Lucie (41): Dcera mě přistihla se svým přítelem. Teď mě nenávidí!

| Autor: MF | Rubrika: Láska a vztahy

„Vždycky jsem si myslela, že jde jen o výplod fantazie, smyšlené příběhy, že něco takového není v normálním životě možné. Ovšem jen do chvíle, než jsem na vlastní kůži poznala, jak spletité a zašmodrchané mohou lidské osudy někdy být. Prožívám nejkrásnější období svého života a zároveň se prodírám peklem. Láska a nenávist jdou totiž v mém životě ruku v ruce… “ začíná své vyprávění Lucie.

Lucie (41): Dcera mě přistihla se svým přítelem. Teď mě nenávidí!

1. Mé mládí nebyla žádná procházky růžovým sadem

„Už jako malá holka jsem cítila, že má cesta nepovede růžovou zahradou a já si své místo na slunci budu muset pořádně vybojovat. Rodiče mne v mém přesvědčení ještě utvrzovali a podporovali pocit, že štěstí a lásku si člověk musí zasloužit.

Vyrůstala jsem jako jedináček, první a poslední dítě středoškolské profesorky a zapáleného chemika. V naší rodině panovalo ticho a až nepřirozený pořádek, vše fungovalo dle předem naplánovaného schématu. Výjimky byly nepřípustné, překvapení silně nežádoucí. Pod vánočním stromečkem jsem pokaždé nalezla jen „praktické“ dárky a potají záviděla své kamarádce ze sousedství její kudrnatou mrkací panenku. Dokonce jsem jako malá občas litovala, že moje maminka není jako ta Adélčina, stále usměvavá a vonící po vanilce, co má pokaždé v kapse nějaký ten bonbón nebo lízátko.

Proto není divu, že jsem podlehla prvnímu klukovi, co o mě projevil zájem, a zcela nepoučena o sexuálním životě a jeho nástrahách, krátce po osmnáctých narozeninách, otěhotněla. Ve zlém jsem se rozešla s rodiči, především pak s maminkou, když jsem odmítla podstoupit interrupci. Nastěhovala jsem se k Martinovi a jeho rodičům, a přečkala u nich své poměrně komplikované těhotenství a první rok života naší dcery. Nikdy jsem svého činu nelitovala, i když podmínky soužití s lidmi, kteří byli naprostým opakem mých rodičů a všeho, co jsem dosud v životě poznala, byly mnohdy poměrně vyhrocené.

S Martinem nám to moc neklapalo. Sice jsme se oba docela snažili vycházet si vstříc a vzájemně si „nevadit“, ale nestačilo to. Ani samostatné bydlení, na které jsem hodně sázela, nepomohlo a tak jsme se po čtyřletém manželství nakonec rozvedli. S Natálkou jsme zůstaly úplně samy. Martin si po čase založil novou rodinu a o kontakt s dcerou postupně ztratil zájem.

  • Jak se vyvíjel Luciin příběh dál, se dozvíte v následujících kapitolách... Pokud jste netrpěliví a chcete znát rychle konec, můžete část příběhu přeskočit. Z boxíku zvolte rovnou čtvrtou kapitolu a prostřední část textu se vám vůbec nezobrazí. Jestliže si chcete příběh přečíst celý, postupujte po kapitolách tak, jak za sebou následují.
Následující »

Další články z rubriky

EVA (45): Dělala jsem muži naprostý servis. Stejně utekl se ženou, která ani nevaří

EVA (45): Dělala jsem muži naprostý servis. Stejně utekl se ženou, která ani…

Včera | 5 | Řada žen si myslí, že když svému muži snesou modré z nebe, připoutají si ho k sobě navždy. Ne každý…

Nevěra na obzoru: Jak jí předejít a nepodlehnout touze?

Nevěra na obzoru: Jak jí předejít a nepodlehnout touze?

22. 11. | Nejen muži, ale i my ženy se občas ocitneme v situaci, kdy zvažujeme nevěru. Bojujete s pokušením a…

Není dobrý milenec? Vychovejte si ho!

Není dobrý milenec? Vychovejte si ho!

21. 11. | Žádný učený z nebe nespadl a ne každý je v posteli dobrý odjakživa. Někdo je prostě talent od…

ERIKA (39): Zapletla jsem se s bratrem svého muže. Nevím, jak se vymotat

ERIKA (39): Zapletla jsem se s bratrem svého muže. Nevím, jak se vymotat

21. 11. | 15 | Když jste jedna rodina, trávíte spolu hodně času, a přitom nejste pokrevní příbuzní, může přeskočit…