Je skvělý otec, ale špatný partner… Co dál?

Elynor: souhlasím s Vámi. Někdo taky psal, že si muži nepotřebují povídat. To je taky kec. Chlapi si chtějí povídat, ale taky chtějí, aby je jejich žena poslouchala. No a když vidí že to nikam nevede, tak prostě vypnou.

momou: Protože manželství není jen láska, ale taky společný dům, finanční závazky atd. A promiňte jsou to ženy, které si na diskuzních fórech stěžují, že jim po rozvodu klesla životní úroveň. Je spousta dětí, kteří rozvod rodičů nese těžce i když se jim to "vysvětlí" . Pokud manželství funguje v běžném provozu,myslíte že děti řeší jestli se mají rodiče rádi ?

A to, co tu někdo napsal, že mužům nezáleží na rodinném krbu, to je tak nebetyčná pitomost, že se to ani komentovat nedá.

momou: a proč by měl odejít muž, kterému evidentně na rodině záleží, o děti se stará, a ženu sice možná moc nechce, ale je ochoten to přehlížet právě proto, aby s těmi dětmi byl? To ona je nespokojená a chce být šťastná s někým jiným, tak proč by měl odcházet on.

j66: Myslíte, že děti budou šťastné, když budou vyrůstat v rodině, kde otec nemá rád jejich máminu? A jak bude těm dětem, když uvidí, jak se mamina trápí, protože ji tatínek nemá rád? Bude v pořádku až jednou náhodou uvidí tatínka s jinou paní, jak podvádí mamku? (Nebo obráceně) V takovém případě je lepší, když se dva rozvedou, to totiž dětem ublíží mnohem méně, zvlášť když se jim to správně vysvětlí. A řekněte mi, proč by měla odejít žena bez dětí, když je to právě otec, co ženu nechce?

momou: Mně z článku nepřišlo, že by se manžel choval ošklivě a vůbec né před dětmi. Spíš, že manželka na něj dotírala a on se s ní nechtěl bavit. A je docela pravděpodobné, že věděl že to žena neunese a nechtěl jí to natvrdo říct. To by odpovídalo tomu že to řekl až v poradně. Prostě se s ní vnitřně rozvedl a ona to nepochopila. A možná jí to i řekl, jenom ho prostě neposlouchala. A já nechápu proč by měl odcházet z domu muž. Je to také jeho domov a pokud se s nastalou situací už nějak srovnal tak k tomu nemá žádný důvod. A promiňte ty řeči, že je lepší se rozvést v daném případě neberu. Pro koho je to lepší? Pro děti|? Zůstat s matkou co má problémy sama se sebou? Pokud matka chce odejít tak ať jde sama.Proč by měl muž chtít, aby jeho děti vychovával nakonec někdo jiný. Je přece rozdíl, když s dětmi žijete každý den nebo je vidíte 1x za 2 týdny. Vím že každý muž to tak nevidí. Jinak já znám pár mužů (konkrétně 2) , kteří se nerozvedLI aby mohli zůstat s dětmi. Jastě že to nejsou vztahy s horoucí láskou, ale že by jejich děti nějak strádali to určitě ne. Prostě běžný život, žádná telenovela.

j66: U mě to bohužel nebyly "jen" výkyvy nálad před zkouškou, a u psychiatra jsem skončila také, jak už jsem psala, byly k tomu i jiné problémy a také zdravotní. Takže je mi celkem jasné, co paní prožívala. Ale manželovo hnusné zacházení tomu nepomůže. A mimochodem, jsem z rozvedené rodiny, a věřte mi, že je lepší, když se rodiče rozvedou, než když se jeden z nich chová ošklivě a druhý to jen musí snášet. Takové manželství má pak mnohem horší dopad na díítě, něž když se dítěti řekne, že už se nemají rádi a tak budou spolu maminka a tatínek kamarádi. A to mluvím z pohledu dítěte a i z pohledu některých mým kamarádek, které mají rozvod za sebou.

helza: Já neřeším co je spravedlivé, žádná spravedlnost totiž neexistuje. A nevím zda je pro kluky, kteří už jsou zřejmě školního věku nejvhodnější zůstat s matkou, která má psychické problémy. I když bere léky a chodí k psychiatrovi. To se s nějakým výkyvem nálad při zkouškách nedá vůbec srovnávat.

momou: a vy jste to napsala taky pěkně.

momou: Díky

Můj muž si musel vytrpět taky své, za poslední 3 roky, doslova jsem vyšilovala, byla nepříjemná .......... Studovala jsem, byla ve stresu před každýma zkouškama, nestíhala se učit, když jsem pobíhala kolem tří dětí ............ do toho všeho se dostavili i jiné problémy a já samozdřejmě nabrala 10 kg. Ale ani jednou by mého manžela nenapadlo, mě urážet nebo nějak napadat, vždy stál při mě, když mohl, tak mi pomáhal, věděl, že to vše je tím, že jsem nervozní ze zkoušky, nikdy mi neřekl ani slůvko o tom, že jsem přibrala ....... Dnes mám po státnicích a těším se na promoci a můj muž měl velikou radost, když jsem vyšla ze školy se slovy "MÁM TO!" Nebylo to pro něj jednoduché! Takže ani v tomto příběhu by neměl chlap své ženě nadávat či jí něco vyčítat, pokud byla hnusná, tak to bylo nemocí a s tou se již celkem dobře poprala. I toho pána může někdy potkat nějaká nemoc, kvůli které bude protivný, a bude potřebovat, aby mu s tím někdo pomohl a ne někoho, aby mu nakonec řekl,ž žeje mu odporný ..... Chápu obě strany.

helza: Pěkně jste to napsala.

j66: Tvé příspěvky mě zaráží tím, že vpodstatě řešíš, co je spravedlivé pro muže a co pro ženu. Ale o to přeci vůbec nejde. Jde přdevším o to, co bude mít jaký dopad na děti. Co je nejlepší pro ty děti.Píšeš, že jsi žena. O to je pěknější, že hájíš muže. Je pravda, co píšeš: "Kolik žen co tu diskutujete by zůstalo s mužem, živily jste ho staraly se o něj a neměly ho rády". Jenomže muži jsou muži a ženy jsou ženy. Muži netouží po teple rodinného krbu, ani když milují své děti a vpodstatě nevnímat přítomnost své ženy jim velký problém nedělá. Pro ženu, která si chce povídat, svěřovat se a žít v lásce by to byla skutečně katastrofa.
A zapomínáš na to, co prožívá matka, která je nemocná, má co dělat sama se sebou a místo podpory a pomoci ze strany toho nejbližšího - tedy svého muže - má být potrestánatím nejtěžším trestem, který matku může potkat. Ztrátou dětí.Asi sis prožila stejnou situaci v opačném gardu, ale nelze generalizovat.

Myslím, že nejde o to, že kvůli nemoci přibrala, a připadá mu nepřitažlivá. Tam se píše, že mu je nesympatická, a že byla náladová, a teď je v péči psychologa. Jestli manžel víc než dva roky snášel různé nálady, kdo ví, kolik urážek si musel vyslechnout on. Co všechno se podepsalo na tom, že ji přestal milovat. A přesto se snaží zachovat dětem rodinu. Já bych ho neodsuzovala, a že měl odejít? No to by to tuplem schytal, že opustil nemocnou manželku. A ještě by byl potrestán tím, že by viděl děti jednou za 14 dní, a to ještě kdo ví jestli. To přece není řešení.

j66: Nemám nic proti tomu, aby muži vychovávali děti a byli jim svěřeny třeba i do péče, když to ženská nezvládne (a pár jich takových v okolí vídám). Tady ale, myslím, jde hlavně o to, že když se mu žena nelíbí, tak jí nemá urážet!!! To by měl od ženy odejít. Ostatně nikde v článku není napsané, že by mu žena děti na víkendy nedávala. Ta žena si je vědoma toho, že je to dobrý otec.

Já jsem žena, ale vím jak je těžké žít s člověkem s kterým si nemáte co říct. Ať to zavinila nemoc nebo cokoli jiného. Zůstanete z povinnosti. Dotyčný maNžel ženu neopustil, také asi cítí povinnost se o ni postrat po finanční stránce. Ale prostě ji už nemá rád. Kolik žen co tu diskutujete by zůstalo s mužem, živily jste ho staraly se o něj a neměly ho rády. Naopak je to od toho muže velmi zodpovědné, že se stará. Já myslím, že muži mají stejné právo aby děti zůstali u nich. Minimálně po finanční stránce to bude pro děti lepší.

monada: ani to si neumím představit...jak pendlují mezi bytama...Máme střídavou péči v rodině, nechápu soudce, který to schválil - dítě cestuje co 14 dní mezi rodiči vzdálenost asi 100 km, co 14 jiná škola, jiná třída...hrůza...

Střídavá péče je to nejhorší co můžou mít děti . Znám jednu rodinu ti to sice vyřešili tak , že děti necestují od jednoho rodiče k druhému , ale zůstali v bytě kde se narodily a jen se střídají rodiče po měsíci předají si zprávy co a jak. hezký večer

j66: jejich matka o ně také stojí... a navíc kvůli nim zůstává s ním...

Musím souhlasit s Mata69, když si ženu bral, sliboval ve zlém i dobrém v nemoci i ve zdraví ......... Manželka onemocněla a přibrala, dokážu pochopit, že pro pána není třeba už tak přitažlivá, ale nedokážu pochopit, proč by ji kvůli tomu přestal milovat. Krása (zjev člověka) je velice pomíjivá. Jak byste reagoval j66, kdyby tomu bylo naopak, než v tomto článku?

j66: no jistě, o děti stojí, "jen" jejich matka se mu už tak nějak nezamlouvá....co na tom, že je nemocná, on jí prostě nemiluje. Tak proto by měly děti připadnout jemu? On jistě za ty roky roky zůstal stejný, mladý, krásný, přitažlivý. Její chyba, že onemocněla a tím přestala být přitažlivá, tak to myslíte?
Pro děti bude každé rozhodnutí špatné...ať zůstanou spolu, tak chladný vztah na ně nepochybně bude mít vliv. A když se rozvedou, a ať děti zůstanou u toho nebo druhého, bude to na ně mít rovněž nepochybně velký vliv. O úžasnosti střídavé péče pochybuji, je vhodná pro málokteré děti a za jistých specifických podmínek.

momou: Proč automaticky předpokládáte, že by děti měly zůstat u matky?
Manžel o ně evidentně stojí, stará se a proto se neodstěhoval. Pokud takové spolužití ženě vadí má odejít sama bez dětí a vybudovat si vlastní život. A děti vídat 1x za 14 dní. Milé ženy, když rovnoprávnost tak se vším všudy. A bez skuhrání na malé alimenty, snížení životní úrovně a tak podobně. Jak to tady na diskusích často čtu.

Máte dvě možnosti buď rozvod nebo se domluvíte na tom , že každý bude žít svým životem a jen budete ve společné domácnosti jako kamarádi to znamená i oddělené ložnice což se dětem lehce vysvětlí chrápáním tatínka. Váha není důvod . On taky už není fešák co byl . Co se týka financí to už někdy bývá horší . Dá se to domluvit dohodou nebo i právní cestou. Pokud by mě partner urážel tak bych šla od něj pryč se slov se může stát i fyzické napadení a pokud žena to neumí vrátit tak má smůlu.

Proč žít ve vztahu, který Vás bude jen ničit? Pokud Vás manžel nemiluje a dává Vám to najevo, je lepší se rozejit. A pokud se bojíte střídavé péče nebo se bojíte toho, že byste o kluky mohla přijít, možná pomůže najít si bydlení někde blízko. Tak bude moci Váš manžel vidět kluky kdykoliv a kluci zas tátu. Věřte, že žít v takovém vztahu jaký máte teď nepřidá na klidu ani Vám a ani klukům, i když teď to vypadá, že to neřeší. A je celkem možné, že s manželem po rozvodu budete vycházel lépe, jako kamarádi. Pokud ve vztahu zůstanete, budete trpět Vy, Váš manžel a i kluci! A možná, že vás manžel přestal milovat už dávno, a jen to teď svaluje na to, že jste přibrala, zůstává s Vámi z povinnosti a tak bude víc a víc podrážděný,, muži o těchto věcech nemluví a je potřeba, aby to důležité rozhodnutí udělala žena. A kdo ví, třeba tím sama získáte větší sebedůvěru a časem i nějakého přítele, kterému nebude vadit, že jste přibrala :) Ve svém životě mám jednu kamarádku, která měla něco podobného jak vy, rozvedli se, mají sice jen jedno dítě, ale už po rozvodu si začali rozumět víc a dnes jsou kamarádi a kamarádka dokonce vychází i s manžeovou přítelkyní ........