MÁJA (46): Přítelův syn je monstrum. Přemýšlím o rozchodu

Elynor: Klišé, co tu píšete, že já kolem sebe kopu anebo že jsem neměla o sobě nic psát, protože pak jste měla příležitost toho zneužít, Vás neomlouvá. Jistě - vaše heslo na diskuzích je patrně, že všechno co tu člověk napíše, může být použito proti němu, když nejsou argumenty, když nesouhlasím s názory druhého a podobně. Vy do skutečné demokratické diskuze máte velice daleko, spíše vám vyhovují drby, jinak byste odpověděla na moje názory a neprobírala moji osobu. Článek nebyl o mojí osobě, to Vám uniklo. Jestli tu někdo není vyrovnaný a dospělý, tak to skutečně nejsem já, zkuste si přečíst po sobě ty Vaše "perly" ....Jestliže to učiníte, je to vaše dobrovolná volba. Ale pak holt je třeba počítat s následky. .... No já se přiznám, že jsem myslela že si tu dospělí lidé vyměnují názory na obsah článku, ale mýlila jsem se. Ano Elynor, ty následky se dstavily ihned díky Vaší omezenosti a hlouposti. A naučte se diskutovat dámo, vůbec to neumíte. Někoho napadat není o diskuzi ale o hulvátství. Dál Vám odpovídat už nebudu, slepičí chování nemusím. Čekám, že mě admin demokraticky vykopne, ale napsat, co si o Vás pro změnu myslím já, jsem musela. Hezké svátky všem.

lojzina: strašně kolem sebe kopete a všichni vám ubližují. To není běžný postoj. Tohle je obyčejná internetová diskuze, nemusíte se tady odhalovat na dřeň. Jestliže to učiníte, je to vaše dobrovolná volba. Ale pak holt je třeba počítat s následky. Mně je vás spíš líto. Zjevně nejste vyrovnaná, a podle toho píšete - a vidíte u druhých hned to nejhorší. To musí být smutný život.

lojzina: já na vás neútočím, ba naopak, píšu, že to chápu, že vás ovlivňují prožitky z dětství. Jako útok si to vysvětlujete vy, asi preventivně, možná vaše obranná reakce. A ano, je mi kluka líto, rodiče se na něm ošklivě podepsali. Na tom jeho chování mají myslím velký podíl.

Mata69: Chápu, že vaše dětství a minulost se na vás dost podepsala - na Vás asi také, jinak byste nepsala takové hloupé připomínky. I V jste důvodem proč lidé neradi o sobě píší. To nemůžete mít svůj názor bez toho, abyste k tomu využila napadání mého svěření se o mém dětství? Opravdu v té hlavě nemáte něco trochu víc? Dělá Vám to dobře, druhé lidi napadat jen proto, že na rozdíl od Vás mají s psychopaty osobní zkušenosti?
A věřit mi nemusíte, já se Vás o to neprosila, jen jsem napsala svůj názor. Že ten chlapec má uchylné znaky celým chováním je nepochybné a je na Vás zda litujete nevychovaného kluka nebo ženu, které ho chtějí hodit na krk aby to řešila, protože je chování jejich syna nezajímá. Můj vlastní syn by se zrcadle nepoznal, kdyby něco takového udělal, protože úchylky tohoto druhu se musí včas zarazit, nevíme kolik let je jemu a kolik dcerám, ale může to skončit špatně. I tak se divím že ho ta dcera z leknutí nezabila. Svůj názor jsem na toho fracka, udajně nemocného, nezměnila. Připojím věštbu - roste zdárně pro kriminál a proto včas od něj pryč.

Elynor: Elynor, asi máte také nějaké hrozné osobní prožitky, že Vám tak vadí názory a osobní negativní prožitky jiných lidí, kteří je na rozdíl od Vás přiznají a kterým to pak zde dáte "sežrat". Kvůli takovým lidem jako jste Vy, se právě ostatní diskutéři bojí cokoliv o sobě napsat na internetu, protože inteligentních lidí, kteří by toho vzápětí nezneužili, protože jim osobně chybí argumenty, je opravdu velmi málo.
Zde je diskuze o obsahu článku, nikoliv o mojí osobě, asi jste si nevšimla ve své arogantnosti. Jen hlupák může napadat druhé lidi proto, že přiznali osobní zážitky s psychopatem, nechápu proč mě tu napadáte? . - znáte ten známý citát?
Kurt Tackmann : “Chytrý napadne špatný názor, hloupý jeho autora.”

farah.farah: ano, vina je jednoznačně na rodičích, ale následky si takové dítě ponese, bohužel, po celý život..

Blackbea: Ano je to šílené, nejhorší je žew to dítě doslova zničí jeho rodiče, ale pak když už je startší, je mu nějakých 15-16 tak najednou všichni nesnáší jeho, přece už je velký má mít rozum a pod...to je tkaová dost psychadelická iluze že tím že čloběk dospěje veškeráá ta traumata na něm naáchaná v dětství nějak zázračně zmizí.je třeba si uvědomit, že stejná věc dospělého traumatizuje mnohem méně než dítě, to ano, ale pokud ho takové věci traumatizovaly v dětství, prostě nemá vůči nim vybudovanou zdravou odolnost a budou ho ničit pořád, pořád se bude cítit mněcenný nebo nemilovaný a bude se bránit tomu pociutu agresí protože to je to jediné co zná.očekávat o někoho takto poškozeného v dwtství že se z toho zázračně dostane je nesmysl, bohužel......vlastně jsu to lidi nad kterými každý zlomil hůl.......oni sami jsou šíleně frustrovaní ale nerozumí tomu že je to vlastně normální že to je reakce na to co se jim dělo v dětství....atudíž to většinou neřeší, nechodí k psychologovi a pod......někdy bych fakt nejradši vzala lopatu a majzla takové rodiče co doslova likvidují svoje děti po hlavě....třeba by je to probralo..

Blackbea: Ano je to šílené, nejhorší je žew to dítě doslova zničí jeho rodiče, ale pak když už je startší, je mu nějakých 15-16 tak najednou všichni nesnáší jeho, přece už je velký má mít rozum a pod...to je tkaová dost psychadelická iluze že tím že čloběk dospěje veškeráá ta traumata na něm naáchaná v dětství nějak zázračně zmizí.je třeba si uvědomit, že stejná věc dospělého traumatizuje mnohem méně než dítě, to ano, ale pokud ho takové věci traumatizovaly v dětství, prostě nemá vůči nim vybudovanou zdravou odolnost a budou ho ničit pořád, pořád se bude cítit mněcenný nebo nemilovaný a bude se bránit tomu pociutu agresí protože to je to jediné co zná.očekávat o někoho takto poškozeného v dwtství že se z toho zázračně dostane je nesmysl, bohužel......vlastně jsu to lidi nad kterými každý zlomil hůl.......oni sami jsou šíleně frustrovaní ale nerozumí tomu že je to vlastně normální že to je reakce na to co se jim dělo v dětství....atudíž to většinou neřeší, nechodí k psychologovi a pod......někdy bych fakt nejradši vzala lopatu a majzla takové rodiče co doslova likvidují svoje děti po hlavě....třeba by je to probralo..

Asi se nejvíc přikláním k názoru, že by se ti dva měli zase rozstěhovat. Jestli by se paní měla s pánem zrovna rozejít, to nevim, spíše bych na to soudila podle toho, jak hodně by byl ochotný-neochotný tu situaci řešit s pomocí odborníka. Pokud by k tomu nebyla nejmenší vůle, pak to asi dost vhodný partner nebude. Dělat, že problém neexistuje, je prostě špatně. A jestliže má kluk lehkou formu ADHD, tak není důvod, aby byl nezvladatelný. Jen potřebuje péči, pozornost a jasná pravidla. A to je často pro rodiče, notabene rozvedené, potíž.

lojzina: nějak jsem nepostřehla, že by kluk vykazoval nějaké známky sexuální úchylnosti. Krom tedy toho, že tu jednu dceru přepadl v koupelně a vyfotil jí. To bych viděla jako slušnou puberťárnu a jasně - měl být ihned vykázán s tím, že tohle teda fakt NE! Ale abych z toho usoudila, že je sexuálně úchylný...to bych si fakt netroufala. Chápu, že vaše dětství a minulost se na vás dost podepsala, ale uvědomte si, že tady se píše pořád ještě o dítěti a to nejspíš takovém, kterému jeho rodiče nebyli z různých důvodů schopni nastavit nějaké mantinely. Je mi toho "spratka" líto, nikdo ho nic neučil, nikdo mu nejspíš nikdy neřekl co smí a co ne a navíc se jeho rodiče rozvedli a evidentně ani po rozvodu se na výchově neshodnou, nezvládají jí a strkají si kluka mezi sebou jako horký brambor. To by udělalo i z dítěte "bez diagnozy" dobrého adepta na psychologickou pomoc.

lojzina: na vás to ale zanechalo drsné následky, jak to tak čtu... děláte s tím něco? Ty vaše komentáře by měl číst asi nějaký odborný lékař, myslím si.

samozřejmě "děti měly"..ach ta moje čeština..omlouvám se.

farah.farah: Ano, naprosto souhlasím. Máme v rodině velmi podobný případ. manželova sestra má patnáctiletého syna a odmalička obíhají doktory, aby jim někdo potvrdil, že má ADHD. Prý takového nakonec našli - možná ano, možná ne. Nedokážu to samozřejmě posoudit z odborného hlediska, ale vidím, jak ho vychovávají, respektive nevychovávají. Celou dobu, co ho mají, pořád jen hledají, kdo by se jim o něj staral - kluk věčně pendloval mezi babičkami. Když jsme společně na návštěvě u manželových rodičů, rodiče ho nechají dělat si co chce. Pořád jen posloucháme stesky, že je prostě jinej, nemocnej a oni ať se snaží, jak chtějí, tak nic nikam nevede. Pravidla že nemá cenu mu nastavovat, protože je nerespektuje a potrestat ho není jak. Kluk se chová naprosto stejně jako je popsáno výše. Až když ho napomenou prarodiče nebo my, tak se i rodiče ozvou stylem: Péťo, nezlob.. a dál si sedí u kafe. Teď už je asi pozdě, ale ani jako malého ho nikdy nevzali k sobě a nevysvětlili mu co dělá špatně, nevěnovali se mu. Ať mi nikdo neříká, že se doma chovají výrazně jinak.. Když byl menší, měli jsme ho jednou s naší dcerkou na týden na Lipně a bylo to docela v pohodě. Na začátku to na nás taky zkoušel, ale jasně jsme mu řekli, že pravidla budou stejná pro naši Anetku i pro něj. Celý týden děti měli pestrý program, dost jsme s nimi mluvili, i nějaký ten zákaz padnul, ale tak nějak normálně. Vůbec ne ty scény a zlomyslnosti, na které jsme byli zvyklí. Takhle by se snad nemocné dítě nechovalo, ne? Nemyslím si, že mám patent na výchovu, určitě to bylo i tím, že byl v jiném prostředí, takže proto se asi choval jinak, než doma. Po návratu se zase všechno vrátilo do starých kolejí a čím je starší, tím je to horší. Když mu bylo deset, pořídili si švagrová druhé dítě, tentokrát holčičku. Karta se obrátila, holčička je mazánek, ale také bez jakýchkoli mantinelů, takže se chová úplně stejně, jako její bratr. Vidí to všichni, jen její rodiče ne. Přiznám se, že je mi jich na jednu stranu nesmírně líto, ale na druhou mě to jejich chování neskutečně štve a pomalu na ně mám už alergii.. Nestýkat se úplně nejde, to manželovi nemůžu udělat, ale snažím se to omezit na minimum.

A že chce jeho matka střídavou péči? Nedivím se, tohle bych doma také nechtěla. Mě by ta rodina zkrátka přestala zajímat..Proč si zkomplikovat život, neměla bych to zapotřebí, kvůli dvěma sobeckým rodičům, co nezvládli jedno dítě, když já zvládla dvě. Co bych tam tedy dělala? Čekala až bude hůř? Až ten zmetek hodně ublíží? Vezme i nůž, až se zase začne prát? A pak si vyčítat, že jsem včas neodešla? Dokonce mi napadá, že otec nepotrestáním syna souhlasil s jeho jednáním. Asi tedy jablko nepadlo daleko od stromu...No, co se dneska všechno svede na nemoc...Paní totiž by měla vidět správně i svého partnera, co je to vlastně za člověka a otce. Moji důvěru by neměl. Jeho spratek ubližoval mým dcerám, to by mi vadilo nejvíc a že jeho táta k tomu nezaujal správný postoj, nezastal se jich.

farah.farah: Protože bavit se neustále o tom násilníkovi, žít v jeho stínu, by mě víc než nebavilo. Ten partner se vlastně zastal syna, když ho nepotrestal, dal mu signál, že je to normální chování, tak co s tímhle? Odejít navždy je řešení. A nejen kvůli synovi. O mnoho lepší není totiž ani otec, ničil by mě psychicky svým synem aniž bychom spolu žili v jedné domácnosti. Protože hlavní vždy budou jen jeho starosti. Jinak by při chování svého syna včas odepnul pásek..a to jsem silně proti bití dětí, ale tohle někdy od vlastního táty opravdu pomůže, že mu táta nastaví včas mantinely

farah.farah: Ano, teprve kdyby se o syna opravdu musel starat on sám, jeho otec, pak by mu došlo, co to je za dětského zločince, takto se nechovají děti s pravou diagnozou, ty dělají něco jiného, nejsou sexuálně uchylní, aby zvrhle slídili hlavně po nahotě nevlastních sester za učelem focení a napadání..Bohužel tito rodiče svojí lhostejnou výchovou ohrožují celou společnost, jednou tohle vstoupí do života a nebude dlouho trvat, patrně i do věznice. Také mi napadá, zda se ho otec nebojí, že ho nepotrestal, nebo mu to opravdu je jedno, jak se syn chová, že nezakročil? Ten otec se měl správně SPRAVEDLIVĚ zastat dětí své partnerky, což neudělal - jak lze pak mluvit o lásce? Žádná není, jen lhostejnost. Proto říkám, pryč !!

Dasa52: Naprosto s Vámi souhlasím. Je velký rozdíl mezi nemocným a proto "zlobivým" dítětem a naprosto cíleným uchylným jednáním tohoto nevychovance, který za svůj čin patrně nebyl nikým potrestán, což byla a je velká chyba. Na nemoc se svádí špatná výchova syna, je to velký alibismus rodičů. S jídlem roste chut a nezvladatelný syn ještě bude provádět takové věci, že se vztah stejně rozpadne, láska neláska, pokud vás někdo takto terorizuje, tak už to je o pudu sebezáchovy.

Dasa52: A pokud paní dobře vychovala své dcery, nezaslouží si, aby řešila bezmozka, kterého neřeší nikdo, kdo řešit má. Osobně by mně takový partner nezaujal, který nevidí činy svého syna v pravém světle a nenazývá věci pravými jmény, že syn není sexuálně normální. Nebo to, že v rodině slídím po nahotě, fotím, natáčím a možná i dávám na soc. sítě mluví i o stalkingu, který náš právní stát zahrnuje ve svém trestním právu jako trestní čin..A tohoto, s odpuštěním hajzla, nikdo včas bohužel nezastavil. To pro budoucnost je zlé znamení.

bohužel paní nepíše, kdo se přistěhoval ke komu, čili v čím bytě žijí. pokud je to ona, kdo bydlí u něj, sbalit kufr a najít podnájem. pokud je to on, kdo bydlí v jejím bytě, pak sbalit kufr jemu. jestli ten rozmazlený spratek potřebuje otce, tak ale rozhodně ne tohoto, který ho stejně nevychovává a "chce mít klid". střídavou péči si může domluvit s bývalkou, ale ne v bytě současné partnerky bez jejího souhlasu. o tom, že střídavá péče synovi pomůže, mám vážné pochybnosti. spíš naopak.

Odstěhovat do svého, vztah klidně zachovat.

No není problém jen v klukovi ale i v otm jaký přístup má jeho otec. ADHD bývá často "pře" diagnostikovaná, vpodstatě každé problémové dítě má dneska nálepku ADHD....přistupuje se k nim pak jako k duševně nemocným a labilním místo aby se řešila příčina problému. Jestli tenhle kluk má skutečně ADHD nebo je to jen agrese vyvolaná dřívějčí frustrací samozřejmě nejde od stolu říctr, ale minimálně jistí mára jeho chování způsobená právě tou frustrací tam podle mne bude..jenže s klukem nikdo pracovat neumí. Na tohle platí takový ta tvrdá láska, ukázat mu lásku a podporu, ale být nesmlouvavý k porušování nastavených hranic, jasně mít dáno co kluk smíé a co ne a co nastane když pravidla poruší ale tak aby cítil že i když je potrestán mají ho rádi......podle nne ten kluk je úplně ztracenej nechápe svole místo štve ho celej život a je emočně úplně otupělý, je mu jedno jak se kdo cítí je mu jedno že někomu fyzicky nebo citově ublíží.......pravděpodobně proto že sám si taky zažil to že je to ostatním jedno jak se cítí on............tak že pracovat se s tím dá, ale to je kolikrát i na roky a chce to fakt důslednot.pokud otec přistupuje tak jak přistupuje, tak to klukovi nijak neprospívá. Paní by neměla být obětí jeho otcovské neschopnosti. nabídnout mu pomoc ano ale nemůže to řešit za něj. Ona pro toho kluka je nejméně podstatná......Být jí asi bych zvážila opustit spolčné bydlení a být s partnerem jen v době kdy tam ení agresivní synátor do doby, než si ho srovná...

Souhlasím s tím, že bych z takové společné domácnosti vycouvala. To, co je v příběhu popsáno, klukova agresivita a vulgarita, nemá s ADHD nic společného. Hyperaktivita se neprojevuje tak, že je dotyčný hrubý a sprostý na okolí, případně je napadá. Buď má chlapec jinou poruchu psychického rázu, nebo je to zkrátka jen tak, jak některé uvádíte - že je prostě nevychovaný a nikdo to neřeší. Snažit se ho převychovat nepůjde - paní není jeho rodič a výchova je věcí jeho rodičů. To by se musel snažit otec dítěte. Pokud už to ale došlo tak daleko, že se paní začíná kluka obávat, tak pryč od tam. Nemusí se s přítelem rozcházet, ale znovu zavést oddělené domácnosti a s přítelem se stýkat v tu dobu, kdy nebude mít syna u sebe. Ona si své děti už vychovala a teď si klidně může jen užívat příjemných chvil s přítelem a nemusí řešit problémy s jeho synem.

Já bych se odstěhovala. Když by to přítel neunesl, tak bych se s ním rozešla. Dřív se těmto dětem říkalo, že rostou pro šibenici. Dnes se jim nalepí diagnóza a místo, aby se v jejich výchově přitvrdilo, tak se jim všechno omlouvá a ustupuje, protože on je chudáček nemocný. Otec ho nezvládá a ani nemíní zvládat, tak to bude čím dál horší. Nakonec se při tomto otcovu přístupu stejně rozejdete.

lojzina: musím Vám napsat, že sdílím Vaše názory. Paní by měla mít hlavně ráda sama sebe...pokud má, nekomplikuje si život cizím potomkem , pokud sama nechce a necítí to tak. Nemá za něj ani za jeho rodiče žádnou zodpovědnost. Nemusí kvůli nim naprosto NIC. A pokud má ráda tátu, tak ho může mít ráda i dál, ale nemusí s ním žít, pokud on nechce synovi nastavit nějaké mantinely,režim a podobně....To je zase věc a život táty, on se může rozhodnout jak cítí on a ponese si následky svých rozhodnutí taky sám...buď že si udrží vztah s novou ženou i synem, nebo jen se synem .... A ještě jedna věc Zuzka tady psala , musíte vycházet s chlapcovou matkou a spolupracovat s ní NEMUSÍ - každá matka není normální, s každou matkou nejde mluvit....:-) :-) mohla bych tady napsat román, jak NEJDE s matkou syna, kterého má přítel ve střídavce, MLUVIT natož spolupracovat. A hlavně, já nechápu, proč bych měla já spolupracovat na výchově cizího dítěte. To je jejich věc, ne moje.......já s ním mám nastavené mantinely co může a nemůže, ale nevychovávám ho. To musí rodiče, já si své dítě vychovala ...suplovat nikoho nebudu. Podotýkám, že mě má syn přítele radši než vlastní mámu ...A pokud by se mému příteli nelíbilo, jak funguji s jeho synem, má právo mi to říct, nebo třeba odejít ...stejně tak já...:-)

Dodám, že jsem vyrůstala v rodině agresivního psychopata, schizofrenika. Nikdy v životě by mě už nikdo nepřinutil aspon částečně sdílet svůj život s sice nemocným, ale jinak dementem na entou, který uspěšně ničil zdraví všem blízkým lidem okolo. Já neměla na vybranou. Jedině jít do domova, paní ale má na vybranou. A já si celý život vážím klidu a míru, který mám, protože se těmto agresorům vyhybám a do svého života je zásadně neberu. Nemám to zapotřebí, ničit sobě i dětem život. S takovými lidmi není možný normální život. Jsou to sobci, co vidí jen sebe. Oni udělají nejlepší, když zůstanou sami a hlavně nemají děti. Těm by zničili zdraví už v dětství. Proto mám jiné názory než mají lidé, co v tom nikdy opravdu nežili.

Mata69: Tím lépe.

lojzina: Všechno se bude obracet proti ní, to si pamatujte, je to JEJICH dítě a budou ji podezřívat z nenávisti. Vykašlala bych se na takové rodiče. Oni to nezvládli a já to mám zvládat a komplikovat si život, Ptám se proč? Z lásky? Nenechte se vysmát, ta láska přejde, až jeho kluk napadne její dceru, nebo dcery, bude její povinnost se jich zastat..a není k tomu daleko.

zuzkasim: Zuzko, myslím že není žádný důvod komunikovat s matkou dítěte abych si udržela partnera. Oba jeho rodiče chybují a nezáleží jim vůbec na jejich synovi. To by se pokoušeli o jeho výchovu. Všechno, co paní tedy dělala a snažila se, si tedy budou vykládat jako že chce zničit synáčka, protože syn se chová podle vzoru rodičů, to je třeba si především uvědomit. Má to paní opravdu zapotřebí? Vždyt není ani jisté, jestli matka toho spratka ho nenavádí, nebo špatně před ním nemluví o nové rodině otce a syn si to v hlave semele, jakože je to škodná a proto on nemá tátu. S vlastními dcerami paní neměla problémy a cizího nevychovaného kluka už nepřevychová, to musí jeho rodiče, ani jim se to tutově už nezdaří a já bych místo syna poslala k psychologovi především jeho rodiče. Podepsali se na klukovi oba, hlavně že ted by to měla dávat do pořádku paní, to snad ne proboha?

Znova se rozstěhovat, ať žije otec se synem tam, kde byli předtím, než došlo na tu společnou domácnost. Ostatně to ani moc nechápu, proč se museli sestěhovávat. Můžou se přece navštěvovat, trávit spolu ten čas, kdy syn bude u matky, a o kluka ať se starají především jeho rodiče. Je možno poskytnout podporu příteli, ale není možno přebírat výchovu cizího potomka. A taky nejde dávat ultimátum "já nebo ten kluk". Ten přítel se o syn starat musí, nemůže si vybírat.

lojzina: doufejme, že paní už v 46ti letech dítě chtít nebude, takže nehrozí, že by měla dítě se stejnou diagnozou.

lebahu: lebahu, ale on se na něj už dávno vykašlal. Jak působí výchovně na syna? Že fotí nahé dcery partnerky ve sprše, pere se s nimi, bohužel tu není jeho věk, ale i kdyby byl v pubertě, je to nepřípustné chování gaunera a ne slušně vychovaného kluka, nemůže se všechno svádět na diagnozu, to by mohl i zabíjet za chvíli. Má smůlu, že mu rodiče nenastavují mantinely, kam až může dojít a já nevidím, že by ten chlap za to stál. Když neumí postavit do latě vlastního syna a řádně ho potrestat, tak co to je za chlapa? Paní udělá dobře když včas zmizí, tatínek se pak třeba i vzpamatuje a nahlédne, že děti se vychovávají i jinak než tím, že souhlasím se zvrhlým chováním. Mně by fotografoval dceru jen jednou a nadosmrti by ho to přešlo. Hned na to, jak bych výchovně zapůsobila, bych odešla, to přece není domov, ale galeje, které ovládá udajně nemocný, podle mě nevychovaný spratek.

Nohy na ramena a pryč. Bude to čím dál horší. Svoje jste si už v životě užila a proč si zase komplikovat život? Život s alkoholikem nebyl žádné terno. Rodiče toho kluka to nijak do ted neřešili a Vy to máte řešit? Zdraví má každý jen jedno. Nenechejte se o jeho zbytek připravit, myslete i na vlastní děti, mají to i Vaše dcery zapotřebí? Ve finiši Vás začnou nemít rády i Vaše dcery, nedivila bych se jim. Už ted si možná o Vás dělají starosti.
Když si Váš partner neporadí s vlastním synem, jak si s ním chcete poradit Vy? Jak chcete tak hnusný život ustát? Víte do čeho byste šla? A proč vlastně chcete žít takový život? Život který určitě nechcete, tak ho odmítněte. Jaképak sama, než se takhle nervovat, je lepší být sám a mít klid. A zdraví. To hlavně.
Pokud nemusíte mít denně adrenalín, tak se vratte ke svému už vyřešenému životu a rodiče kluka at řeší svoje životy, konec konců s takovým otcem mít dítě je riziko, že byste měla potomka s touto diagnozou také. Věřte mi že nemoci v dědině se dědí.
Pokud má lehčí formu, tak to vypadá že je hlavně nevychovaný, když se takhle chová, že fotí Vaše dcery a pere se s nimi. Asi bych ho za to zfackovala, když to neudělal Váš partner, jeho táta, protože chce být hezký....

Věřím, že to není jednoduché, ale dokázala byste žít s chlapem, který se vykašlal na vlastní dítě, protože "bylo na obtíž"?
Pokud nastavíte hranice "buď já nebo kluk" v případě, že ten mužský za něco stojí, zůstanete sama.

Zdá se, že kluk se všem vymyká z rukou. Takže bude potřeba vzít to pěkně od začátku, navštívit psychologa, který umí s takovými dětmi a s jich rodinou pracovat a naučit se, jak si vzájemně nastavit pravidla, hranice. Pokud chcete s použitým chlapem být, je potřeba vzít si s ním i jeho minulost, ta smazat nejde, takže i jeho dítě. Možná klukovi táta opravdu chybí, každopádně jestli má dojít ke střídavé péči, musíte dobře vycházet i s chlapcovou matkou a spolupracovat spolu. Pro to děcko to opravdu není jednoduché, silní a rozumní budou muset být všichni zúčastnění dospělí.