Kláry muž je úplně obyčejný chlap, kterému Klára vždy naprosto důvěřovala. Bohužel zjistila něco, z čeho mrazí.
Manžel nikdy nehonil ženské
Ocitla jsem se v naprosto patové situaci; vím, že se manžel nechal testovat na HIV, ale protože jsem informace o testech nezískala od manžela, ale od třetí osoby, kterou bych svými dotazy na manžela „potopila“, nemohu s manželem o celé věci mluvit. Jsem naprosto bezradná a naštvaná, navíc mám pochopitelně strach, co se s manželem děje.
Manžel je normální chlap, není nijak zvlášť náruživý, nikdy nehonil ženské a o drogách nemůže být ani řeč. Jsme spolu už čtvrt století a já si naivně myslela, že se známe. Neumím si představit, kterému typu rizikového chování se vystavil, že se musel obávat infekce. Nicméně co jsem o přenosu HIV četla, tak ve způsobech nakažení jednoznačně dominuje rizikové sexuální chování…
„Musíme se ihned vidět!“ řekla mi do telefonu kamarádka
Je to přesně týden, co se mi změnil život. Stačil k tomu jeden telefon a schůzka. „Ahoj, Regi, mohly bychom dnes večer skočit na víno? Velmi naléhavě s tebou potřebuji promluvit.“ Vyhrkla na mě do telefonu jedna z mých dobrých kamarádek. Odpověděla jsem cosi ve smyslu: „Nešlo by to po telefonu? Mám náročný týden.“
Vůbec nikam se mi nechtělo. Její odpověď zněla ale naprosto kategoricky a skoro až ostře nepatřičně, začala jsem být zvědavá. Kamarádka mi velmi rázně řekla, že se musíme vidět co nejdřív a že jde o naprosto výjimečnou situaci, která se v žádném případě neprobírá po telefonu. Zvlášť ne v práci a v pracovní době – co mi zbývalo? Ten den jsem domů ze schůzky dorazila opravdu pozdě a navíc po mnoha a mnoha letech taxíkem a přiopilá.
Nemohla se splést? Ne!
Ona kamarádka šla ihned k věci, je to typ ženy, která se takříkajíc „s ničím nemaže“, a tak jsem se dozvěděla, že její dcera, kterou znám od dětství, je nyní na částečný úvazek zaměstnaná v jedné poradně, kde se anonymně testuje HIV… No a v této poradně se potkala s mým mužem.
On ji však nepoznal, přeci jen ji dlouho neviděl a mladé slečny se během dospívání hodně změní. Kamarádky dcera mu nabírala krev na testy a manžela poznala naprosto bezpečně. Jezdívali jsme kdysi společně na dovolené a manžel se příliš nezměnil, navíc je hodně zapamatovatelný typ muže.
Jak jen mohl tak riskovat?!
Test prý naštěstí vyšel negativně, i to mi dcera nějakým způsobem zjistila, a s kamarádkou se pak prý dlouho radila, zda mi vše mají vůbec říct. Dcera byla nejprve zásadně proti, nicméně kamarádka ji nakonec přesvědčila, aby mi to řekly. Sice je to proti lékařské etice a slibu anonymity, ale důsledky, které by mi manželovo pravděpodobně značně rizikové chování mohlo přinést, by byly ještě závažnější!
Šílené je, že jsem s manželem v době, kdy ještě výsledky nevěděl, spala! Jak mohl tak riskovat? Sice jsme použili kondom, ale i tak mi přišlo manželovo jednání šílené. Co kdyby kondom praskl a manžel byl nakažený? Naprosto nechápu, jak se mohl manžel chovat tak nezodpovědně, vůbec mi to k němu nesedí. A co když bude ve svém rizikovém chování pokračovat?
Nadobro jsem k němu ztratila důvěru a nevím, co mám dělat. Nemohu podrazit kamarádku, ale jak se manžela jinak zeptat? Napadají mě jen šílené scénáře typu: nechám ho sledovat, prolustruji mu mobil i počítač apod. Za celé své manželství jsem tak těžkou situaci neřešila, je to rána pod pás a do srdce zároveň.
