melounowa: holt, není potřeba číst jen článek, ale i komentáře, v nich najdeš lepší článek.
Nevšimla jsem si místa v článku, kde je uvedeno, že šlo o umělé oplodnění...
Dasa52: Naprostý souhlas.
teď je dítě šťastné,přeji mu,aby bylo i v dospělosti.
Kdyby otěhotněla přirozeně, řekla bych, že měla právo si dítě nechat a doufat, že nebude postižené. Takhle je jasné, že neměla právo si hrát na Boha a přivést na svět další dítě, které bude trpět, jako její manžel.
Však mohli mít i své zdravé dítě, když po něm tak toužili. Pokud už paní šla na umělé oplodnění, co spermie od dárce? Kamarád má také těžkou chorobu, která je dědičná a podstoupil toto, pže nechtěl, aby jeho dítě zažívalo, to co on. Vybrali vhodného, ale samozřejmě anonymního dárce a teď mají krásné miminko. Jeho manželka je šťastná, že to mohla zažít - těhotenství, porod a zároveň je to děťátko zdravé. Pokud není problém u matky, zdá se mě to ještě jako lepší řešení než adopce.
Elynor: amen
Nezbývá než cynicky konstatovat, že je dobře, že to dítě je hluché - neuslyší ty řeči, které jeho otec poslouchal celý život. To ovšem nic nemění na faktu, že přivést takové dítě na svět - plánovaně, za pomoci umělého oplodnění a s plným vědomím možných důsledků - na to neměl právo nikdo. Kolik organizací brojí proti pokusům na zvířatech - a takovéhle pokusy na lidech jsou v pořádku? Lidstvo jednou vyhyne na vlastní hloupost, sobeckost a pýchu, což si patrně i zaslouží.
janaconda: neni to jen jejich vec, je to vec hlavne te male holcicky, ktera si postizeni ponese celej zivot, bude tercem posmesku od decek (ta umi byt hodne kruta), mozna i dospelych, jako byl tata a pak ty zdravotni påroblemy, ktere ji budou trapit jsou taky znacne.
Víte co všichni, hlavně je to jen a jen jejich věc, nechápu, že lidi mají pocit, že můžou mluvit do života jiným.
helza: v pohodě. :-)
Myslím že nikdo by neposílal tu maminku na potrat - jde o to, že to dítě neměli vůbec počít, když věděli, co ho čeká... Sama mám postiženého synka, taky jsem po dítěti toužila a 10 let nemohla otěhotnět, ale kdyby mi někdo řekl, že je možnost že nebude zdravý, tak do toho nejdu.... Bohužel jeho otec mi zatajil problémy v jejich rodině a dopadlo to jak to dopadlo :-( Vědomě bych do toho nešla .....
Mata69: No jo, jsem se zase zakecala. Promiň. Moje první věta (kopíruji) "Je pravda, že otcova snaha počít dítě, je pro nás ne snadno a jednoduše pochopitelná." Už měla být jednoduchá, Prostě jsem ti chtěla dát za pravdu. Jenomže jak jsem ukecaná, rozvedla jsem tu úvahu dál, to už ale nebyla reakce na tebe, to byla všeobecná úvaha. Omlouvám se ti.
šiška: Naopak lidská společnost vůbec není zlá. Zvířata by takové mládě zabili ,přežije jen silnější a odolnější Možná zapomínáme na to , že naši předci přežili protože byli silnější a odolnější a proto svoje geny mohli předat dál. Když se budou předávat geny dětem jako v článku, tak prostě takoví lidé vyhynou, nakonec je to docela prosté. Kruté, ale prosté.
Teď je otázka, co na to dítě, třeba za 15 let. Když se jí zeptáte, jestli je ráda že je tu a nebo by tady nechtěla být vůbec? Díky medializaci se třeba najde sponzor na nějakou plastiku, pokud to lze...Houby víme, třeba z ní bude jednou špičkový odborník na něco nebo umělec... a nebo taky třeba úplně spokojená uklízečka. Prostě je tady a o tom coby kdyby můžem tak akorát z nedostatku jiné důležitjší činnosti blbě plkat. Svět je plnej odborníků na cizí životy.
evelyn: souhlasím! lidská společnost je zlá a takto postižené děcko to v životě bude mít díky té společnosti velmi špatné! Když už tak hrozně chtěli dítě, tak měli adoptovat zdravé od peřinky. Rodič je ten, kdo se stará a vychovává a hlavně miluje, porod je až na druhém místě. Ale vše je věc názoru,že.
Pro me absolutne sobecke a nezodpovedne privest vedome na svet postizene dite.
Nás "cvilizovaných" se příroda hledí zbavit, moc jsme se jí nepovedli (stačí se rozhlídnout kolem co tu provádíme). Když jsme vyhubili vlky, medvědy a jinou havěť co by nás mohla sežrat, na nemoci našli antibiotika a okování, tak se nás snaží přestat rozmnžovat (v okolí prakticky neznám žádnou, která by bez potíží počala, odnosila a porodila naprosto zdravé dítě bez nějakch komplikací a nutnosti lékařské intervence). To už umíme bohužel taky odrbat a množíme se bez přispění přírody. Možná dobře, že my umřem dřív, než zjistíme co na nás vymyslí dalšího.
lebahu: tak v tomto samozřejmě taky vidím kus pravdy. Pro mě je ale těch zdravotních komplikací prostě moc, s velkým rizikem. Mohla bych třeba uvažovat nad tím, zda mají právo na dítě třeba lidé, kteří mají rádi dechovku a pod., ale na to zase nemám právo já :-) Beru to tak, že neexistuje něco jako "právo na dítě", buď otěhotním přirozeně, nebo ne. Buď plod přežije nebo ne. Myslím, že se tady o mě ví, že vychovávám postižené děti, miluju je a pro potraty nejsem. Jen prostě v tomto případě nějak nemůžu chápat všechny ty lidi v článku, rodiče, lékaře...těch těžkých zdravotních komplikací je tam na mě prostě moc. Já sama bych do tohoto vědomě nešla, ne kvůli sobě, ale z lásky k tomu dítěti. Prostě nesouhlasím s umělým oplodněním za každou cenu.
Vynechává mi klávesnice, ale snad to přeluštíte. Jdu z ní vymetat drobky. :-D
Kdyby seto vzalo do důsledků, spousta nmocí je dědičných, třeba cukrovka, alergie, ádorová onemocnění.... Takže by diabetik neměl mít děti, protože chudák dítě odmalana inzulínu. Curovka není vidět, tak o tomnikdo nemluví. Z tohohle udělali novináři senzaci, prtože je to vidět na první pohled, postavii oázku "Měli právo...?" a nyní hrabou prachy z prodeje článků.Pokud má diabetik, alergik... právo, tak ho mají všichni.Takže než se v tom začnem rejpat, ruku na sdce, kdo z nás je zcela zdráv (včetně partnera), s IQ nad 100 a navíc odpovídá ideálu krásy, aby "měl právo" šířit své geny dál?
frakira, Mata69: ano, souhlasím s vámi. Článek není o tom, že nešli na potrat (což chápu), ale o tom, že zcela vědomě počali dítě, které mělo 50% "šanci", že bude celý život trpět. Je jedno, že ji společnost třeba někdy přijme, svá zdravotní trápení si ponese sama celý život.
Tady je podle mne sporné hlavě to, že ti dva postoupili umělé oplodnění...přirozeně by nejspíš nikdy dítě neměli (a příroda asi ví proč).
Snad bude mít malá dobrý život...i přes své postižení (a nemyslím teď jen to navenek zřejmé) si najde svoje místo na slunci a snad k ní nebude okolí tak kruté jako k otci.
hmmmm tak oni podstoupili umělé oplodnění...uf...právo na dítě. Za jakou cenu? A co právo toho dítěte?
frakira: naprosto s vámi souhlasím, bylo to od rodičů velká nezodpovědnost, hlavně sobeckost. Rodiče mysleli víc na sebe než na budoucnost dítěte, jak ta chudinka zmrzačená s tím bude žít, a co až rodiče zemřou ? S mojí přecitlivělou povahou bych se na zmrzačené dítě nedokázala dívat,urvalo by mi to srdce, kort když bych si byla vědoma že je to mojí nezodpovědností!
No, asi budu za netolerantní krávu, ale po přečtení detailnějšího článku se nestačím divit: umělé oplodnění, bylo to 1:1, tak jsme to riskli?!Holčička si projde peklem, stejně jako její tatínek, to je jasné (když už teď se jí smějí a to z toho ještě nemá rozum), že najde štěstí, ale jasné není ani náhodou.Nedoslýchavá, hladová - já bych tedy trpěla, kdybych věděla, že moje dítě takto trpí kvůli mně.. jen proto, že jsem toužila po dítěti. Ano, lidská touha po dítěti je přirozená, ale pro lásku ke svému potenciálnímu dítěti snad i překonatelná. Hromada zdravých dětí je opuštěna a potřebuje lásku, mohli ji dát některému z nich.Ještě bych chápala, pokud by paní otěhotněla, protože si nedala pozor, aby se tak nestalo a následně by si miminko nenechala vzít, ale tohle mi opravdu hlava nebere.
Mata69: Souhlasím s tebou. Tatínek byl chlap, u něj to je mnohem jednoduší, ale každá holčička se chce líbit. A co si budeme povídat - snadněji najde "ošklivý" chlap milující ženu než je tomu naopak. Neodsuzuji rodiče, touha po dítěti je přirozená. A řeknu to na plnou pusu - na jednoho tolerantního člověka je sto netolerantních, ať si každý říká, že to pravda není. Je a mám s tím zkušenosti...
Na tomto webu je to lépe detailněji popsáno:http://zena.centrum.cz/deti/zajimavosti/clanek.phtml?id=807411Jasně 9000 liber je hodně, ale kdybych věděla, že moje dítě bude takto trpět (dýchací potíže, hluchota), tak bych pro něj chtěla to nejlepší a ty peníze prostě našetřila, udělala cokoli. Nebo si normální dítě adpotovala. Však ty pomůcky, co bude potřebovat, taky nejsou zadarmo. Takže mně to přijde jako velmi sobecké rozhodnutí.
helza: teď trochu nechápu proč mi to píšeš - já tedy vážně s postiženými lidmi nemám jakýkoliv problém je přijmout. Znám takových - různě postižených dost. Takže takové "školení" o toleranci a křesťanském milosrdentství se mne trochu dotýká. Já jen vyjádřila podiv, nebo spíše úvahu nad tím, že to jsou ochotni podstoupit. že nemá otec obavu, že si dcera bude prožívat něco podobného jako on. I když nakonec našel štěstí...Nic víc, nic míň. Určitě se rozhodovali společně a vše zvažovali...o tom, bohužel, v článku není ani slovo. Nesoudím, nekritizuji. Jen prostě píši úvahu.
helza: souhlasím :)
Mata69: Je pravda, že otcova snaha počít dítě, je pro nás ne snadno a jednoduše pochopitelná. Dnes je ale jiná doba a společnost (u nás se to teprve pomalu učíme) je vůči různým postižením tolerantnější, než v dobách, kdy otec prožíval dětství. Víš, v Japonsku například nastudovali nedávno Prodanou nevěstu a měli velký problém ji zveřejnit. Posmívat se postiženému, tedy koktavému, je tam totiž trestné. A Anglie není v tomto směru barbarsky pozadu. Dávno už v podvědomí lidí nehnízdí přesvědčení, že každé postižení je "Boží trest" a postiženého tedy musíme odsuzovat. Naopak. Křesťanství nás učí milosrdenství zejména k těmto. Ono je to vlastně celkem složité v české ateistické společnosti vysvětlit, natož chápat. Ale z křesťanského hlediska (a Anglie je křesťanskou společností) je jejich volba pochopitelná.
Myslím si, že právě to, že otec našel lásku, mu ukázalo, že štěstí vůbec není o vzhledu, ale o něčem jiném. A že právě díky dětství plném ubližování poznal štěstí takové, jako málokdo. Jako málokdo ho uměl ocenit a jako málokdo je uměl prožít s takovou intenzitou. Je opravdu težké soudit život jako celek. Šťastný začátek, krása, moudrost bohatství a zdraví, nic z toho není zárukou šťastného pokračování. Manželé z článku jistě věří, že i jejich dítě bude nakonec šťastné. A tím, že má své rodiče a otce, který si sám prožil tuto nemoc, bude mít k tomu zázemí. Když se pokusili o těhotenství, nevěděli, že to bude holčička, ani to, že onemocnění zdědí. A když se to dozvěděli, jistě byli smutní, ale vzít ji život...? Nedát ji šanci...? Nikdo z nás přece neví, co všechno jim proběhlo hlavou, nemůžeme je tedy soudit.
farah.farah: já ho nesoudím, ani jsem nepsala, že by ta partnerka měla jít na potrat. Jen mě udivilo, že tak toužil mít dítě, i když věděl, že bude mít stejné postižení a uvádí jak sám hodně trpěl. Může jen doufat, že k dceři budou lidé a děti mnohem tolerantnější než byli k němu.
Nikdy nevíte jaké to dítě bude mít život, přijde mi poněkud hloupé automaticky usuzovat, že celý život bude trpět. Navíc i otec nakonec našel životní lásku a štěstí. Trápení mají i lidé na venek zdraví a to takové že někdy páchají sebevraždy. Soudit někoho za to, že nešel na potrat mi připadá naprosto zhůvěřilé.
Mata69: přesně tak . Manžel si vzal moje jméno protože nechtěl ať se neposmívají našim dětem jak jemu.
Taky si říkám... sám říká, jak si prošel peklem, že nevycházel z domu, říkali mu zrůda :-( Chudák holčička...
No, člověk by řekl, že když si v životě prošel takovým peklem, že nebude chtít, aby jeho dítě prožívalo něco podobného...
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.