Kamil se nemůže smířit s tím, že svou ženu po narození dcery „ztratil“. Tvrdí, že ženu zajímá pouze jejich prvorozená dcera.
Cítím se jako páté kolo u vozu a chodící kasička
Jsem ženatý pět let. Označení „ženatý“ je však v současnosti dosti nadnesený výraz, doslova bych řekl, že velmi imaginární pojem. Aktuálně se v naší tříčlenné rodině cítím spíše jako páté kolo u vozu a chodící kasička, která musí být schopná kdykoliv udělat „Oslíku, otřes se!“. Shrnuto, podtrženo – manželku momentálně zajímá výhradně naše roční dcera. Já jsem pro ni jen užitečný inventář a podle toho náš vztah také vypadá. Skoro si nepamatuji, kdy jsme měli sex nebo kvalitní teplou večeři (to druhé bych ještě oželel a u prvního bych ani neřešil kvalitu). Také si nevzpomínám, kdy se mě naposledy žena zeptala, jak se mám, jak bylo v práci, jak mi je.
Od porodu dcery jednoduše žiji s někým jiným, než koho jsem si bral, jako by mi v porodnici vyměnili ženu. Fyzicky je manželka i po komplikovaném porodu stále atraktivní, ale jiskru jí mateřství naprosto uhasilo. V hlavě má jen věci kolem mimin. Normálnost a ženskost, nebo jak to mám nazvat, se vytratila. Nejdřív jsem si myslel, že to k mateřství přechodně patří, ale z mnoha žen kolem mě, včetně některých manželčiných kamarádek, mám pocit, že moje žena mateřství moc hrotí. S jednou z jejích kamarádek, která k nám občas přijde, jsem dokonce nějakou dobu trochu koketoval. Samozřejmě nezávazně, k ničemu nedošlo a nedojde! Ta dáma mi prostě jen úplně obyčejně lichotila, vtipkovala se mnou a házela po mě očkem, tak jako to dělávala dřív moje žena. I to mi chybí.
Pokračování 2 / 4
Nemyslím si, že by ženu péče o dcerku nějak enormně vysilovala
Myslím, že by manželka potřebovala slyšet od nějakých maminek malých dětí, jak je pro chlapa těžké, když ho žena ze dne na den přestane vnímat jako muže a vnímá ho jen jako „tatínka“ a živitele. Ode mne to nebere, několikrát jsem se jí vše klidně a srozumitelně snažil vysvětlit. Vždy se ale začala hroutit a hysterčit, že ji nechápu. Prý nemám ponětí, jak vysilující je kojení, neustálé vstávání, péče o domácnost i malou. (Svou mámu, a to měla tři děti, jsem takto nikdy mluvit neslyšel.)
Dcera je alergik a atopik, ale jinak je naprosto zdravá, v ničem nezaostává, nemyslím si, že by ženu péče o dcerku nějak enormně vysilovala. Ostatně dítě máme jen jedno a žena je na mateřské, na péči o dceru má celý den. Vydělám dost, rodinu zabezpečuji nadstandardně, nemusí si nijak přivydělávat, jako některé jiné ženy nebo třeba svobodné matky. Vůbec si nedovedu představit, co by se u nás doma odehrávalo, kdyby žena znovu otěhotněla, jenže to se asi těžko stane. Se sexem je to u nás dost „na levačku“.
Pokračování 3 / 4
Sex jsme za poslední půlrok měli snad jen pětkrát
Je sice pravda, že žena měla těžký porod, malá byla otočená, a tak museli manželce hodně pomáhat, aby dceru dostali ven, ale nyní už je žena dle lékařů zcela v pořádku. I přesto jsme za poslední půlrok měli sex snad jen pětkrát. Navíc si manželka bere dceru do postele, s čímž nesouhlasím. Stále poslouchám, že je to kvůli kojení, že takhle aspoň nemusí v noci vstávat a někam lítat. Ale co já? Ráno vstávám do práce, kde mám velkou zodpovědnost. Každá má chyba může firmu stát desetitisíce (a desetitisíce ostatně přinesu i domů), a tak bych si myslím zasloužil kvalitnější spánek a trochu ohledů.
A nejen to, od věci by nebyla alespoň minimálně poklizená domácnost a třeba jen jednou do týdne kvalitní domácí jídlo. Ostatně co vím, tak v mnoha rodinách s malými dětmi toto není problém. Když jsem to probíral s dvěma kolegyněmi po mateřské, obě jsou mimochodem svobodné matky a musejí se „setsakra“ ohánět, potvrdily mi, že zvládat se to dá.
Pokračování 4 / 4
Po týdnu luxusní dovolené jsem na dně
Abych to shrnul; chápu, že mateřství každou ženu trochu změní, že ji může ovlivnit průběh porodu, péče o dítě, i to že se v jejím těle dějí určité hormonální změny. Na to jsem byl připravený, ale všechno má své meze. Vždyť se tento scénář opakuje po tisíciletí! A kdyby všechny ženy ignorovaly potřeby svých mužů tolik, jako moje manželka, asi by to s lidstvem nedopadlo dobře. Stejně jako to nedopadá dobře s naším vztahem, který bych moc rád zachránil. Neskromně, ale zcela objektivně si myslím, že já svou roli v rodině plním.
Jenže vše trvá už skoro rok a mně docházejí síly a chuť vše nějak měnit. Po týdnu luxusní dovolené, kterou jsem nám zaplatil v domnění, že uvolněná letní atmosféra v krásném letovisku s veškerým servisem pomůže prolomit pomyslné ledy, jsem na dně. Žena akorát seděla u bazénu a hlídala dceru, dělala na pláži bábovky, dceru střídavě převlékala, mazala, mazlila, krmila, uspávala a jako kolovrátek vyprávěla o „naší holčičce“. Musím říct, že jsem se upřímně těšil do práce.