JAK SE HLEDAJÍ (DOBRÉ) KAMARÁDKY

| Autor: Jana Potužníková | Rubrika: Láska a vztahy

Jsou vzácnější než šafrán. A zvlášť s přibývajícím věkem a naší narůstající opatrností i vybíravostí je to s hledáním blízkých přítelkyň stále komplikovanější.

JAK SE HLEDAJÍ (DOBRÉ) KAMARÁDKY

Závidím své dvouapůlleté dceři. V jejím věku stačí přijít na hřiště, stoupnout si k holčičce, která se jí líbí, a za pár vteřin komunikují. Pak mi hned hlásí, že Zuzanka má bratříčka nebo že jí Petruška půjčila lopatku, a příště se na ně zase těší. Pamatujete? Ani na základce to nebylo těžké. S tehdejší kamarádkou vás spojilo sezení v lavici nebo kroužek keramiky. Na střední přituhovalo, šlo o to, kdo je trendy, co kdo čte, kdo se komu líbí nebo nelíbí. Začaly souboje o kluky, o to, kdo má větší prsa nebo vyšší podpatky. I tam ale vznikala přátelství jak na běžícím pásu, a pokud se zadařilo vytvořit dobré pouto, mělo šanci patřit k dlouholetým. Jenže pak jste šly na vysokou, vaše nejlepší kamarádka ze základky/ze střední se vdala, a najednou jste hledala zase. Skončila jste vysokou, šla do práce, taky se vdala nebo vyměnila chlapa a ta, s níž jste bydlela na koleji a pořádala divoké tahy městem, se odstěhovala. Okruh kamarádek se věkem spíše zmenšuje, než aby rostl. Máme na ně větší nároky, potřebujeme víc než maličkost, abychom spolu chtěly být. A jen málokterá z nás to má jako legendární holky ze Sexu ve městě, jakkoli bychom asi chtěly.

MOUDŘÍME, ZTRÁCÍME

„Zamlada se tvoří přátelství jednoduše. Když se potom roky nevidíte, máte si pořád co říct, na co navázat, vzpomínat. Zamlada totiž většinou bývají přátelé to hlavní ‚poslání‘, pro které stojí za to žít. Parta se zdá ideální bez ohledu na to, kde vznikla a co ji pojí – jestli škola, sport nebo letní brigáda,“ říká k tomu koučka a mentorka Martina Fau. Podle jejích slov máme s přibývajícím věkem tendenci si víc vybírat. Už spolu nepijeme jednu točenou kofolu za jedno kapesné, ale dáváme si mojito nebo 100% šťávu z čerstvých pomerančů z výplaty, do které kámošky nevidí. Krátí se společný čas, prohlubují se rozdíly, vkus i názory. „Máme partnery, kteří si něco myslí o kamarádce, jejím manželovi, o jejich dětech i známých. Stojíme jako kamarádky před volbou, aby se vlk nažral a koza zůstala celá,“ vysvětluje Martina Fau. I proto se nám stává, že když neukotvíme opravdová přátelství do pětadvaceti třiceti let, můžeme být nakonec obklopené spoustou příjemných žen, chodit s nimi na kafe, ale kdybychom si z nich měly vybrat třeba poručnici pro své děti? Věděly bychom?

POTŘEBA SPOLUBYTÍ

S mateřstvím jsem se dostala mimo předchozí okruh blízkých žen a nový se nestvořil jen tak, že bych chtěla. Brzy se budu stěhovat a čekají mě další odloučení. Nepochybuju, že budeme s dosavadními kamarádkami v kontaktu, ale budeme si i nadále blízké? Neumím si představit, že ne. Když jsme dobré kamarádky, dokážeme si navzájem skvěle naslouchat, cítit své potřeby ještě dříve, než jsou vyřčené, což si někdy marně přejeme od partnera, můžeme společně dělat spoustu krásných malých hloupostí. „Mluvit jedna přes druhou a ochutnávat moře dobrot. Zkoušet, půjčovat a vyměňovat si šaty. Skládat si upřímné komplimenty o tom, jak nám to sluší. Probírat vztahy a rodinu a opět vztahy a rodinu. Sdílet, jak se která cítí, co se které přihodilo, jak na to reagovala. Kvalitní ženská společnost v nás posiluje ženské kvality. Včetně bezstarostného plynutí, jemnosti i divokosti,“ vypočítává lektorka partnerských vztahů a osobního rozvoje Denisa Říha Palečková důvody, proč každá z nás bytostně potřebuje mít opravdu dobré přítelkyně. Jsou pak naší součástí, doplňují nás. Jednoduše tu pro nás jsou. A my zase pro ně, což taky do značné míry formuje naše Já.

DOBRÁ, LEPŠÍ, NEJLEPŠÍ

Pokud právě nikoho blízkého ženského nemáte a začne vám chybět, asi se nejdřív rozhlédnete kolem sebe a začnete bilancovat, která z těch holčičích známostí má pro vás jakou váhu. Proč vám vlastně nejsou bližší? A mohly by se bližšími stát? „Zvrat z obyčejného na TOP přátelství může vzniknout buď polehounku, střádáním společných prožitků a důvěrnosti. Nebo skokově, silným společným zážitkem, příběhem, při kterém se nacházíme za hranicí toho, co je pro nás běžné a pohodlné, přináší to něco nového, často i překonání nějaké výzvy,“ vypočítává Denisa Říha Palečková. Z toho jasně vyplývá, že v cukrárně u sacheru to za hranice občasného vídání se nedotáhnete. Při rýpání se v čokoládové polevě vám totiž brzy dojdou témata hovoru a příště si rozmyslíte, jestli se s dotyčnou uvidíte. V tomto směru je to jako s muži. Musíte mít společného něco velkého. Nebo hodně drobností. A pořád na tom makat.

JISKŘÍTE, NEBO NEJISKŘÍTE?

Myslím si, že to mezi kamarádkami musí i určitým způsobem jiskřit a zároveň se mezi vámi nesmí shromažďovat nedorozumění. Kamarádky, ty TOP obzvlášť, mezi sebou mají čistý stůl. Jsou si blízké natolik, že věří, že ustojí i výměnu názorů, umí se smířit, omluvit, mluví na rovinu a tajemství mají jen v případě, že jde o překvapení pro tu druhou. Možná přeháním, ale… tolik zase ne! Blízké holčičí přátelství je stejné jako jakýkoli jiný vztah a potřebuje růst na pevných základech. Tedy bez přetvářky. A jsem si jistá, že je lepší ztratit potenciální, ale nevyhovující kamarádku, na které vám něco nesedí hned, než s ní ztrácet čas roky a pořád jí dávat šance jako nevěrnému chlapovi. Neignorujte ani „něco mi na ní vadí, ale nevím co“. Intuice je mocná. Nejlepší je řídit se tím, co cítím, a když mi něco nesedí, něco mě varuje, nepokoušet to. Nebo se zeptat a ověřit si to na rovinu, pokud to ověřit jde. „Hlavně se nenechte vláčet v nekomfortu a nesnažte se přitom stále hrát fér. Když třeba zjistím, že mi kamarádka tvrdí, jak by zašla na skleničku a pořád jí to nevychází, přitom od známých se mimoděk dozvím, jak se chodí bavit, je to divné. Tehdy zbystřím, ať chci, nebo ne,“ dává příklad koučka a mentorka Martina Fau. Ano, i holky vás můžou zklamat a rozchod s nimi bolet. S tím nic nenaděláte, tohle musíte risknout. A já věřím, že když opustíte nevyhovující, uděláte tím prostor tomu lepšímu, co přijde.

HLEDÁTE NOVÉ TVÁŘE?

Přestěhování se je typickým příkladem momentu, kdy musíte hledat úplně nové přátele. A je to s přibývajícím věkem opravdu stále těžší. „To, že se výběr s postupem věku zužuje, rostou nároky na kvalitu lidí kolem sebe, můžeme považovat i za projev určité zralosti a hloubky. Čím více poznáváme sama sebe, tím máme jasněji i v tom, koho chceme a koho ne,“ říká Denisa Říha Palečková. Prostě zrajete, vybíráte si a kamarádství lusknutím prstu nevznikne. Chce to čas, trpělivost a vaši aktivitu. Že byste si udělala plán a systematicky hledala třeba na sociálních sítích? To je jistě jedna z možností, nicméně raději vyrazte ven. Kamarádka je energie, aby přišla, je rezonance. Chovejte se tak, jak si přejete, aby si našla ona vás. A buďte aktivní. „Když uvidím ženskou, která mi na první pohled sedí, nebojím se a oslovím ji. Mám otevřené oči a náruč a vím, že žen, které po dobré kamarádce touží, je hodně,“ vysvětluje Martina Fau. Při hledání přátel zkrátka nesmíte přešlapovat na místě, ale jít a cestou se rozhlížet a přijímat výzvy. Občas se pozastavit, seznámit se, poklábosit, a případně jít zase dál.

JEHLA V KUPCE SENA

Než najdete, kterou hledáte, zřejmě se párkrát spletete. Otrávit by vás to nemělo. Berte to ve stylu známé věty „i cesta je cíl“. Pokud chcete eliminovat možné časové a energetické ztráty, ze všeho nejdřív důkladně popřemýšlejte, proč vám právě kamarádka chybí a co byste od ní vlastně chtěla: chodit na kafe, běhat, klábosit, nebo všechno dohromady? Pak si musíte uvědomit, že na trhu kamarádek se moc nevyplácí čekat, až si vás nějaká najde. Kamarádka vás sice sbalit může, aniž byste tomu dala impulz, ale na rozdíl od lovení chlapa máte prostor být vysoce aktivní i vy sama. Pokud kamarádce nevyjdete aktivně naproti, mohla byste na ni čekat věčně, dokonce ještě věčněji než u chlapů. Místa, kam se pro kamarádku vydáte, by měla odpovídat vašemu naturelu: milovnice knížek se přece nepůjde seznamovat na závod v rallye. A pokud ano, musí počítat s tím, že tam budou holky, které čtou leda tak návod na sestavení turbomotoru. Nejvíc potenciálních kamarádek najdete v tzv. ženských kruzích, na seminářích, pobytových víkendech, fitcentrech pro ženy nebo na kurzech šití. Tam přesně chodí ty, kterým chybí holčičí sdílení, tedy skvělé potenciální kamarádky a pravděpodobně stejně jako vy „takylovkyně“.

SPONTÁNNÍ, SVÁ A PŘÍMÁ

Až potkáte tu, která se vám zdá fajn, můžete k ní klidně asi přijít i s přímým oznámením, že hledáte kamarádku a že by se vám líbila právě ona. Budete spontánní, originální. Na druhou stranu bych podobnou taktiku volila ve chvíli, kdy už víte, že vás k ní něco táhne, máte cosi společného, něco vás na ní baví. Jinak si vystačíte i s neutrálními tématy, která je dobré protknout jednoduchým pozváním na kafe, třeba abyste to dopovídaly. Pokud s vámi aspoň chvíli konverzovala s úsměvem na tváři, pravděpodobně kývne. Když vidíte rozpaky, může to být jen z překvapení, ze stejné opatrnosti, které jste plná i vy. Anebo i proto, že sympatie jsou jednostranné. Pak se, opět stejně jako u mužů, nesnažte tlačit na pilu. V hledání se dá pokračovat. Hlavně se nepřetvařujte jen proto, že „když nesbalíte tuhle kámošku, asi to už raději vzdáte“. A až vám to vyjde, mějte na paměti, že nezjistíte, jestli před sebou máte opravdu novou kamarádku, pokud se jí neotevřete. Tvářit se, jak si myslím, že bych se měla tvářit, neprodává mě, ale mou vlastní představu o mně. To je mimochodem i jedna z typických chyb, které děláme i s novými muži: předkládáme jim sebe jiné, než jsme, jen proto, že si myslíme, že by nás tak jiné chtěli. A pak vedle sebe máme snadno ty nepravé muže i kamarádky.

MŮŽE KAMARÁDKU NAHRADIT PARTNER?

Určitě platí, že váš muž by měl být i vaším přítelem, ale nejen přítelem. Holčičí kamarádství má ovšem bonusy, které nám muži nikdy nedají. Dokonce ani když jsou z řad gayů, o kterých se traduje, že jsou báječné kamarádky. Jsou, vím to z vlastní zkušenosti, ale přesto v sobě mají něco maskulinního, co jim taky ne vždycky dovoluje s námi jen po holčičím rezonovat. Typické je to podle Denisy Říha Palečkové ve chvílích, kdy se potřebujeme jenom vypovídat. Neřešit, jenom vypovídat: „Když partnerka například řekne, že měla perný den v práci, pro muže to může znít jako výzva k akci: ‚Aha, mám něco udělat?‘ A může začít radit: ‚Zkus si najít něco nového!‘ a podobně. Přitom jste si chtěla jen vylít srdce a cítit pochopení a podporu, nikoli reagovat na návrhy řešení. To je kamarádce hned jasné!“

Další články z rubriky

MILUŠKA (52): Jsem ráda, že má manžel milenku!

MILUŠKA (52): Jsem ráda, že má manžel milenku!

Dnes | „Díky slečně Simoně jsme oba spokojenější!“ tvrdí Miluška o mileneckém vztahu svého muže a jeho…

Jak poznáte, že bude dobrý milenec? Sledujte prsty, doteky i polibky!

Jak poznáte, že bude dobrý milenec? Sledujte prsty, doteky i polibky!

Včera | Byli jste už na několika schůzkách a vše spěje k tomu, že brzy dojde k prvnímu sexu. Jste nervózní,…

HANA (39): Balí mě soused a láká mě na drsný sex!

HANA (39): Balí mě soused a láká mě na drsný sex!

29. 11. | 29 | Pohledný soused Hany se jí už několik týdnů dvoří. Oběma je jasné, že by nešlo o vztah, ale…

MÁJA (46): Přítelův syn je monstrum. Přemýšlím o rozchodu

MÁJA (46): Přítelův syn je monstrum. Přemýšlím o rozchodu

28. 11. | 29 | Máji přítel má velmi problematického syna. Společně strávené víkendy jsou pro ni očistec a k Májině…