatřit informace z důvěryhodných zdrojů.
Takovým může být například publikace Alkohol, drogy a vaše děti, která je volně ke stažení na www.drnespor.eu. Dítě by podle doktora Nešpora mělo vědět, že rodiče jsou za to, jestli jejich ratolest pije alkohol nebo zneužívá jiné látky, do velké míry zodpovědní, a to i podle platných zákonů. Mají tedy nejen právo, ale zároveň i povinnost na potomky dohlížet. Velmi důležité je dobře dítěti zorganizovat volný čas, a to pokud možno tak, abychom předešli nudě, ale také vyčerpání a velké únavě. Užitečné je také pomoci mu nalézt hodnoty, které usnadní odmítání alkoholu a drog, což v kolektivu nemusí být jednoduché, zvláště pokud dítko nepřekypuje sebevědomím. Potom je třeba ho přesvědčit o tom, že zdraví je přednější.
Snazší situaci mají ty děti, kterým jsou rodiči a blízkým okolím od narození předávány duchovní hodnoty, jejichž význam je srozumitelný. Jako prevence působí také zdravé přátelství s „bezpečnými“ vrstevníky. Proto by se rodiče měli zajímat o kamarády svého dítka už při zahájení docházky do mateřské školy. Většina závislých má různé problémy se sebou samými či okolím, něco ale mívají velmi často společné – jde o nedostatek sebevědomí a zdravého sebehodnocení. „Prevence v rodině není všemocná, ale je důležitá, protože se díky ní podstatně snižuje riziko problémů působených alkoholem, drogami a hazardem u dětí. To je v zájmu rodičů, jejich dětí i celé společnosti,“ dodává primář Nešpor.
ČTĚTE TAKÉ:
Manžel mě nutí do sexu skoro denně. Ale mně by stačilo jednou za měsíc
ČTĚTE TAKÉ:
Manžel je skrblík. Jeho chováním trpí celá rodina