lebahu: naprosto se ztotožňuji s vašema recenzema! Mám stejný názor. Fakt je, že většina mužských jsou příchodem stáří mnohem ješitnější nežli ženy. Hůře se s tím srovnávají. Dokud ještě mají potřebu sexu tak to s nimi ještě jde, ale jakmile ztratí o sex zájem, mají ženu než na osobní servis jako v dětství od maminky, akurát že v dětství nejsou tak mrzutí a hádavý.
No děvčata, příběh je hodně podobný tomu, který se mě až příliš dotýká...totální rezignace, opuštění svých koníčků, stálá "nasratost" a nadávání na všechno, sledování všech zpráv, které vysílají (včetně ve znakové řeči) a tím utvrzování se, že vše je opravdu "v háji". K tomu se přidaly návštěvy všemožných lékařů a léčitelů, kteří přes tak velkou snahu žádnou "smrtelnou" chorobu nenašli. Ten stav šel plíživě, jak paní popisuje a zhruba ve stejných letech...a čím dál se to zhoršovalo. Naše snahy o povzbuzení, o vtažení do života rodiny, podpora zájmů, nevedly nikam. Když se někdo rozhodne, že nechce, tak to nejde a nehne s ním deset psychiatrů a psychologů. Dnes - zhruba po deseti letech? Diagnostikovaný Alzheimer. A to začíná teprve ta pořádná "jízda"....
No to je taky možný, ale to by asi apaticky neseděl a nečuměl, ale vypadl by někam ven, za kamarádame, na pivo nebo aspoň doma lepil letadýlka nebo třídil známky... Prostě by něco dělal.
lebahu: A co když je lhostejná ona jemu?
Victor: Tady s tebou naprosto souhlasím, taky si myslím, že uzavírání se před světem (takhle postupně "úplně") je známka deprese. Nikam nechodí, nadává na vše, přestává o sebe dbát...Paní ho neotravuje, ale snaží se mu pomoct. Kdyby jí byl už úplně ukradenej (což se brzo pokud se on nevzpamatuje stane), tak by ho nechala hnít doma jak navrhují holky tady a vyrazila ven sama. To není o tom, že je to "nesamostatná slepice" ale o tom, že jí není člověk se kterým je x let lhostejný.
Dasa52: To je fakt,chlap půjde k doktorovi jen s hlavou pod paží,jinak je to pro něj "blbost",jsem to samé.Ovšem,než ráno rozhýbu trupa,tak uteče půl hodiny a všechno bolí.To bych u toho doktora musel sedět pořád.Navíc naši doktoři nepožívají mou důvěru.Nějak moc lidí jim odchází,nebo z nich dělají doživotní květák.
No jo děvčata,chlapa také strašně kálí když stárne,možná proto je takový mrzutý.Též mám padesátku na krku,tak to vím.Možná to chlapa kálí více než vás děvčata.Vlastně určitě,ne možná.Bojuji s tím statečně i když údajně nevypadám na padesát ale čtyřicet (jestli to právě proto neříkají,abych nebyl protivný),tak někdy ta deprese přijde,nemyslete že to máte jen vy ženy.Ovšem tento chlapík má depku evidentně stálou,což je nebezpečné.At ho vytáhne na nějaké rockové vystoupení třeba.Onehdá jsem byl na "Judas Priest" a byli jsme tam všichni v tom "správném" věku,ovšem i mladí,ale nás bylo víc.Furt chodit mezi lidi,jak mezi vrstevníky,tak i klidně mezi mladší.To nevadí vůbec,že jsou trochu mladší,mé zkušenosti hovoří za vše.
j66: taky si myslím, že by úplně stačilo, kdyby si paní našla své koníčky a své kamarády a dala mu pokoj. navíc její tvrzení, že oba vědí, že jsou zdraví, nemusí být pravda. po 50 když se člověk probudí a nic ho nebolí, tak je mrtvej :-) chlapa dostat k doktorovi třeba s bolením hlavy nebo kloubů nebo s nespavostí je problém a normální chlapi o tom ani nemluví, ale může ho to pěkně deptat.
lebahu: Ale manžel z článku jen chce aby ho žena nechala na pokoji, že je nejradši někde zalezlý. A proč se hned rozvádět? , Stoupnou vám náklady na všechno a žít sama můžete v pohodě i s manželem zavřeným v pracovně. Tak v čem je problém?
j66: No pak je ale lepší se rozejít, neříkám, že spolu musí být 24 hod denně za ručičku, ale pokud se vracíš s odporem domů, že ho tam zas najdeš na tom gauči u televize a zas bude mít blbý kecy a komentovat všechno co děláš... je lepší se vracet do prázdnýho bytu.
Miluju tyhle "vychovatelky", co se nechtějí osamostatnit, když jim chlap přestane vyhovovat, ale osobují si právo mu říkat, jak se má chovat, co má dělat, jak se má tvářit, co má říkat a ještě ho to musí bavit. Je to snad dospělý chlap, nesnesla bych vedle sebe někoho, kdo by si nechal poroučet, jak malé děcko. Ještě mu bude připravovat ráno oblečení, aby sousedi neřekli... To je síla, nedivím se, že ho život v mateřské školce přestal v 50 bavit.
Ať si každý z manželů dělá co chce a žije po svým, ekonomicky závislý na sobě nejsou, tak proč by se měla on nebo ona přizpůsobovat. Jsou prostě každý někde jinde, tak proč se snažit toho druhého předělat, když nechce.
Já bych mu taky přidala práce a zodpovědnosti (pochopitelně chválit, chválit, chválit za každou blbost ať už se mu povede nebo moc ne). Když bude mít nějakou činnost, nebude mít čas přemejšlet o blbostech. Musí mít pocit, že ho někdo potřebuje, takže je to sice komedie jak s malým děckem (prosím otevři mi to, podej mi ze skříně... já na to nemám sílu, já se bojím vylízt na židli... ó ty jsi silný, statečný...) ale funguje to. Jinak to, že chlap 50+ je protivnej jak prdel (aspoň doma) považuju za normální jev, pokud nemá žádný koníčky a "smysl života", je to o nervy.
Babaloo55: Právě to je asi ta chyba. Že je o něj postaráno, čímž ztratil to hlavní, co chlap ke štěstí potřebuje. Pocit, že on se stará o svou rodinu, že jej všichni potřebují.
Můj muž by byl nejspíš stejný. Navíc už předem o všem prorokuje - to dopadne špatně, to nepůjde, atd. Přes to, že jsem, dá se říct, tolerantní a mírumilovná, ba, až "splachovací", na každý takový projev ubrblanosti reaguji bleskurychle, okamžitě a ostře. Vynadám mu a to pořádně. Beru to jako jakýsi projev hysterie který se musí ihnet utnout. Takže mi táhne na 70 a mám doma senzačního chlapa i v té posteli. Jediné s čím musím počítat je občas zasáhnout, když zadědkuje. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Mimochodem, tady obracení v humor nepomůže, když je mu ouvej, nutně to bere jako výsměch. A každou snahu nejít mu nějakou motivaci vnímá nejspíš jako potvrzení toho, že už se o něj musí starat jiní, že už dědek je. Prostě zůsta nad věcí a vynadat mu.
Co vnoučata ty by ho nenakopli třeba jít s vnukem , vnučkou hrát fotbal jet na kole , zahrát volejbal . U nás to funguje vnuk dědo zahrajeme fotbal i když sedí tak ho neodmítne a jde je to sice občas.Nebo pořídit psa když chodí na ty procházky může brblat jemu.Ráno před prací by musel jít venčit z práce taky . Hezký den a pevné nervy
Zkusila jste se pobavit s odbornikem? Napr psycholog z manzelske poradny atp.... Bez manzelova vedomi samozrejme, ten by nesouhlasil. At vite, jak na nej, DOKUD jej mate stale rada. Moc drzim pesti, at to dobre dopadne!
Jo, tak s mým mužem je to trochu podobné, snad s tím rozdílem, že je pracovitý a dělá na baráku, a o sebe (zatím) dbá.. Jenže když ten člověk SÁM nechce, je každá rady drahá. Něco jako kdybyž bychom poslali alkoholika, který nechce, na léčení. Snaha by se zcela minula účinkem. Já osobně jsem rezignovala. Koho by bavilo poslouchat stále mrmlání, kritiku, baví se se mnou jako bych byla jeho nepřítel nebo co. Přitom je o něho postaráno jako v pětihvězdičkovém hotelu, peníze problém nejsou, děti mají fungující rodiny, máme vnuky. No, bylo by to na další článek....
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.