Jiří (49 let): Žena říká, že se vrací ke kořenům, ale dle mého jí přeskočilo!

Victor: a vůl zůstane volem...

Jiří,a neskoušel jsi jí dát přez držku?To prý pomáhá a zabírá to bezpečně a zaručeně.Kdo nechce bít manželku,tak stačí zařvat,ale také agresivně.Vím,budu roznesen na kopytech,ale kráva zůstane krávou.A taková kráva,to je tedy síla.

farah.farah: Děkuji za komentář :) Přiznám se, že to taky byla jedna z mých prvních domněnek, jestli přítel tímhle způsobem neutíká před nepříjemnou realitou. Vím, že neměl v dětství úplně ideální rodinné prostředí, jeho otec je extrémně dominantní a náročný. Když jsem se o tom bavila s přítelem, tak mi tuhle domněnku vyvracel, ale přesto si myslím, že na tom něco bude. O tom, že někteří příznivci furries tuhle zálibu přenášejí i do sexuálního života a že existuje pornografie s touhle tematikou, mi přítel také říkal, ale jak už jsem psala i v jiných komentářích, přítel v běžném životě funguje normálně. Kdyby nám to začalo nevhodně zasahovat do společného soužití, asi bych se ho opravdu snažila přesvědčit k návštěvě nějakého psychologa. Je to fajn chlap a moc mi na něm záleží.

j66: O cosplay jsem už slyšela a ledaco viděla, ale že jsou lidi schopní „převlékat se“ i za my little pony, to je fakt úlet všech úletů :) To jsem na tom ještě dobře. Nakonec jsem se rozhodla, že na to nadcházející setkání furries s přítelem pojedu a sama si o tom udělám obrázek.

K článku......z toho jak ten pán píše mi připadá že je mu ve skutečnosti úplně jedno co jeho žena prožívá jak se cítí co se j íhoní hlavou, jen prostě che aby bylo vše při starém. Ano je možné, že paní to přehání, ale pokud on má přístup předem že je to vše blbost, tak se jí skoro ani nedivím, že před tak empatickým partnerem uniká na různé kurzy.
Já znám hodně lidí a ne jen žen, kteří v nšjkém období života začali mít pocit že to klasické z práce domů a do práce a domů jim už nestačí a začali hledat nějaký ten vyšší smysl života...podle mne je to poměrně přirozené, konec konců proč by jinak vznikalo náboženství...prostě lidé mají tendeci tak nějak hledat smysl života. Přijde m iže pán se tím vším cítí potencionálně ohrožen i když reálně mu to do života zdá se nijak zásadně nezashuje.
Radu pro něj mám takovou - promluvte si se ženou o svých pocitech nikoliv o svých názorech na ni a na to co ona dělá. Ukžte jí že máte obavy o vaše manželství. A no je možné že ona tohle také používá jako únik...únik od vás, protože vztah ji nijak nenaplňuje a vás asi taky ne, jen jste si toho možná nevšiml.........zkrátka projevte snahu o udržení vztahu nikoli snahu určovat jí co má dělat.

Aneta1234: Zdravím, podle mne přítel takhle podvědomě uniká do jiné reality. Je to podobné jako když si dítě, které se cítí samo vymyslí imaginárního přítele...prostě něco v reálném životě nefunguje a tak si člověk vytvoří únik. Pokud má potřebu převlékat se za psa jde podle mne o to, že jako ten pes jako ta postava je někým jiným a je tam "něco" co má jako ten pes ale v normálním životě to nemá. Ale pokud si toho on není vědom a pokud ho to baví podle mne moc nenaděláte. Pokud vím, tak furryové je často v pozdějších stádiích už i něco co má formu sexuální úchylky..lidi mohou mít sex jen v kostýmu jinak je to už nevzrušuje, nebo mají potřebu takto chodit i po ulici být v běžném životě zkrátka vnímáni jako ona náhradní osobnost. Dle mého názoru je pravděpodobné že jeho "koníček" časem přeroste v posedlost. Myslím že by bylo dobré abyste se poradila s psychologem...podle mne pokud on pomoc nechce tak je jen malá šance pomoci mu uvidět, že před něčím uniká, ale možná by psycholog uměl poradit nějaký fígl jak ho k tomu postupně navést.

Paní neměla předtím asi žádné koníčky ani zájmy: jen skákala kol dětí,vařila ,uklízela,prala atd. No a pak náhle našla něco,o čem nikdy předtím nic neslyšela,nečetla,ale zaujalo ji to.Ponořila se do toho asi až moc,ale možná tam našla kámošku a dělá teď to,co ona.Pokud to neleze moc do peněz,tak prosím.Ale může to být i postupné vymývání mozku,něco jako sekta a to by už moc dobré nebylo.Pán by měl skončit s neustálými výpady proti "učení" manželky,to ji jen utvrzuje v tom,jak jí nerozumí a ještě více by se mohli odcizit,Spíš ať spolu dělají něco,co je bavilo oba,věnují se tomu ,aby měli volný čas každý pro sebe i dohromady.Také hrozí,že si pán najde jinou,která zpočátku bude dělat,jak obdivuje staré hodiny a když se zasekne více,může dojít k rozpadu manželství,což by možná byla škoda.

Barbina10: A že máte hned tak jasno, co je pro druhýho dobrý....

Aneta1234: Já bych to brala prostě jako Cosplay na fandomech. Některý postavy jsou tam také dost bizarní třeba taková parta mladých kluků (i holek) nad 20 let určitě, převlečená za poníky ze seriálu Little pony , to je taky nářez :-)) . O jiných postavách z růuných seriálú nebo her ani nemluvě. Asi se opravdu ít na takový fandom podívat a pak se rozhodnout. K takovým akcím to prostě patří.

Aneta1234: musíš si to sama v sobě nějak porovnat, protože jestli je jinak váš vztah pěkný a nijak ho tahle jeho záliba nepoškozuje, bylo by škoda o něj přijít.
Já bych trochu nesouhlasila s tím, že je to nereálné očekávání k partnerovi vzhlížet. Teda jestli to chápeme obě stejně. Za sebe bych řekla, že ke svému manželovi vzhlížím - ale není to nic podřízeného nebo tak něco. Prostě na něm obdivuji určité vlastnosti, vážím si toho, co umí a co dělá a jsem v pohodě s jeho zálibami. Pravda je, že naše záliby jsou hodně podobné a sdílíme je. Jenže tohle máme každá jinak. Zkus to neřešit, tedy neřešit moc...nebo to zkusit s ním takové setkání absolvovat, pochopit co ti lidé vlastně dělají, co je na tom baví. To mi přijde lepší, než to ignorovat - snažit se to pochopit.
Každopádně ti držím palce!

Mata69: Čím víc o tom přemýšlím, tím víc si myslím, že můj problém je právě v tom, že bych chtěla k příteli vzhlížet, což mi s přítelovou zálibou nejde dohromady. Udělám nejlíp, když na nějaké vzhlížení zapomenu, je to nereálné očekávání na partnera, které jsem si vytvořila v hlavě. Pro vztah jsou důležitější věci. V běžném životě si přítel na psa nehraje, tak se pokusím v tom tak nepitvat. Myslím, že tím dělám víc škody než užitku, protože jinak máme ten vztah hezký.

A k příběhu v článku - paní to opravdu může přehánět. Ale tak prostě našla si nějaký nový smysl života. Manželova arogance v tom, že jeho koníček je "hodnotnější" je neskutečná.

lebahu: ale víš co - taky mám léta výborného kamaráda, který je kovboj tělem i duší, o tom, že je dokonale "kovbojsky" oblečen se ani nemá cenu zmiňovat. Jen, koně nemá :-) Další je kovář, moc šikovnej chlap, taky velkej svéráz...Ono to bude spíš o tom, co je kdo schopen tak nějak skousnout no....ačkoliv se i ten kovboj může ledaskomu zdát "divnej", mě přijde víc chlap, než mužskej převlečenej za psa....Můj osobní pohled no. Tobě by třeba nevadil, jestli to je ochotná nějak přežít tazatelka - to si musí říci sama.

Ta hranice je právě tam, kde to ještě nikomu neubližuje, a člověk tím, že si ve svém volném čase provozuje nějaké blázniviny, neomezuje nikoho druhého. Ovšem v manželství je to dost těžké, protože vzato do důsledků by taky oba mohli skončit u toho, že jenom bydlí ve společném bytě, každý chodí někam do práce, po práci si dělá ty koníčky, a s partnerem nemá už nic společného, než děti, které jsou dospělé a z domu, takže vlastně nic. V manželství je potřeba činit kompromisy.
Pán se cítí opomíjen a má pocit, že se z manželky stal nějaký cizí divný člověk a bojí se, kam až to může dojít. Asi má tu paní přese všechno pořád rád. Já bych taky nebyla nadšená, kdyby se mi najednou doma vylíhl esoterik, vykládal mi z mého hlediska bludy a nesmysly, a trval si na tom, že je to pro něj důležitější než já a radši bude chodit na semináře s kartářkama, než aby šel aspoň občas se mnou na výlet. To je srovnatelné s tím, když se někdo stane členem sekty, začne hrát automaty, nebo fetovat. Ničí to vztahy a bere naděje.

Mata69: No historický... znám taky jednoho, co ve volným čase vystupuje na hradech jako kat, má obdivuhodnou sbírku mučících nástrojů a docela mi přijde, že se při tom výkladu v tom "mučeníčku" vcelku sadisticky rochní... Zlatej pes !
Já bych k tomu přistupovala jako že "jde na karneval" a nešťárala se v tom.(pokud teda fakt doma neštěká a nechce drbat na bříšku).
Ale možná je to tím, že jsem poměrně tolerantní k různým lidským "zvláštnostem", marně přemýšlím, jestli se kamarádím s někým, kdo není "divnej" :-D
Navíc čoveče daleko odpornější je mi chlap, kterej se "aby byl doma klid" vzdá svých zálib. Víš kolik skvělejch kluků ztroskotalo na tom, že se oženilo s nějakou slípkou a měli našetřený třeba na nový dělo a slípka chtěla novou kuchyňskou linku? A pak už je nikdo nikdy neviděl... jsou z nich "spořádaní občané". Než bačkoru domácí, tak fakt radši toho psa.

Aneta1234: no, já tě asi chápu proč se v tom pitváš. Jak bych mohla vzhlížet k chlapovi, který si hraje na psa? A porovnávat to s nadšencem do historického šermu (nebo čehokoliv jiného) je pro mě trochu kulhající porovnání. Snažím si tu představit, že by můj partner měl takovou zálibu. Když by ho tak nějak degradovalo v mých očích, těžko by mi mohl být rovnoceným partnerem. Jo, každej je švihlej do něčeho a jak píše Lebahu, zlatej chlap, který má nějakýho koníčka.
Sama píšeš, že při představě, že se převléká za psa, se ti z toho dělá zle. Měla bych to pořád před očima, přestože je to jinak asi skvělý partner. Nenavádím tě k ničemu, jen si říkám, že fakt není záliba jako záliba...

lebahu: Tak jsem nakonec ráda, že jsem sem o tom svém trápení napsala. Styděla jsem se o tom mluvit. Ano, ten mušketýr obléhající hrad by byl pro mě rozhodně lepší alternativa, nejspíš i proto, že mi to přijde takové mužnější. Ten pes, nemohu si pomoct, mi přijde, že ho to jako chlapa degraduje. Pokusím se v tom tak nerýpat. Díky za komentáře, pomohlo mi to podívat se na věc z jiného pohledu :)

Aneta1234: Já myslím, že se v tom opravdu zbytečně pitváš. Pokud je to zábava na akce, že se převlečou za zvířata a blbnou, je to OK. Pokud by si opravdu myslel, že je pes, převlíkal se i doma a zvedal nožičku a občůrával nábytek, tak už to v pořádku není.
Ta paralela s historickým šermem tam trochu je, pokud by se převlíkal za mušketýra a o víkendech obléhal hrady, asi by se ti to zdálo v pohodě, kluk v historickým kostýmu je zatraceně víc sexy než převlečený za psa (navíc i lidi to víc chápou), ale princip je stále stejný... a věř mi, že kostým mušketýra (pokud by byl přítel "living history fašista") přijde i s výzbrojí na několik desítek až set tisíc... takže co se rodinného rozpočtu týče zlatej pes :-D.
Každej jsme jinak trhlej... brácha běhá po lese s dřevěným mečem a "zabíjí skřety", já si držím doma psí spřežení, mám kamarády šermíře, kováře, muzikanty, tanečníky, motorkáře, lepiče letadýlek, hráče šipek, kulečníku, letce všeho druhu včetně balonového létání, parašutisty, ... Zlatý lidi, který něco dělají a nesedí doma, nečumí na Novu a nenadávaj na poměry.

To je debil :D.. vážně jsem se musela smát. Je vidět, že doopravdy se o svoji ženu nezajímá, nezajímá ho, že se asi hodně trápila, a proto začala chodit k psycholožce, kde se, skrz ni, dostala k aktivitám, které jí znovu dávají smysl a díky kterým je šťastná. Pán je zřejmě zatrpklý sobec a ignorant, který za vším vidí peníze, ale už nehledí na to, že to jeho ženu dělá opravdu šťastnou. Proč mu proboha vadí, že studuje? Vždyť studium v jakémkoliv věku je naprosto normální, i senioři navštěvují univerzity... Měl by se smířit s tím, že jeho žena se ještě nepřipravuje do hrobu, ale ještě si chce ten život užít.. vždy je prostor pro nový začátek a jestli ji pán nezačne respektovat a naslouchat jí (co jsem pochopila z textu, ani ho nezajímá manželčin život a její pocity), brzy bude sám!

patrikchrz: Taky moc děkuji za názor :) Těch oficiálních organizovaných srazů je – co já vím – jen několik do roka, většinou jsou několikadenní. Shodou okolností probíhá jeden sraz tenhle víkend a další za dva týdny, chtěla jsem tam na víkend za přítelem přijet, ale myslím, že bych se tam zbytečně trápila. Přítel pracuje na směny, takže se doma někdy potkáváme jen symbolicky, to je asi taky něco, co mě mrzí, když už mu vyjde volný víkend, tak je pryč. Já se ve volném čase umím zabavit, hodně se věnuji kreslení nebo si jdu zacvičit, ale prostě mi ten společně strávený čas chybí. Jinak jsem samozřejmě ráda, že přítel nechodí domů opilý nebo nevysedává jen před počítačem, ale že má koníček, který ho baví (i když mi ho hlava nebere). Asi bych to neměla tak pitvat :)

Pán má doma servis, a ještě mu to není dost? Tak to nezbývá, než aby si našel nějakou mladou krasavici, která mu ukáže, co je to peklo na zemi :-D Nechápu, co mu vadí. Snad má ženská právo si ve svém volném čase dělat co jí baví.

Aneta1234: Podle mého názoru mezi koníčkem a "posedlostí" je rozdíl právě v tom, jak moc to zasahuje do běžného života, kolik volného času s tím člověk tráví, kolik peněz z rodinného rozpočtu to ukrajuje.
Zatímco paní v tomto článku, tomu podřídila celý život, podle tvého popisu to nevypadá, že tvůj přítel nemyslí na nic jiného. Tak si občas (jak často?) prostě někam vyrazí s kamarády, mezi které ty asi nezapadneš (nechceš zapadnout), ale kteří na něj asi nemají nějaký špatný vliv, jeho záliba se nepřelévá do běžného chodu domácnosti (neukrajuje příliš váš společný čas a finance), takže proč ne.
Můžeš to využít i jako páku - tenhle víkend si jedeš na sraz, fajn, příští víkend se mnou jdeš do opery :) (nebo cokoliv jiného, co budeš chtít). Pokud s tím bude srozuměn, tak bych naopak byl rád, za takového přítele.

Mám mezi takto "postiženými" ženami pár známých. Některé to mají srovnané, některé přehánějí, ale v podstatě se jedná o fajn ženské. A hlavně - nikomu neubližují. Takže ať to nechá pán utřepat. Manželka prostě napřela síly směrem, který ji zajímá, který jí vyhovuje, což je nad jeho chápání. Ale proč mu vadí, že začala studovat? Má sedět nečinně u televizních seriálů nebo sledovat pořady o vaření? Nebo sbírat přes plot drby?

prochlenka: Mockrát děkuji za názor :) Ano, přítel v běžném životě funguje normálně a vztah máme jinak pohodový. Já se bohužel nemůžu zbavit pocitu, že ten jeho koníček je dětinský a že se na něj jako na chlapa nebudu moct spolehnout. Fakt si nevím rady, jak se propracovat k tomu, abych to brala jenom jako zálibu. Třeba to převlékání do dobových kostýmů mi přijde jako hezký koníček, tak nevím, proč nejsem schopná přijmout to, že si přítel pro změnu hraje na psa. Jsem ráda, že jste mi napsala svůj názor, docela mě to uklidnilo a povzbudilo :) Také se mějte hezky.

Ženská se nudí,přidat práce. Můžu sice vyslechnout různé přednášky nebo se účastnit všelijakých sezení,,ale přemýšlet vlastní hlavou a všechno okamžitě nebrat.Dnes je každý léčitel a šaman,jde o tahání peněz z kapes slabších osobností.Od psychologů a psychiatrů co nejdál,ti jsou pacienty tak poznamenaní,že by potřebovali sami léčbu,často mají rozbité rodiny a vztahy,hlavně že radí ostatním.Paní by měla zkusit jógu, cvičit, hodně chodit, hory, vycházky- s manželem,ne s jí podobnými. Rozbije si vztah,který jí třeba okolí závidělo.Ať pátrá po lidech,kteří tyto semináře vedou.Většinou nešťastníci bez rodiny a partnera,kteří se na něco upnuli a tvrdí ,jak je to fajn.Pouze minimum léčitelů je schopno pomoci,ti za to ovšem neberou nehorázné částky,většinou ani nejsou na netu, mají klientely dost,nepotřebují se chlubit,práce hovoří za ně.

Můžu něco zkusit,někam zajít,vyslechnout,ale trochu uvažovat.Většinou jde o tahání peněz,každý si dnes hraje na léčitele a šamana. Od psycholugů a psychiatrů dál,sami jsou už těmi pacienty totálně zblblí.Ženská má málo práce,nudí se a vymýšlí kraviny. Společné výlety, turistika,návštěva památek,hlavně pohy a cvičení-raději by měla chodit třeba do jógy-by jí určitě pomohly víc. Rýpe se ve svém životě, místo aby jej žila. Ti, co ji to učí,jsou sami živo

Omlouvám se, že reaguji znova,ale nedá mi to. Ten váš problém je zajímavý a moc jsem nad tím přemýšlela. Nejdřív mi přišlo, že je to ujetina,ale když se zamyslím dál, tak si říkám- kdo si hraje, ten nezlobí. Můj manžel si s našimi dvěma syny nikdy nehrál a už hrát nebude- jsou už silně v pubertě. Mě to bylo vždycky moc líto a kluci s tátou nemají moc dobré vztahy a nikdy se nenaučili spolu komunikovat. Možná, že člověk, který se převléká za pejska a užije si hru s fantazií bude jednou skvělý táta a partner. Je dobře, že vypouští napětí z téhle doby hrou a ne drogami, nebo prášky na deprese. Naši známí se zase převlékají do dobových kostýmů a účastní se nějakých srazů podobně naladěných lidí- nevidím na tom nic divného, naopak někdy ty zážitky i závidím- je to lepší než sedět u televize jako se to děje u nás. Pokud přítel jinak v běžném životě funguje normálně a vztah máte pěkný, tak je škoda kazit si to kvůli hraní :), mějte se krásně.

Tolerovat koníčky druhého je něco, co jsem vždycky považovala za samozřejmé, ale co když se jedná o něco, co se – alespoň z vašeho pohledu – příčí zdravému rozumu? Můj přítel (23) je příznivec furry. O co se jedná, cituji z wiki: „Furry fandom je „fandom“, který se zabývá antropomorfními zvířecími postavami. Tyto postavy mají lidskou osobnost a další lidem podobné vlastnosti. Příkladem takových vlastností jsou lidská inteligence a obličejové výrazy, schopnost mluvit, chodit po dvou a nosit oblečení. Furry fandom tvoří komunita lidí, kteří se schází na internetu nebo na Furry srazech.“ Přítel má tedy svoji imaginární postavu - psa, chodí na srazy, jeho kamarád, taktéž příznivec furry, mu teď dokonce šije kostým. Můj problém je, že nejsem schopná vyrovnat se s touhle zálibou, při představě, že se přítel převléká za psa, se mi z něj dělá zle. Už jsme kvůli tomu měli několik konfliktů. Přítel argumentuje, že je to jen zábava, nikomu tím přeci neubližuje a ať jsem ráda, že není jako spousta jeho vrstevníků, jejichž jediná zábava je jít se někam ožrat, kouřit trávu apod. Já mám ale pocit, že žiju s dítětem, ne s dospělým mužem a ztrácím k němu respekt. Co byste na mém místě dělali? Přítele nechci ztratit, ale jsem z toho nešťastná. Jsme spolu přes tři roky a přes rok spolu bydlíme. Bohužel než jsme spolu začali bydlet, neměla jsem o tomhle „koníčku“ ani páru.

Jedna ženská někdy vidí dál než pět chlapů s dalekohledem. J.Werich :))
Každý má právo na svoje koníčky, nejen muž,ale i žena .... pomlouvat a netolerovat není dobré v žádném vztahu, natož v tom manželském. Pokud pán nezabrzdí svoje ego, může se mu stát, že zůstane jen s těmi hodinkami. Hodně štěstí oběma :))