Věřila byste tomu, že lidé běžně lžou dvakrát denně? Co nás k tomu vede a proč se ke lžím uchylujeme? A samozřejmě – kdo lže víc, my ženy, nebo muži?
Muži lžou častěji a liší se i důvody lhaní
Je to pravda, podle průzkumů lžou muži víc než ženy. A pokud jde o důvody lhaní, ženské lžou hlavně ze soucitu, kdežto muži pro to, aby ušetřili peníze. Průměrně pak lžou muži čtyřikrát týdně, ženy „jen“ třikrát. Nejčastější lež? „Jsem v pořádku.“ Muži taky lžou proto, aby dostali něco, co chtějí, nebo aby vypadali zajímavější, než skutečně jsou. Druhá nejčastější lež? „Ten dárek je vážně moc hezký.“ Třetí lež: „Jsem zdravý.“ A jaké jsou další důvody lhaní?
Pokračování 2 / 10
Nevinné lži
Říkáme je proto, abychom udrželi nebo navázali kontakt. Naší základní a přirozenou vlastností je udržovat vztahy, a když to vypadá, že pravda nezabírá, často se pak uchylujeme ke lži. Cílem lží je například ochrana našich nebo cizích pocitů, případně udržení společenského statusu. Rodiče lžou svým dětem o existenci Ježíška nebo jim neřeknou důvod, proč od nich tatínek skutečně odešel.
Pokračování 3 / 10
Milosrdné lži
Lžeme-li někomu o jeho zdravotním stavu nebo o našem, pak je to sice lež, ale takzvaná bílá, milosrdná. Měli jste doma psa nebo kočku, které přejelo auto? Co jste pak řekli svým dětem? Určitě jste jim neřekli, že vaši miláčkové trpěli! To by přece děti zlomilo.
Pokračování 4 / 10
Lži kvůli vzrušení
Věřte tomu nebo ne, ale spousta lidí lže proto, aby vylepšili konverzaci, aby si zachovali posluchače nebo aby vytvořili nějaké větší emoce, s nimiž by mohli posluchači sympatizovat. Stává se to tak často, že si ani nevšimnete, že jste zalhali.
Pokračování 5 / 10
Lhaní kvůli pozornosti
Někteří lidé lžou proto, aby upoutali pozornost. Cítí se ignorováni nebo odmítáni a potřebují, aby si jich všichni všimli. V současném světě sociálních médií, kdy vládne životu Facebook, Instagram nebo Twitter, je tento typ lhaní příliš snadný a častý.
Pokračování 6 / 10
Lži pro získání soucitu
Lidé lžou i proto, aby je druzí litovali. Vyrábějí jako na běžícím pásu traumatizující a lítostivé příběhy, jen aby jim ostatní říkali, jak moc je litují. Jde o manipulativní formu pozornosti. V extrémních případech se může tahle forma lhaní projevit Münchhausen syndromem, kdy se lhář úmyslně poškozuje nebo předstírá, že je zraněn.
Pokračování 7 / 10
Nevědomé lži
Spousta lidí lže, aniž by si uvědomovala, že lže. Prostě říkají věci a tam kdesi uvnitř věří, že to je pravda. Nebo chtějí, aby to byla pravda. Jejich touha po pravdě je vede k tomu, že svoje lži opakují znova a znova, protože žijí v domnění, že se to pak skutečně splní.
Pokračování 8 / 10
Lži, které vlastně nejsou lži
Když jsme pod tlakem, naše myšlení může být ve stresu a naše vzpomínky jsou pak značně nespolehlivé. Několik studií dokazuje, že vzpomínky jsou ovlivňovány mnoha faktory, které se časem mění, a že je vlastně neustále rekonstruujeme pokaždé, když o nich přemýšlíme. Takže pak řekneme něco, o čem se domníváme, že to je pravda, ale ona není. Jen jsme to zapomněli.
Pokračování 9 / 10
Notorické lhaní
Existují samozřejmě i notoričtí lháři, kteří prostě lžou, protože musí a neumí si pomoct. Tihle lháři škodí sami sobě, pokud se ovšem nedostanou k moci. Někdy lžou tihle lidé jen proto, že jsou nejistí sami sebou a chybí jim sebedůvěra. I muži, kteří jsou permanentně nevěrní, bývají notoričtí lháři – své partnerce lžou pořád a ujišťují ji o tom, že jí nikdy nezahnuli.
Pokračování 10 / 10
Patologické lhaní
Působí na první pohled důvěryhodně a okouzlujícím dojmem. Ovšem jejich lži jsou chladné, vypočítavé a směřují ke konkrétnímu sebestřednému cíli. Nejsou poctiví a lži využívají ve svůj prospěch. Odborníci řadí tuhle poruchu mezi nejsložitější a velmi špatně léčitelnou. Patologické lháře můžou odhalit takzvané stresové signály – mnutí rukou, ošívání se, vynucené i zmrazené úsměvy či neobvyklá gesta.