Jak se stát optimistou

4 komentáře

BBára
1. prosince • 22:05

JTina: Tak to já vydržím :-) a rovnou Ježíškovi připíšu, ať vybere k předplatnému jako dárek taky tu vůni :-) Dobrý nápad. Za pár korun dva super dárky a Ježíšek na tom taky vydělá, budu mu vonět :-)

JTina
25. listopadu • 18:08

Tuleniik - tak to je jasné, nic není nikdy černobílé :-) Něco v těch dětech prostě je od narození, mají nějakou náturu....ale fakt věřím tomu, že vyrůstá-li dítě v prostředí, které ho sráží a na každou životní událost reaguje negativně a pesimisticky, tak prostě při nejlepší vůli z toho člověka nemůže vyrůstat zarytý optimista....i když možná v pubertě jako truc proti rodičům :-DDD
Celý článek je super, už jsem ho v Mojí psychologii četla a rovnou doporučila jedné své zaryté neoptimistické kámošce :-) Třeba jí něco z toho pomůže se víc usmívat!

BBára
24. listopadu • 21:35

A až si přečtete v časopise Moje psychologie tento článek, doporučuji otočit o další stránku a přečíst si článek Pozítivní jídelníček. takové banány, nebo med, čokoláda, či špenát dokážou člověka dobře naladit, zahnat stres a zajistit dobré nervy :-)

Tuleniiik
21. listopadu • 23:12

no nevím... mám dva kluky - dvojčata. Rodiče mají stejné a komunikace s nimi probíhá taky velmi podobně. Přesto je jeden od malička pesimista a druhý snaživý optimista. Ono to asi nebude tak černobílé.

Doporučujeme

Články odjinud