LÍDA (42): Slaboduchý soused mi píše obscénní dopisy

Mata69: Já vím, že tobě a ostatním nevadí "ta jinakost", ale ten její konkrétní projev, tedy psaní dopisů. Tozde bylo už opakovaně psáno. Jenomže to a jiné všelijaké podivné projevy a činy k té jinakosti patří, ta není jenom ten vnější vzhled a nízké IQ, to je ta jinakost. Je to, jako by ti nevadil homosexuál, ale vadilo ti, že má milence a ohrožuje tím morálku dětí. My navíc ani nevíme nakolik je schopen tento pán s duší dítěte pochopit, že takové psaní může někomu vadit a už vůbec nevíme, zda mu to paní Lída řekla. Případně jak mu to řekla, a zda mu to řekla tak, aby tomu byl schopen porozumět. Vlastně ani nevíme, co ona považuje za obscénní.On to možná považuje za vyznání lásky a její mlčení za kladnou odpověď.

helza: ale Helzi takto jak píšeš, tak to troufám si říct, nikdo nemyslí. Opakuji to po nekolikate, nevadí jeho jinakost, vadí jeho obtěžování a to by vadilo od kohokoliv.

Když dva říkají totéž, není to vždy totéž. Vím, že zde je každý příspěvek omezen prostorem a deformován chybějící neverbální komunikací Koneckonců já sama jen málokdy dokážu přesně sformulovat složitější myšlenky tak, aby byly pochopeny stejně, jak byly myšleny. Nejsem Hynek, ani farah.farah, ti to umí. A tak nakonec vnímám většinu příspěvků tady tak, že se mi vůbec nelíbí ten ostrý postoj »já jsem já a má rodina a nikdo mě nebude ničím ohrožovat«. Chci věřit, že v konkrétní situaci by většina z vás přemýšlela z většího nadhledu a viděla by i tu rodinu. Vím, že Elynor dokáže být tvrdá, není to máčka, jako já, přesto i ji tuším zarazily vaše příspěvky. Prostě, Když dva říkají totéž, není to vždy totéž a to, co píšete lze napsat i jinak.

hynek: "Dospělý jedinec, byť s mentální retardací na úrovni věku dítěte, je zásadně dospělý člověk." Ano, takto napsáno je to správně a srozumitelně. Souhlasím, že napsat. "Retardované dítě je především dítě" je zavádějící. Často mi chybí vyjadřovací prostředky. Chtěla jsem napsat, že ten dospělý člověk je sice dospělý, nicméně je na úrovni dítěte. Že se okolí k němu mnohdy chybně chová jako k dítěti, ne k dospělému, kterým skutečně je, mi v tu chvíli ani nedošlo a ani mě to nenapadlo řešit. Já se vůbec neumím moc vyjadřovat. Pokud je situace riziková (skutečně záleží na obsahu dopisů a ten neznáme), pak bych matce opravdu nežalovala, čímž nemyslím, že bych nic neřešila, ale zvolila bych jinou formu komunikace. Motám to, já vím, neumím to ale takto teoreticky nijak podat. S takovými dospělými jsem se nejednou setkala a problémy se řešily a vyřešily, ale nikdy ne postojem paní, váš syn, nebo jeho projevy, či dopisy, MĚ (případně celý barák) obtěžují, něco s tím udělejte. Já bych nejspíš nabídla pomoc a promluvila si možná i se synem, kdyby matka nevěděla, jak na to.

farah.farah: Ono v podstatě dávat do schránky cokoliv nevyžádaného je postižitelné, třeba reklamní letáky, pokud dotyčný má na schránce, že si to nepřeje. Vím, že letákovací služby z toho mají vcelku problém, pokud si někdo stěžuje.

helza: s tím že je zamilovaný a vlastně je to OK nesouhlasím, jak je uvedeno na začátku to tak zjevně bylo a doopisy měly charakter zamilovaných ale nyní jsou zvrhlé a oplzlé a to bych tedy jí netolerovala ani u souseda ani u rákosníčka a hlavně bych to považovaly za otěžování, to prostě normální není aby vám kdokoli psal oplzlé dopisy, to je stalking.

Elynor: Dávat někomu do schránky dopisy trestvý čin není ale nebezpečné pronásledování šili stalking trestvý čin je a dle mého názoru ten muž se ho jednoznačně dopouští.
A to že je divnej není důvod proč to ignorovat, jak sama píšete svéprávnosti zbaven pravděpodobně není, a dost možná je i sxhopen si uvědomovatr, že jeho chování je nesprávné, jeho mára retardace zjevně není vysoká, protožeč ten text co sepsal, který tu byl ukázán je jednak celkem normální má jistou hlavu a patru a nevykazuje nějaké šílené množství pravopisných chyb, tak že dle všeho bude mít minimálně základní vzdělání.
Tady vůbec nejde o to hlásit to na policic protože on je divnej, ale proto že je to trestný čin.........vezměme to naopak, kdyby takové dopisy házel do schránky člověk jinak zjevně zcela nromální a nebo kdyby paní prostě nevěděla kdo jí ty dopisy posílá, bylo by pak v pořádku aby to oznámila na policii? Pokud ano tak je v pořádku pokud to oznámí i když zná pachatele a víé že je retardovaný. To prostě na faktu že je obtěžována nic nemění a je na policii aby věc řešila.

Elynor: ale tady jde přeci o člověka, který obtěžuje svým jednáním, ne svou existencí, ne svou jinakostí - obtěžuje svými oplzlými dopisy. Děláš z nás tady udavače a já nevím co, ale jak se tedy má člověk bránit druhému, který ho obtěžuje svým nezákonným jednáním. A stalking je nezákonné jednání.

Elynor:
A jinak ty "vyšší autority" tam od toho sedí, aby řešily problémy, které člověk nedokáže (nebo dle zákona nesmí) vyřešit sám. A já opravdu to, že mi někdo háže vulgární dopisy do schránky jako problém vidím.

Taky bych se asi trochu bála o holky, ale na druhou stranu by mi toho prťouse bylo asi líto, jsem měkosrcatá, no. Škoda, že na něj nějakej větší strejda nemůže udělat "bububu", určítě by toho nechal, jak v případě té sousedky.

... a docela mě překvapuje - nepříjemně - že spousta lidí má ty tendence "všechno se musí hlásit". Vyšším autoritám, aby zjednaly pořádek, a oddělily zrno od plev, aby slušní lidi mohli v klidu spát, a ti "podezřelí" byli pod dozorem, protože kdo ví, co se jim vylíhne v hlavě... já snad dám na modlení, ač jsem bezvěrec, z čiré vděčnosti, že své sousedy vůbec neznám, řadu z nich jsem nikdy neviděla a oni mě taky ne, a tudíž - snad - nic nikam nehlásej. Uf.

helza, 10.44 "Retardované dítě je především dítě..." NIKOLIV. Předně si však dovolím poopravit a apelovat, abychom používali pojem "dítě (jedinec, člověk, osoba...) s postižením" (retardací, poruchou...), neboť jde vždy primárně o dítě (člověka...), a pak teprve o odlišnost (nemoc, poruchu...) a přídomek je a priori nálepkující a stigmatizující. Kvěci. Dospělý jedinec, byť s mentální retardací na úrovni věku dítěte, je zásadně dospělý člověk. Tato premisa je při styku a práci s klienty s mentální retardací či demencí dokonce jedna ze zásadních. Takže - neodpustím si zde trochu osvěty, za což se omlouvám) v reálné praxi se při styku s takovým člověkem prosím nijak nepitvořme šišláním, netykejme(!), nevysmívejme se a chovejme se jako k dospělým (např. zaklepáním před vstupem do pokoje, ochranou intimity atp.). Pouze přizpůsobme komunikaci a bezpečnostní opatření na intelektovou úroveň dotyčné osoby. K matkám - jde nepochybně o těžký úděl (a nejen pro ně) pečovat o dítě s postižením, nicméně nežádoucím fenoménem jsou i "helikoptérové matky" (neustále kroužící kolem svého dítěte, a to někdy dokonce bez ohledu na (ne)postižení). Ač je váš níže uvedený mateřský a pečovatelský přístup jistě chvályhodný, vzhledem k případnému deliktnímu či jinak společensky závadovému chování potomka je doporučený postup "nežalovat", dle mého, možno považovat (zejména u takových matek) za rizikový.

lebahu: ano, policie je placená z daní, proto já bych moc ráda viděla, aby se zabývala skutečnými problémy, jako třeba právě těmi krádežemi mobilů i jiných věcí, a neztrácela čas sousedskými lapáliemi.

V dané situaci, když nepomohla návštěva matky, tak oznámení obecnímu úřadu pro podezření ze spáchání přestupku, pokud se cítí pisatelka uražena a dopisy jí ublížily na cti. Příp. - dle intenzity obtěžování - i na Policii ČR, neboť by se dokonce mohlo za určitých okolností jednat o možný trestný čin nebezpečného pronásledování. Oznámit určitě, protože nemusí jít jen o paní Lídu, ale o někoho jiného, kdo se bránit nedovede a časem i o její dcery. Rovněž intenzita obtěřujícího jednání se může do budoucna stupňovat. Příslušný úřad je také kompetentní k zahájení případných úkonů k přezkoumání duševního stavu souseda.

Elynor: Tak tím spíš, pokud není schopen rozeznat nepatřičnost svého chování (a nebo rozezná, ale nedokáže tomu odolat) by se měl léčit (či nad ním být dozor). A nedělá to poprvé... manželce souseda taky psal.
A s policajtama nemáš pravdu. Za prvé ji "nehodil do schránky dopis", ale háže jí tam ty dopisy opakovaně, což už charakter stalkingu vykazuje, takže jsou povinni se tím zabývat. Oni jsou totiž s těch našich daní placení. Takže DNA možná zkoumat nebudou, ale vyšetřovat (tedy minimálně se poptat v domě) musí. A ona nepůjde žalovat "Rákosníček mi háže do schránky..." ona půjde s tím, že opakovaně dostává oplzlé dopisy... a je na policajtech, aby zjistili, kdo ji je tam háže. Pokud budeme k policii přistupovat stylem "ani to hlásit nebudu, stejně s tím nic neudělají", tak tady fakt ten bordel bude větší a větší (a nejedná se pouze o problém s dementním sousedem). Dceři ukradli mobil, všichni jí říkali, ani to nehlas, oni ho hledat nebudou... a ejhle, policejní technik sednul k počítači, mobil lokalizoval, na kameře zjistil kdo se na tom místě pohybuje a za 20 minut měla telefon zpátky.

Elynor: no, jasně, u té kámošky je to o tom, že bývalý vykládá, že si na ní počká a odkrágluje jí...tenhle píše oplzlé dopisy...Máme to zprostředkované jen od tý paní, třeba má fakt velký oči...kdo ví.

Mata69: ne, takhle to nevidím. Kdyby mě někdo ohrožoval nožem, tak s tím samozřejmě na policii půjdu. To se ale bavíme o něčem poněkud jiném, ne?

lebahu: ale on v tom domě bydlí řadu let, možná dokonce od dětství, a ještě nikoho ve výtahu neznásilnil, ba dokonce zatím ani neměl s nikým žádný problém, dokud se tam nepřistěhovala tahle paní. Co když ona má opravdu jen velké oči, a vlastně se nic neděje? Jak vůbec ví, že ty dopisy psal on? To je jenom dohad, důkaz žádný nemá. Navíc on před ní utíká, což je v článku zmíněno. Takže kde, ptám se, je to nebezpečí? Chudák chlap, který nejspíš ani nechápe, že dělá něco nepatřičného, a hned je "úchyl" - ano, možná že se někde léčí, to nevíme, a zjevně to neví ani ta paní z článku. Ono už to, jak jej paní popisuje, není zrovna dvakrát košer, a on by se mohl zrovna tak cítit ohrožen tím, že je považován za dementního a že by patřil do ústavu.

Elynor: ne nemyslím...to fakt ne. Takže to vidíš tak, asi jako ta moje známá - přestože jí bývalý vyhrožuje, doufá, že by nic takového neudělal. Hele víš co, prd víme jak hodně oplzlé ty dopisy jsou. Co někomu přijde oplzlé, druhý může přejít mávnutím rukou. No paní se necítí dobře, proto by znovu měla jít za jeho matkou, dopisy jí odevzdat a pokusit se s ní promluvit. Né na ní nastoupit jak komando. Ale fakt by mne zajímalo jak si představuješ obranu, když se takové obtěžování stupňuje - de facto jde o stalking - když jít na policii ti přijde zbytečné.

Mata69: no, ona naštěstí policie fakt nic neudělá, i když tam někdo poběží, a začne vykládat, jak se cítí ohrožen tím, že mu někdo hodil dopis do schránky. Maximálně se budou hlasitě smát, až ta paní odejde. Nebo si snad myslíš, že začnou sbírat z toho dopisu otisky prstů, a porovnávat písmo, aby se zjistilo, kdo je autor, dají analyzovat obálku, jestli jí oblíznul a je na ní jeho DNA? Možná tak v televizní detektivce, v reálu se tohle neděje, a taky by to bylo plýtvání penězi daňových poplatníků.

helza: zrovna včera jsem mluvila po dlouhé době se svojí dávnou známou. Má nového přítele, mají malé dítě. Její bejvalej je debil, což jsem věděla dávno, ona s ním z neznámých příčin byla takových let. I po rozvodu byla s ním v jedné domácnosti...nechápala jsem to. Ona je taková hodná, ne moc chytrá. On s ní prostě voral. (to je ale na dlouho, já bych s ním vykopla dveře už před dvaceti lety, ale na mě by si zase nedovolil) No a včera mi říkala, že jí vyhrožuje, že jí stejně jednou zabije. Že si na ní počká a odkrágluje jí. Říká to i před jejich dospělou dcerou, která si (kdoví proč) myslí, že si táta dělá legraci. Divná legrace. Tak jsem jí řekla, že vím že jí na policii asi moc nepomůžou, ale ať to jde nahlásit, že jí takto vyhrožuje. Minimálně na něj půjdou a on bude vidět, že se ona brání. A víš co mi řekla? že si myslí, že by to neudělal, ale že si vlastně taky nikdy nemyslela, že by na ní vzal nůž a stalo se to - vytáhl na ní kudlu, když ještě spolu bydleli. Taky ti přijde v nepořádku, že jsem jí radila ať jde na policii??? Vždyť on to nejspíš nemyslí vážně....(já si myslím, že bohužel myslí, je to debil a navíc už má vylitej mozek)

helza: teda ale jak píše Lebahu, udělala bych to samé. Kdyby ty dopisy psal servilní soused, šla bych za ním ať toho nechá a kdyby toho nenechal, notabene se to stupňovalo - ano, šla bych na policii. Tady fakt nejde o to, že je ten Rákosníček postiženej.
Už vůbec bych nechodila někde na psychiatrii, ať mi rozšifrujou co tím dotyčný chce říci.

helza: Psychiatr si sice může z dopisu udělat nějaký obrázek, ale bez toho, že by pacienta osobně vyšetřil, těžko určí, jestli je to neškodný blázen, který doma tiše onanuje při představě, že to jeho milá čte a nebo jestli je to úchylný deviant, který se odhodlává k činu. Mimochodem tohle se 100% určitostí nezaručí žádný psychiatr na světě ani když pacienta zná. (Viz např. rozporuplné psychiatrické posudky u pachatelů trestných činů)

helza: No psát mi podobné dopisy "normální muž" (normální v uvozovkách, protože nikdo, kdo to má v hlavě v pořádku nikomu cizímu podobné dopisy neposílá), tak ano, upozorním ho, že to má marný a že nemám zájem (to v podstatě paní udělala prostřednictvím Rákosníčkovy matky) a pokud by to pokračovalo, tak ano na policii se obrátím. Protože (i kdyby mi 10 sousedů tvrdilo, že je neškodný), budu se cítit v ohrožení, zvlášť pokud se vulgarita dopisů stupňuje.

Pokud je si paní Lída ale tak nejistá a dopisy považuje za tak zvrhlé, pokud ji nestačí ubezpečení souseda, může s nimi, tedy s těmi dopisy, ona sama navštívit psychiatra, či psychologa. Určitě se v nich odborník zorientuje, navíc, v některých ambulancích mívají i grafologa. A Lídu poinformuje, nakolik jsou její obavy reálné, či liché a poradí, co dál.

Kdyby byl pisatelem dopisu skutečně onen servilní soused, jak si paní Lída až do jeho odjezdu na chalupu myslela, taky byste to řešily policií? Nebo byste sousedovi prostě řekly, že jeho naděje jsou plané, že dopisy ani nečtete? Chlapec se zamiloval a píše dopisy. Nic víc.Soused Lídu ubezpečil, že je neškodný. To, že nemá IQ 180 neznamená, že je nebezpečný. Na druhé straně vaše pocity vlastně chápu a znám je jaksi z druhého břehu a trochu jinak. Asi tak 99% lidí si totiž myslí, že jsem-li na vozíku, jsem automaticky i zcela dementní a podle toho se mnou i dost často jedná. Obvykle se vůbec se mnou vůbec nebaví, ale komunikují s mým doprovodem. A když jim onen doprovod řekne, ať mluví přímo se mnou, mnohdy odejdou. Když jsem si zlomila na jaře krček a ležela v nemocnici, jednaly se mnou jako s dementem i mnohé sestřičky.

Já bych se bála,protože jestli už píše zvrhlé dopisy, tak není v pořádku.A protože je to skřet,tak si na dospělou ženu netroufne,ale co když ho napadne,že ty holčiny nebudou tak velký problém.Až je mi špatně z toho pomyšlení,protože úchyl to je.

A momichodem tím, že na jeho chování upozorní může pomoct i milýmu Rákosníčkovi. Pokud se tam rozjíždí nějaký psychiatrický problém, byla by potřeba léčba (nasazení medikace, úprava dávky či změna léku). Ono psychiatrie není vězení, represe "za trest",uklidíme ho tam, ať neotravuje... to je léčebna jako každá jiná. Navíc nikde není psáno, že ho tam zavřou, pravděpodobně se někde léčí ambulantně, takže je potom na posouzení lékaře co je pro něho nejlepší. Když najdu na ulici někoho krvácet, zavolám mu sanitku. Tohle je přece naprosto stejné. Pokud bude dělat, "že to nevidí", tak ten krvácející může na tom chodníku vykrvácet, tenhle může ublížit sobě nebo okolí.

Elynor: fakt jsem nepostřehla, že by někoho obtěžoval svojí existencí, že by někomu vadilo to, že je jinej. Vadí to, že obtěžuje konkrétním činem a tím by obtěžoval i člověk "normální".

Elynor: takže když mě bude někdo obtěžovat (a je jedno jestli smskami nebo psaním dopisů), musím ho nechat, protože nelze dopředu uplatňovat nějaké represe? A je jedno jestli je takový nebo makový ten člověk. Vždyť takové obtěžování má v trestním právu svoji kvalifikaci.
Tady není na přetřesu to, že je "divnej", ale že paní obtěžuje svými vulgárními dopisy. Ono to nejspíš plyne z toho, že je jinej, ale prvotně se neřeší to, jakej je, ale co dělá.

Elynor: Aha, takže budeme čekat na to, až paní ve výtahu třeba znásilní... a pak budou na Nově "očití svědci" mluvit o tom, že "on byl takový hodný, tichý, mouše by neublížil..."
On ji neobtěžuje "svou existencí", paní nevadí, že je jiný, kdyby chodil po ulici a zpíval (to tu jeden dělá, zpívá, hádá se sám se sebou...) tak by jí to bylo asi jedno, ale on ji obtěžuje sexuálně, zatím jenom dopisy...
Až si bude chtít sáhnout, má mu paní taky vyhovět, aby respektovala jeho "jinakost"? Jako kde je ta hranice co je a co není obtěžování "nad únosnou míru"? Já myslím, že tuhle hranici má každý v sobě... ona se těmi dopisy cítí ohrožena a cítit se ohrožována ve svém domově... tedy tam, kam se člověk utíká schovat "před zlým světem" to není fajn pocit.

Mata69: u nikoho nevíš, co udělá zítra. O nikom nemůžeš vědět, co "se mu rodí v hlavě". Nelze uplatňovat předem represivní opatření jen proto, že on je divnej a mohl by v budoucnu provést bůh ví co.

helza: přesně tak, dneska si každý myslí, že má "právo" nebýt obtěžován existencí zbytku lidstva :-(

lebahu: můžeš mi říct, jak bys to ty prakticky udělala - máš doma dospělého syna, který někomu píše dopisy. Jak mu to zarazíš? Sebereš mu cokoli, na co se dá psát, a všechny tužky zamkneš do šuplíku? Budeš za ním chodit 24 hodin denně a hlídat, co dělá? Nebo mu budeš denně opakovat "nesmíš psát dopisy, Pepíčku?" Druhá věc je, že on nemusí být nesvéprávný, takže matka za něho třeba ani odpovědnost nemá. Myšleno právní odpovědnost. Přitom on současně nemusí chápat, že psát dopisy je něco špatného. Co s tím asi tak udělá policie? Dávat někomu do schránky dopisy není trestný čin, a k psychiatrovi - díky bohu - nelze nikoho dokopávat násilím jen proto, že se mi ten člověk nelíbí. Což je jedině dobře. Ono by totiž bylo rázem v blázincích plno, až by tam kdekdo chtěl uklidit všechny, kdo se mu nějak nelíbí, nebo jsou mu nepohodlní. Otázka je, kolik lidí by pak vlastně zůstalo venku?

helza: kdyby člověk mohl říci, že jsou to jen dopisy, tak nevidím potíž v tom házet je do koše a nezabývat se tím. Ale co když ty dopisy jsou předstupeň čehosi, co se mu rodí v hlavě? Nevíš to u "normálního" člověka, natož u někoho nějak postiženého. Nevíme s jakou na tu maminku "vlítla"...možná hrubě, možná ne. Možná je maminka toho hocha už naježená na okolí, protože je zvyklá, že na ní všichni útočí a tak se obrňuje protiútokem. I když se jí podá pomocná ruka, nemusí jí vůbec být ochotná přijmout. Je dost možné, že žijí uzavření do svého světa, jako obranu před okolím.

lebahu: Možná vše tkví v představě, že všichni máme právo být ničím a nikým neobtěžováni, nikým neomezováni a když jsme, musíme si svůj klid zajistit. Já moc dobře vím, že tebe nikdo "jiný" svou jinakostí obtěžovat nemůže. Ale ten jiný prostě obtěžuje svými jinými projevy a s tím už dnes tak moc žít neumíme.

Mata69: Ono je problém v tom, jakým způsobem paní Lída matku chlapce oslovila. Z toho, že píše, že by na něj poslala muže, kdyby jej měla a ten by to jistě vyřídil, se mohu jen domýšlet, že na ni vletěla s bandurskou. Prostě musí to zkusit ještě jednou a bez asertivity, bez známky bojovnosti. Mně je hrozně, když to tady včechno čtu. Ano, obtěžuje oplzlými dopisy, ano, může být i nebezpečný a ano, mentálně postižení lidé mívají velkou fyzickou sílu. Je třeba to řešit, ale trochu pochopení pro celou tu situaci by neškodilo. Jak "strašné" ty dopisy jsou nevíme. Pravděpodobně syn bere léky, tlumící agresivitu. Ani nemůžeme vědět, jak moc je postižený. Takže je nutné navázat dobrý vztah s maminkou. Ruku podanou k pomoci podle mne přijme (na rozdíl od napřažené pěsti).

Elynor: no a co navrhuješ? Nemyslím, že by tu někdo navrhoval cokoli z důvodu, že je ten člověk postižený - všichni tady reagujeme na to, že obtěžuje oplzlými dopisy. A když reakce jeho matky byla taková, jaká byla, tak co s tím? Počkat až se pokusí své touhy uskutečnit?

Elynor: Ale on neobtěžuje tím, že je "jiný", on opravdu obtěžuje nechutnými dopisy jejichž obsah se stupňuje... Já jsem poslední, kdo by řešil to, že je někdo "jiný" (fyzicky nebo mentálně), ale tohle je forma sexuální úchylky, oplzlosti jí nepíše, protože ji miluje, ale protože mu to "dělá dobře". To že zatím nikomu nic neudělal neznamená, že to tak zůstane, všechno je jednou poprvé. Takže by minimálně matka, která je za něho zodpovědná (pokud má nějakým způsobem omezenou svéprávnost) měla vědět, že toho nenechal a měla by to řešit. Ideálně ve spolupráci s jeho psychiatrem. A pokud to neumí (nebo nechce) řešit, holt musí nastoupit "vyšší moc" tedy třeba policie a soud a k tomu psychiatrovi ho dokopat oni. Jako mít v baráku dvě dcery a k tomu chlápka u kterej je takhle "divnej", asi bych taky úplně v klidu nebyla. To je jako tvrdit, že ten exhibicionista, který onanuje před dívčím internátem je neškodný, nikomu nic nedělá, tak se na něho nedívejte, nebudeme ho řešit, zatím nikomu nic neudělal...

No... koukám, že panuje obecný názor, že kdo je nějak divný a jiný, měl by se za to exemplárně ztrestat, neboť tím obtěžuje, a ještě lépe někam zavřít, protože může být případně nebezpečný. A musí se to někam oznámit, než bude pozdě. Zkrátka je to magor, jakýpak s tím štráchy. Jen se nějak pozapomnělo, že je to taky člověk...

Píše to už farah, prd víme jak hodně retardovaný je....a rovněž souhlasím s tím, že vůbec není jisté, že by nikomu neublížil. Čerti vědí co se mu hlavou honí, dle těch dopisů asi nic moc.

Vzhledem k tomu jak píše, zase tak retardovaný nebude, ta část co tu byla ukázaná není jako od naprostého hňupa, tak že Glum podle mne je možná jednodušší ale není to chudinka malé retardované "dítě" Nicméně může mít sníženou shopnost vnímání o tom žádná. Každopádně bych se poradila se sousedem jak to tenkrát řešil on když Glum jel po jeho manželce. Pokud by žádný nápad neměl tak bych si promluvila s Glumem pokud se s ním alespoň nějak mluvit dá, řekla bych mu jasně že jestli mi přijde ještě jeden dopis že to oznámím na policii. Případně bych to oznámila jeho matce. Kašlala bych na to jestli to zhorší vztahy v baráku. Podle ne totiž není až taková jistota že je Glum jinak neškodný, v dopisech ukazuje co se mu honí hlavou a kde je jistota že to to nakonec někdy nenapadne zkusit to zrealizovat? Pokud by to nezabralo tak se na polici obrátím, je jedno že je retardovaný, zbavený svéprávnosti zjevně není a tohle je regulérní nebezpečný pronásledování neboli stalking. Ale taky se mi líbí návrh někoho níže házet neotevřené dopisy zpět do jejich schránky, což by mohlo mít nejlepší účinek, on uvidí že ona to nečte a ještě pravděpodobně to bude číst jeho máti která mu doufejme udělá céres. Ale problém vidím v tom že zhrzený "milenec" by se jí pak mohl chtít pomstít a něco jí nebo dětem udělat. Pokud je nějak retardovaný pak může být ve výsledku nebezpečný, protože se bude chovat jako zvířátko, nějaké logické úvahy bych od něj nečekala...Tak že trochu váhám, jesti je to idelní cesta. U nás na sdlišti byl taky jeden taový rákosníček chodil ven se psem a říkalo se oněm že je neškodný, byla jsem venku s vlčákem a kamarádkou a sály jsme se tomu co náš pes udělal jeho jsme ani neviděly, on na nás zaal řvát ať se mu nesmějeme a byl slovně agresivní a bylo vidět že je úplně mimo sebe.......do teď si pamatuju tu hrůzu kteoru jsme z něj měly, na rovinu si myslím že nás nenapadl jen proto že náš vlčák by mu to prostě nedovilil. No a asi za rok prý někoho opravdu napadlo a zle ho pomlátil... takový malý skrček to byl a prý zcela neškodný..tak že být paní nepodceňuju ho, právě proto že není úplně ormální by mohl být nebezpečný.

Retardované dítě je především dítě. A píšu dítě jelikož i ve 40., i v 50. a dál, zůstává takový človíček stále pohým dítětem. Pro matku je to bolestné a velmi těžké, s nejrůznějšími projevy svého "dítěte" musí po celý život bojovat, celý život se o ně musí starat a k tomu se potýkat s ubíjejícím vědomím, že jednou, až ona zde nebude, bude muset její "drobeček" jít do ústavu. Málokterý otec ustojí postižené dítě a taková maminka pak s ním zůstává s sama. A okolí, které možná pomůže matce s dítětem fyzicky postiženým, nebo ji alespoň chápe, matce s dítětem mentálně postiženým obvykle spíše život stěžuje. Pokud je Lída schopná empatie, měla by si vše nechat projít hlavou, dobře si situaci promyslet, vcítit se do situace matky a syna a pokusit se vztah mezi sebou a maminkou "rákosníčka" dát dopořádku. Rozhodně by neměla na jejího syna žalovat stejně, jako na nějakého darebu, jelikož on to nedělá z lotrovství. Já bych jeho maminku ujistila, že synka chápu a že vím, jak těžké to ona má. Omluvila bych se jí za své předchozí chování, (pokud bylo takové, jaké si myslím, že bylo, soudě i z toho, že si myslí, že kdyby měla muže, vyřídil by to on. A poprosila ji o radu, co a jak mám dělat, abych synkovi neublížila, zda mám dopisy vyhazovat a nedělat nic, nebo mám nějak reagovat a to vše s mnoha omluvami a poukazem na své nevědomosti. A zeptala bych se i na to, mám-li nějak poučit dcerky. Mimochodem, pokud by paní měla muže, ten by to podělal určitě mnohem víc než ona, muži jsou v komunikaci mnohem méně empatičtí a obratní. Její soused matku, její bolest i "rákosníčka" samého dlouho znal a pravděpodobně s ní jednal mnohem citlivěji.

Myslím, že většina diskutujících se s podobným typem člověka moc nesetkala a netuší, jak takoví lidé dokáží být urputní. Co jim není dáno na inteligenci, to jim nechybí na pudech, díky sociální nezralosti si nedokáží uvědomit, že druhému to může být hodně nepříjemné. Znám člověka, který se dokonce roky podepisoval příjmením "svého idola", jako výraz toho, že k sobě navždy patří. Takový typ člověka se prostě na někoho upne a nedá mu pokoj, dokud "idola" nenahradí někdo jiný. Co s tím, je těžká otázka. Poučila bych dcery o různých druzích postižení a o tom, co si k nim druzí lidé mohou a nemohou dovolit. Ač jsem se zatím nesetkala s tím, že by takto postižený člověk někoho napadl, není to pro holky jediné potenciální nebezpečí a musí prostě vědět, s čím vším se dá v životě potkat. Dopisy bych ani nečetla, nemá smysl znepříjemňovat si takto den, vyhazovala. Pokud si je pisatelka jistá, že jsou od tohoto souseda, možná bych na ně fixou napsala něco ve stylu "dejte mi pokoj, nemám zájem o vaši poštu" a hodila do jeho schránky. Jeho matka buď netuší, že něco takového dělá, nebo to ví a stydí se za to, či má potřebu ho chránit. Upřímně, je to i pro ni dost těžké...

Babaloo55: "Nemyslíte, že tam to IQ nějak dramaticky vyšší nebude?" Ano, lidé nějak retardovaní mívají někdy některé děti rovněž retardované. Ale i vzdělaní, zdraví lidé s vysokým IQ mohou mít dítě retardované. To nemluvím o tom, že se může narodit zdravé a onemocnět, že může mít těžký porod a podobně. Soudit z nízkého IQ syna na snížené IQ matky v žádném případě nelze. Matčina reakce možná vyplynula ze spůsobu, jakým byla oslovena.

Elynor: ta rada s tím magistrátem mě pobavila taky, co by asi tak na tom magistrátu s tím asi tak mohli dělat? Ono vůbec i řešit sousedské spory je radost, a de facto když se lidi nejsou schopni shodnout, domluvit a nějak vedle sebe existovat, magistrát (ani obec apod.) s tím nic nesvedou.

lebahu: tak já myslím, že je to na dobré cestě - soused přivezl jahody a meruňky, pozvala ho na kafe, svěřila se mu, on jí říká Liduško, a že prý je pěkná ženská, podobný typ jako byla jeho manželka - to už je skoro ruka v rukávě, ne? :-)) Kdyby to byl román, tak právě tenhle soused by napsal ty dopisy, a tomu "Rákosníčkovi" buď cosi namluvil nebo nasliboval, aby to dopisy házel paní do schránky místo něj a i v době, kdy on je na chalupě. Čímž získá záminku, aby ji mohl ochraňovat před zákeřným autorem nechutných dopisů. Přitom by jen hanebně zneužil postiženého, s vědomím, že ani jemu, ani jeho matce nikdo nebude věřit, protože jsou takoví divní a postižení, a nebude tam to IQ... a máme zápletku, že by se to i zfilmovat dalo.

Souhlasím s Babaloo55, vůbec bych se nenamáhala to číst a rovnou to házela do koše. Dcerám není třeba nic vykládat, jich se to nijak netýká a žádné ohrožení to pro ně nepředstavuje. Ostatně ony ani nemusí mít klíč od dopisní schránky, a když se to nebude válet doma na stole, tak se nedostanou k tomu, že by to četly. Rada jít na magistrát je vskutku pozoruhodná, a já lituju příslušné úředníky, pokud jim tam skutečně někdo s takovými problémy chodí :-))

lebahu: ale vypadá to dobře, víš, je to bezbranná osamělá žena...:-/ a nemusela by to řešit ona.

Jinak mě fascinuje, že přemýšlí, že kdyby měla mužskýho, že by to vyřídil za ni. Jak? Matka by ho osočila za pomluvu úplně stejně a že by šel rozbít hubu slabomyslnýmu chudákovi vážícímu 30 kilo i s postelí? No to asi ne... to by si pravděpodobně odseděl.

Armana: Tím spíš na ty dopisy přijdou, když je nechává - a navíc otevřené, doma. Ano, dcery bych asi upozornila, poštu stejně asi bere Lída a jeho rukopis snad pozná, kdyby SNAD psal holkám. Ovšem vypadá to spíš na to, že je na zralé ženy. Kdyby měl dřív problém s dětmi, to by se určitě řešilo. Že by je vracela mě taky napadlo, jenže je na nich nejspíš její adresa. A víte co? Máme příliš málo informací na to, abychom fundovaně radily. Názor - jasně, řešení - musí Lída.

Já bych sebrala všechny dopisy a znovu je odnesla jeho matce s tím, že asi sotva popře, že to psal její syn, a že jestli to nepřestane, půjdu na policii. Ať si huláká o pomluvě co chce.

PS: A řešit by se to rozhodně mělo, paní je 42, kolik je dětem: odhaduju to na holky druhý stupeň základky... takže je docela možné, že za chvíli začne "Rákosníček" psát podobné dopisy jim. Ne, že by se pubertální holka "morálně narušila", na to si stačí pustit odpoledne televizi... ale mohlo by ji to pěkně vyděsit. Takže bych asi holkám řekla, že je soused magor, píše mi nechutný dopisy, ať si na něho dají pozor a vyhýbají se mu... výtah, sklep apod.

Dopisy neotevřené vracet do jejich schránky, pokud to nezabere jít na policii. Oni sice pravděpodobně nic nezmůžou, ale pokud u sousedů zazvoní a budou se ptát, mohla by si matinka "Rákosníčka" začít víc hlídat.

Babaloo55: A dovedeš si představit že na ten dopis přijdou dcerky? Tobě by to nevadilo?
Pokud ne na policii, tak by měla Lída zajít na magistrát, obecní úřad a pod. a tam by to měli řešit, případně sami navrhnout prošetření policií či psychiatrem. Ono se z dopisů můžem časem stát něco horšího a to pak bude pozdě.

To je opravdu takový problém ty dopisy vůbec neotvírat a mrsknout je rovnou do popelnice? Proč je vůbec, paní Lído, čtete? Víte od koho jsou, co v nich je a přitom se v tom všem tak nějak rácháte. Možná, snad, bych si zjistila, zda dochází k psychologovi nebo psychiatrovi, s ním si sjednala schůzku a daný problém probrala s ním a ne s matkou, proboha, co Vás to napadlo? Nemyslíte, že tam to IQ nějak dramaticky vyšší nebude?