Manžel má milenku, ale rozvádět se nechce. Rád by nás měl obě

Mám teď doma to samé v bledě modré. Máme děti 10 a 8 let. Milenka je starší než já, leč bezdětná. Slibuje jí miminko. Bohužel nám teď do toho přišly Vánoce a chci je nějak přežít. Prošla jsem si všechny 4 fáze rozchodu a nyní už jsem smířená. Má čas do konce roku se nějak zařídit. Já dal vařím, peru, vše jako před tím. Mám pocit, že se teď nějak ukolíbal, že je vše v pořádku, ale když jsem řekla, že slevu na dani chci do své výplaty byl oheň na střeše. Říkal mi, že se chce rozejít v dobrém, ale když začnu zmiňovat já nějaké kroky, které jsou nezbytnou součástí rozchodu (majetek, děti) tak se čertí. Nakonec on bude ten chudák, kterého vyhazuje žena. Vůbec nechápe, že takhle to dál nejde. Jo a děti už to vědí.

Já si to umím představit i v obráceném gardu. Není to nic proti ničemu. Z praktického pohledu to může být výhodné pro všechny tři, pokud ty city, které stejně nejsou zase až tak důležité, hodí za hlavu. Podstatné je, jestli si všichni tři rozumí.

Ve těchto vztazích má manželka strach,že příjde o zajetou "jistotu" a že zůstane sama,tak mlčí a čeká. A ač je vztah již "vyhořelý" se v něm z pohodlnosti zůstane, nebo se hledá důvod, proč se v něm zůstává: děti, majetek, strach udělat změnu apod. Nevím co je v tomto případě lepší,jestli udělat krok dál nebo zpět. Manželka po většinou dosáhne svého manipulací...stojí takový další život za to?!

ach,jo,vecne tema...."drahousci" panove,oni to maji tak,ze se to nejak,vyresi..a to nejak,znamena,ze nejlepe( pro ne) aby to vyresila ta zena(ci zeny)a tohle mam i od sveho dlouholeteho,uprimneho,kamarada,ze tomu tak je.ono totiz i sebesilnejsi chlap,je ve skutecnosti "zbabelec"..A vsichni pouzivaji stejne recicky,vymluvy..argumenty.ci tedy spise "argumenty"-(..Vecne tema..a vzdy stejny konec(zacatek)Za me-koncim,nekompromiste,bez vymluv,ultimatu,slibu a podobne.A sla bych,s hlavou vstycenou,s usmevem,"o dum dal"!!!!..Mam se rada a mam rada i zivot..a ten je i velmi kratky..A tohle neni zivot,co pisete..ani laska..Vlastne je,ale je to zivot,jen pro toho pana-( (a velmi pohodlny,sobecky,hloupy zivot,pro neho..A pardon,ale hloupe jste obe,Vy i ta druha!!! :-(((Jenze on jeste netusi,ze ta stastna,budete,jednou,vy!!!!ale musite na to prijit SAMA!!!..Hodne stesti!!!!

Jooo, taky jsem si před skoro 10 lety nedovedla představit, že bych měla být bez svého miláčka, ale když si po jedné milence našel druhou, dala jsem žádost o rozvod. Kluci byli dospělí, takže nebyl problém. Nejsem hadr, aby si o mě někdo otíral boty. Byla jsem z toho špatná, ale časem jsem zjistila, že rozvod byl to nejlepší, co jsem pro sebe mohla udělat a fakt toho nelituju. Mám nového partnera, žiju si spokojeně a ničeho nelituju :-)

Zeptejte se svého srdce a tím co cítíte se pak i řiďte. Manžel by se měl rozhodnout, kterou z Vás miluje. To co provozuje je náramně pohodlné, ale jeho tvrzení, že Vás chce obě, je čirý alibismus. Chlapi jsou takoví, hlavně si co nejmíň komplikovat život.
A majetek by neměl být důvod pro setrvání ve vztahu ve kterém jste nešťastná.
Sama nevím co bych dělala, přeji Vám, aby se Vaše situace vyřešila co nejlépe a nejrychleji.

já jsem na tom dost podobně. Můj 58- letý manžel si našel milenku cca o 30 let mladší. Co na něm vidí, je zcela jasné, ale mužná síla to asi nebude. Větší problém je v tom, že máme spolu 9-ti letou dceru. Zatím nikdo nic neví. Pouze on mi oznámil že má milenku. Protože já husa hloupá bych na nic nepřišla, jelikož jsem myslela, že i pro něj je naše rodina nade vše. Takže pro mě skutečně rok 2012 je koncem světa nebo alespoň iluzí.

Také jsem si to zažila před 20 lety,manžel měl milenku a chtěl přes týden být s ní a na víkend se vrátit domů,jako ze služební cesty.Tak jsem mu řekla,chceš nový život,prosím,ale požádej o rozvod.Nechtěla jsem se před synem přetvařovat.Nejdřív to nebylo snadné,ale dnes jsem sice sama,ale spokojená

Těžké rozhodování po tolika letech. Pro mě by byla nejlepší pomsta,oplatit mu to. Našla bych si také nějakou bokovku,ale manželství bych se snažila udržet pokud by to šlo.
Když on může,tak já taky. Pokud tedy na to máte žaludek.

Doufám, že máš nějaké koníčky a přátele. začni se jim věnovat. Udělej si svůj program, občas zmiz z domova. Vař jen tehdy, když budeš mít chuť (a jistotu, že Tvůj manžel bude jíst doma).
Na rozdíl od Monady si myslím, že pokud si chceš manžela udržet, tak bys asi ten domácí servis měla zajišťovat - nebo ho nech zajišťovat. Zjednej si úklid, žehlení košil atd.
Dopřej si stejnou volnost, jakou má on. Jen čas ukáže, jestli se k Tobě vrátí. Je zbytečné se po tu dobu trápit.

omlouvám se špatně jsem četla je tu dospělý syn mimo domov takže varianta 2

Za prvé nepíšeš jestli máte děti . To je situace úplně jiná. Jestli jsou už z domu nebo ještě s vámi bydlí.Pokud jste bezdětní. Já bych asi se nerozváděla , ale taky neprala , nevařila no prostě domáci servis nikde . Dej polovinu na nájem a inkaso . A starej se sám o sebe . Nebo se začala strojit a šla ven když on dojde domů , a nechala ho hloubat jestli někoho mám.