KATKA (28): Živila jsem se prostitucí. Jak to mám říct příteli?

| Autor: TN | Rubrika: Láska a vztahy

Před několika lety jsem se dostala do skutečně tíživé životní situace. V zoufalství jsem nevěděla, kudy dál, až jsem se uchýlila k prostituci. Trvalo to jen rok, a i když už je to uzavřená minulost, stále mě to pronásleduje. Současný přítel o tom neví a já se bojím, aby se to nedozvěděl odjinud. Ráda bych se mu svěřila, ale vůbec nevím, jak na to.

KATKA (28): Živila jsem se prostitucí. Jak to mám říct příteli?

Dětství bez táty

Odmalička jsem vyrůstala jen s mámou. Svého biologického otce jsem v podstatě nepoznala, s mámou se rozešli, když mi byl asi rok, takže si na něj vůbec nepamatuju. Zato si vybavuju řadu různých „strýčků“, kteří se u nás doma postupně vystřídali. Někteří vydrželi pár měsíců, několik i delší dobu.

Protože jsem na to byla zvyklá odmalička, nepřipadalo mi to nijak zvláštní. Máma mě nikdy nenutila, abych některého z nich brala jako otce, a já s většinou z nich vycházela dobře. Ano, občas to u nás bylo trochu divoké – vídala jsem vycházet z koupelny nebo ložnice nahé chlapy, kteří se přede mnou nijak nezakrývali, velmi brzy mi začalo docházet, co s mámou za zavřenými dveřmi dělají. Ale ke mně se všichni chovali slušně, žádnou hrůzostrašnou historku nečekejte.

Nicméně prostředí, ve kterém jsem vyrůstala, mě rozhodně poznamenat muselo, to je mi dneska jasné. Když jsem se v pubertě začala na skutečného otce více vyptávat, máma mi jen řekla, že to byl „ochlasta, násilník a hajzl a ať jsem ráda, že ho neznám.“ Sama přitom často měla láhev po ruce, pro sprosté slovo taky nešla daleko. Ráda mě určitě měla, ale dávala to najevo dost drsně.

Byla jsem ráda, když jsem po maturitě celkem rychle našla první práci a mohla se odstěhovat. Sice v rámci jednoho města a do dost nuzného podnájmu, ale už jsem zkrátka potřebovala být jinde. První dva roky bylo všechno docela dobré. Dělala jsem servírku, pak sekretářku v jedné malé firmě, občas se mi podařilo i něco ušetřit a mohla jsem si koupit něco pěkného. Někdy jsem měla i sny, že se nakonec „hecnu“ a půjdu ještě studovat.

Jak se vyvíjel Katky příběh dál, se dozvíte v následujících kapitolách... Pokud jste netrpěliví a chcete znát rychle konec, můžete část příběhu přeskočit. Z boxíku zvolte rovnou poslední kapitolu a prostřední část textu se vám vůbec nezobrazí. Jestliže si chcete příběh přečíst celý, postupujte po kapitolách tak, jak za sebou následují.

Následující »

Další články z rubriky

MARTINA (57): Dcera je biomatka, tak nesmím vnoučata rozmazlovat

MARTINA (57): Dcera je biomatka, tak nesmím vnoučata rozmazlovat

Včera | 23 | Babičky byly vždy od toho, aby si svá vnoučátka hýčkaly, měly na ně víc času než maminky a dopřály…

Má váš partner krizi středního věku? Udělejte těchto 5 věcí

Má váš partner krizi středního věku? Udělejte těchto 5 věcí

19. 8. | Změnil se váš manžel po padesátce a vy máte najednou pocit, že ho vůbec neznáte? Příčinou může být…

Zdena (52):  Na manžela jsem alergická. Nedokážu ho ale opustit

Zdena (52): Na manžela jsem alergická. Nedokážu ho ale opustit

17. 8. | 16 | Po letech soužití některé páry začnou být na sebe doslova hnusné. Jeden druhého iritují…

Problémy ve vztahu? Možná jste žena, se kterou muž nikdy nevydrží

Problémy ve vztahu? Možná jste žena, se kterou muž nikdy nevydrží

17. 8. | Máte problémy ve vztazích, žádný vám dlouho nevydrží a vy přemýšlíte, kde je asi zakopaný pes?…