Na první pohled psychopat vypadá úplně obyčejně. Nic nenasvědčuje tomu, že by trpěl duševní chorobou. Když ale vstoupí do našeho života, nemáme šanci se mu ubránit.
Život s psychopatem je peklo na zemi. Mnoho žen (ale i mužů) by mohlo vyprávět příběh o partnerovi, který byl okouzlující, pozorný a milý, ale po svatbě se změnil jako mávnutím kouzelného proutku. Romantika a úsměvy zmizely, a nastoupil tvrdý teror. Bití, neustálé špehování, nesmyslné tresty a ponižování. Na psychopata můžeme narazit úplně všude - mezi špičkovými manažery firem, lékaři, dělníky, samozřejmě nejvyšší koncentrace jich ve vězeňských zařízeních, uvádí se až 20%.
Jekyll & Hyde
Psychopat je nemocný člověk trpící duševní poruchou, která je odborníky klasifikována jako porucha osobnosti se znaky antisociálního chování. Psychopat je člověk mnoha tváří, myslí a cítí jinak, než většina slušných lidí. Dělí svět na slabé a silné jedince a je podle něho přirozené, že slabí jedinci se stávají kořistí silnějších. Psychopat uznává pouze vlastní zásady, přesouvá odpovědnost za své jednání na okolí či oběť, často lže, má manipulativní sklony a dokáže využívat emoce druhých ve svůj prospěch. Sám ale emoce nedokáže prožívat, a co je nejhorší, nikdy to nedá najevo. To vše je však schopen úspěšně skrývat pod maskou okouzlujícího vybraného chování, cíleně využívá svého šarmu. Velmi nebezpečný je psychopat s vysokou inteligencí, který na okolí působí přitažlivě, o to je však dopad jeho jednání ničivější. V souhrnu je psychopat chladný, bezohledný člověk, který se snaží destruktivně zničit svého protivníka. Pokud si vyhlédne oběť, většinou se mu ji podaří psychicky nebo fyzicky udolat.
Jak se psychopati projevují
Psychopat je ve své podstatě člověk nespokojený se svým životem, kariérou, sám se sebou. Svým chováním nepříznivě ovlivňuje celé okolí, cíleně vytváří atmosféru nepříjemného napětí a konfliktů. Je citově chladný a s chladným rozmyslem a systematicky míří za svým cílem bez ohledu na ostatní. V osobním životě je psychopat „tvrďas“, který nepřipouští žádné omluvy ani vysvětlování situace. Nezajímá ho ani, že manželku bolí hlava, je přepracovaná nebo, že nestíhá. Prostě ve všem musí být po jeho. Cena, kterou za přemáhání druhá strana zaplatí, ho nezajímá.
V práci se ovšem chová trochu jinak. Psychopat bývá obyčejně velice výkonný, často však, když jde o vedoucího pracovníka, požaduje podobný přístup i od druhých. Je nesmlouvavý, ale za snahou být vždy nejlepší se skrývá pouze osobní prospěch. Své jednání totiž považuje za jediné a správné a při konfliktech v rodině nebo na pracovišti obviní druhé ze situace, kterou sám vytvořil. Schválnosti a podlé jednání mu v žádném případě nejsou cizí. Jeho cílem je zvítězit, porazit, udolat, zničit, ale tak, aby on sám z toho něco měl. Finanční zisk, slávu, kariéru či uznání.
Jak se bránit
Jedinou úspěšnou obranou proti psychopatovi je se s ním vůbec nesetkat. Když se však přímé konfrontaci nelze vyhnout, použijte metodu kritického myšlení. V praxi to znamená důvěřovat, ale prověřovat, čili ověřte si fakta, která vám protistrana naservíruje. Vždy si udělejte na věc vlastní názor a za ním si stůjte, nenechte se zatlačit do kouta a neustupujte nátlaku. Nesmíte se bát umět obhájit svá tvrzení reálnými argumenty a jednejte vždy na rovinu. Jen tak můžete při setkání s psychopatem vyváznout bez morálních a duševních šrámů, ovšem jen krátkodobě. Jakmile totiž má psychopat příležitost, útok na vás bude opakovat. Jedinou úspěšnou obranou je co nejdříve opustit bitevní pole, zmizet psychopatovi z očí a poskytnout mu o sobě co nejméně informací, které by mohl zneužít. A věřte, že by to udělal s radostí a pohrdáním. Vždyť jeho cílem je vždy zvítězit, a to za každou cenu, bez ohledu na to, jak velkou bolest či duševní utrpení vám připraví. Podtrženo a sečteno – žít ani pracovat se s psychopatem nedá. Nedoufejte v zázrak, nikdy se k lepšímu už nezmění, seberte odvahu a vezměte nohy na ramena, pryč od něho co nejdříve. Než bude pozdě.
Vyléčený psychopat? Nelze!
Připomeňme, že psychopatie je trvalá porucha osobnostní struktury, která vyžaduje specializovanou odbornou pomoc. Léčba je velmi obtížná a nalézt účinný způsob komunikace je i pro odborníka náročné. U lehčích případů je možné léčbu směrovat na omezení nežádoucích projevů chování, avšak počítat s úplným "vyléčením" nelze. Vzhledem k oploštělé emocionalitě psychopata selhávají postupy kladné stimulace, apelace na morální hodnoty, svědomí či pocity viny, neboť on sám žádné provinění necítí a nepřipouští, že svým chováním druhým ubližuje. Zkrátka ani cílená léčba s psychopata normálního člověka neudělá.