Aplikace matematiky a zvláště její statistické analýzy na lidské city může jít zvláště romanticky laděným jedincům silně proti srsti. Přesto australští odborníci v tomto oboru věří, že i v oblasti lásky a vztahů lze statisticky předpovídat úspěšnost a vypočítat například ideální věk, kdy by měl člověk vstoupit do manželství.
Rovnice totiž vychází ze subjektivního vnímání toho, kdy člověk sám sebe začne v honu za ideálním protějškem pokoušet a jakou věkovou hranici považuje za mezní v tom, kdy by byl ještě schopen předstoupit před oltář.
„Aplikace matematiky v oblasti srdečních záležitostí je vždy nebezpečnou prognózou. V lidském životě, kde se potýkáme s emocemi, ale musí člověk přemýšlet poněkud tvrději. Ale pokud chce člověk uvažovat o správném momentu, kdy se má usadit a začít brát vztah vážně, pak mu matematika poskytuje skutečně rámcový obraz,“ věří profesor Tony Dooley z
University of New South Wales.
Výpočet podle něj vychází s poměrně vysokou úspěšností – 40 procent – což je mnohem víc než v případě intuitivního jednání.
Výpočet vychází z těchto podmínek:
1. Je potřeba zvolit si maximální věkovou hranici, v níž už chce být člověk skutečně ženatý či vdaný. To pak dosadí za proměnou „n“.
2. Pak za „p“ dosadí nejnižší věk, v němž si myslí, že začne svůj protějšek považovat za možného budoucího snoubence či snoubenku.
3. Po odečtu „p“ od „n“ získáme hodnotu, kterou násobíme koeficientem 0,368. Výsledek přičteme k „p“ a získáme ideální věk pro vstup do manželství.
Příklad:
((n-p)*0,368) + p
p = 25
n = 36
Výsledek: Ideálním věkem pro vstup do manželství je v tomto případě 29 let.