Jana (43): Našla jsem v posteli cizí náušnici, co dál?

| Autor: Martina Machová | Rubrika: Láska a vztahy

„Je z bílého zlata a také by se mi taková líbila! Jenže není moje, přestože jsem ji našla zapadlou v naší posteli mezi matrací a zdí. Nevím co dál, manžel nic neví, ale já už tuším dost!“ píše čtenářka Jana.

Jana (43): Našla jsem v posteli cizí náušnici, co dál?

Příběh paní Jany je smutný, konec má otevřený a řešení nejasné. Kdyby Jana tehdy přenechala převlékání lůžkovin manželovi, tak jak to u nich bývalo zvykem, pravděpodobně by žila dál v „blažené“ nevědomosti. Nyní usíná (pokud se jí to vůbec podaří) v nejistotě, strachu a s pocitem obrovského zklamání, že její, dosud docela spokojené, manželství pravděpodobně končí a jí zůstane jen „zlomené srdce“ a dva předškoláci.

Já se starala o umírajícího tátu a on chodil za jinou!

Poslední rok byl pro Jany rodinu velice náročný, Janě velmi vážně onemocněl tatínek a lékaři mu nedávali vzhledem k diagnóze naprosto žádné naděje. Jana se spolu se setrou a bratrem se shodli, že je pro ně nemyslitelné, aby se tatínek s tímto světem dlouhé týdny loučil v neosobním prostředí LDN nebo hospice. Rozhodli se tedy, že se společnými silami a s pomocí placené asistentky o otce do posledních dní postarají.

Janě bylo jasné, že tím bude přechodně strádat její manželství, nicméně s manželem se na všem dohodli a Jana spávala pravidelně dva dny v týdnu u otce. Manžel a kluci vše zvládali dobře, nicméně časem zjistila, že když byla u tatínka, tak se stávalo, že kluci přespali u tchýně, nebo je tchýně večer chvíli hlídala. Obvykle se to dozvěděla spíše náhodou od kluků.

Manželovi do té doby naprosto důvěřovala, a když se ho na danou situaci ptala, vždy vše vysvětlil. „Zpětně si vybavuji, jak byl při vysvětlování podrážděný a neklidný, já to ale chápala a připisovala výjimečné situaci, bylo toho na něj i na mne moc. Občas jsem se ani nevyptávala, i když jsem věděla, že zase hlídala babička. Nechtěla jsem vypadat jako stíhačka,“ vzpomíná Jana.

Jak z béčkového filmu ….

Po smrti tatínka Jana cítila, jak se jejich vztah změnil, bylo těžké o tom s manželem mluvit, nějak to definovat, nicméně velice zřetelně vnímala jakési odcizení. Manžel už s ní po večerech tolik neklábosil, jak měl ve zvyku, ani nevyhledával chvíle, kdy byli bez kluků. Když s nimi šla tchýně do ZOO, raději opravoval motorku, nebo šel cosi shánět, zařizovat, nakupovat.

Také trávil víc času v práci, což se Jana snažila chápat i podporovat, přeci jen byl hlavním živitelem on, hlavně díky jemu platili hypotéku, klukům kroužek, měli zajímavé víkendy a fajn dovolené. Křehká skořápka důvěry, která držela jejich vztah stále pohromadě, praskla tehdy, když Jana našla při stlaní postele cizí náušnici. „Ten okamžik byl jak z béčkového filmu, polilo mě horko, rozbušilo se mi srdce a rázem jsem si pospojovala tolik maličkostí!“

Náušnice a pár domněnek a pocitů

Víkend před tím, než náušnici našla, spala Jana s kluky u kamarádky, která má stejně staré děti. Manžel zůstal samozřejmě doma. Když se s kluky vrátila, bylo úžasně uklizeno, povléknuté postele, na stole kytka. Prý jí chtěl udělat radost, jenže místo radosti bylo doma zvláštní dusno, Jana očekávala „příjemný večer“, ale on se zavřel v pracovně u počítače, což bylo ostatně stále častější.

„Houby radost, někoho tam měl, tak chtěl mít uklizeno a navíc asi musel povléknout postel, což se mu k tomu demonstrativnímu úklidu výborně hodilo! Také byl asi z celé situace vynervovaný a nechtěl se se mnou moc bavit, “ vzpomíná Jana. Jenže co dál, stačí jedna náušnice a pár domněnek a pocitů jako důkaz? Stejně se jí prý vysměje, zná ho, zná jeho brilantní logické argumentování. Jenže jak má žít dál v tak hrozné nejistotě?

Kamarádky navrhují „past“ a důkladnou lustraci mobilu, to ale Janě připadá nedůstojné, nikdy se k ničemu takovému nesnížila. Má vyčkávat, nebo jít s pravdou ven? „Dokonce vážně uvažuji o tom, že náušnici vyhodím, vše vytěsním a pokusím se žít dál jako dřív. Rok vedle umírajícího tatínka mě paradoxně nesmírně posilnil a vím, že bych to asi zvládla,“ tvrdí Jana, která možná – bohužel – v podobné situaci není sama.

Další články z rubriky

TEREZA (42): Můj bývalý manžel mi dělá problémy v práci i mezi kamarády

TEREZA (42): Můj bývalý manžel mi dělá problémy v práci i mezi kamarády

Dnes | 4 | Málokdy se manželé rozejdou zcela v dobrém. Většinou jeden z nich je zraněnější než ten druhý a…

Ženy prozradily: Jaký způsob masturbace je pro nás nejlepší?

Ženy prozradily: Jaký způsob masturbace je pro nás nejlepší?

Včera | Ať jste sama nebo máte partnera, občas není na škodu si pohrát sama se sebou. Poznáte tak lépe své…

PETRA (44): Přestala jsem zvládat syna. Pomohla polepšovna

PETRA (44): Přestala jsem zvládat syna. Pomohla polepšovna

15. 2. | 18 | Asi si myslíte, že by dobrá máma nikdy nedala své dítě do polepšovny. Jenže co dělat ve chvíli, kdy…

Je to chronický nevěrník? Takhle to poznáte hned na začátku

Je to chronický nevěrník? Takhle to poznáte hned na začátku

14. 2. | Existují muži, kteří se mohou zamilovat sebevíc, přesto jsou ale neustále nevěrní a vyhledávají…