Etnika a kultury z pohledu sexu se měnily a vyvíjely mnoho let. Doby, kdy se za nevěru kamenovalo, pominuly, ale stále existují lidé, kteří deformují své děti obřízkou. jaké jsou hlavní rozdíly v sexuálních praktikách a zda dnes existuje nějaká univerzální sexuální kultura, nad tím se zamýšlí psycholožka a sexuoložka Laura Janáčková.
Zdánlivá stejnorodost evropských sexuálních zvyků je v Evropě v posledním tisíciletí dána vlivem židovsko-křesťanské tradice. Její slábnutí vede k větší liberalizaci společnosti a tím i uvolněnému pohledu na sexuální zvyky a praktiky. Vezměme si třeba rozdíly v kriminalizaci homosexuálního chování. Některé státy Evropy mají rozdílnou věkovou hranici pro kriminalizaci homosexuálních a heterosexuálních styků.
V ČR je věková hranice shodná. Legislativní úpravy samozřejmě určují rámec sexuálního chování, a přestože se nám může postoj zdát stále liberálnější, není tomu tak vždycky. Podívejme se například na zpřísnění trestů při znásilnění formou análního nebo orálního styku či zavedení nové restrikce při sexuálním obtěžování – tzv. harassmentu. Určitá globalizace sexuálního chování je dána technologickým pokrokem, který umožňuje masovou konzumaci pornografie. Trendy, jako je orální a anální sex, vyholování genitálu nebo fisting, jsou dnes masově rozšířeny, byť ještě před 50 lety na některé z nich i oficiální sexuologie pohlížela jako na úchylky.
Rezistence vůči těmto trendům ve státech s vyšším zastoupením věřících občanů je zřejmá a je dána především výchovou. Někdy paradoxně může vlivem náboženství docházet k rozvoji „nových“ sexuálních praktik. Například požadavek na neporušené panenství při vstupu do manželství se obchází análním sexem a vede tak nepřímo k rozvoji této kontroverzní praktiky. Evropské normy jsou založeny vesměs na křesťanské morálce a jejím kodifikování v platných zákonech jednotlivých zemí.
Je historicky dané, že v rámci Evropy působí z hlediska náboženství hlavně katolická a protestantská morálka. Za hlavní sekulární státy jsou považovány Velká Británie, Francie, východní část Německa a také naše republika. V západní Evropě je stále patrné ovlivnění sexuální revolucí 60. let, kdy se v této části kontinentu začala vyučovat sexuální výchova. Svým způsobem je to návrat k situaci, kterou známe ze starého Řecka a Orientu, kdy byly děti instruovány o těchto tématech. Některé výzkumy uvádějí, že v některých částech Evropy roste v kategorii do dvaceti let podíl lidí křesťanského vyznání, celkově se však procento respondentů vyznávajících křesťanství snižuje.
Čím dál větší vliv na evropskou kulturu – včetně sexuálních praktik – mají i etnika migrující do Evropy z jiných částí světa. Jedná se především o početnou imigrační vlnu islámského etnika. U ní nejde jenom o diskutované mnohoženství, zahalování žen ve společnosti a trestání nevěrných žen. Rozdílný je už samotný vztah mezi mužem a ženou, kde je zvýrazněna nadřazenost mužů. Manželka není oprávněna odmítnout muži sex a ten je oprávněn si jej vymoci. Islám dovoluje mnohoženství, ve většině zemí však povoluje nejvíce čtyři manželky (sám Mohamed jich však měl podstatně více). Nejčastějším modelem soužití je ovšem bigamie, kdy manžel si k manželce přivede další, obvykle mladší ženu.
Vyskytuje se však i model soužití, kdy má muž kromě zákonné manželky ještě další ženu, nejčastěji služebnou – v tom případě jde o tzv. konkubinát. A existuje zde i vztah na pomezí manželství a konkubinátu, tzv. nájemné manželství – právní vztah na dobu určitou (na jednu noc, na dovolenou nebo i na delší dobu), s finanční odměnou pro ženu. Je to v podstatě jistá forma prostituce, protože obyčejnou prostituci islám nepovoluje. Navzdory existenci různých modelů je každý člověk ve svých sexuálních projevech individualitou, jejíž zvyky a praktiky se v průběhu života mění a vyvíjejí. Ve své praxi se setkávám s klienty, kteří hledají svoji sexuální identitu a trpí některou ze sexuálních dysfunkcí či deviací. Je pro ně velmi důležité, že mohou o svých problémech mluvit a nacházet cesty k jejich řešení.
Univerzální kultura sexu v praxi neexistuje. Pouze některé trendy, jako například vyholování ochlupení, orální sex a podobně, mohou působit jako sexuální stereotypy – v některých společnostech dokonce masově rozšířené. Avšak sexuální individualita, která se může svobodně v rámci zákonů projevit, je právě opakem jakékoli univerzálnosti.
ČTĚTE TAKÉ:
Pořád se mi líbí ženy, přiznává těhotná Anna Paquin