Manžel má milenku, ale rozvádět se nechce. Rád by nás měl obě

| Autor: KK | Rubrika: Láska a vztahy

Dá se takové ponížení vůbec vydržet? Svůj příběh nám v roce 2012 napsala naše stálá čtenářka. Po třech letech se k němu vracíme. Zeptali jsme se jí, jak to s ní a jejím manželem nakonec dopadlo. Podařilo se jí situaci vyřešit?

Manžel má milenku, ale rozvádět se nechce. Rád by nás měl obě

Odhalení nevěry proběhlo naprosto klasickou cestou, jak z hloupého filmu. Prala jsem a při rutinním vyprazdňování kapes od papírových kapesníků jsem narazila i na účtenku od parfému, který já nepoužívám. Asi tři týdny jsem čekala, jestli to náhodou nemá být dárek pro mě, i když už jsem podvědomě tušila, že to je planá naděje. Vojta se nikdy nepouštěl do dárků na vlastní pěst, vždycky kupoval jen to, co bylo ověřené a věděl, že mě potěší.

Nechtěla jsem si to připustit, ale myšlenky, které mě napadaly, byly jednoznačné. A tak jsem nakonec účtenku vytáhla jednou u večeře a s tázavým pohledem mu ji ukázala. Nutno mu přiznat ke cti, že se nepokoušel vymlouvat ani zapírat, ale rovnou se přiznal. Netušila jsem ale, že lže!

„Alenko, mě to strašně mrzí… nechtěl jsem, aby se to stalo, ale prostě jsem jednou ulítl. Doteď toho lituju, ani nevíš jak. Ten parfém jsem té ženě koupil, abych si odčinil i výčitky, co jsem měl vůči ní. Ona si totiž myslela, že z toho něco bude,“ soukal ze sebe.

Byla jsem blbá a uvěřila mu to, ale mělo mě hned napadnout, že žádný chlap nějaké „rychlovce z hospody“ nebude na rozloučenou kupovat parfém za dva a půl tisíce. „Takže se to stalo jenom jednou?“ ujišťovala jsem se a znovu se mi dostalo vehementního přitakání.

Zhruba dva týdny jsme měli relativně tichou domácnost. Měla jsem na něj vztek, cítila se ponížená, ale zároveň jsem si říkala, holka, už ti je dost přes čtyřicet, něco jsi zažila, kvůli jednomu škobrtnutí se přece svět nezboří, zas tak špatně nám spolu doteď nebylo… Zkrátka nakonec jsem se přes to nějak přenesla a fungovali jsme normálně dál.

Jenže uběhly asi dva měsíce – a ukázalo se, že manžel si s onou „jednorázovou“ milenkou užívá vesele dál! Zřejmě ho moje relativně klidná reakce při prvním odhalení ukolébala a řekl si, že co prošlo jednou, projde znovu. A zároveň polevil v ostražitosti. Jak se mu předtím – skoro půl roku – dařilo být opatrný, teď najednou nakupil několik hloupých chyb a mně bylo rázem všechno jasné.

„Takže říkáš jednorázovka?“ uhodila jsem na něj jednoho dne a vychrlila ze sebe všechno, co jsem považovala za důkazy. Vojta se – stejně jako poprvé – ani nesnažil zapírat. Připravovala jsem se na ten rozhovor a myslela si, že to psychicky unesu dobře, jenže jsem netušila, jaké překvapení pro mě má. Nejenže se přiznal k tomu, že s tou ženou má pořád poměr, ale také mi vysvětlil, že to začalo už skoro půl roku před tím, než jsem na to poprvé přišla!

S tím jsem vůbec nepočítala a veškerá má bojovnost a odhodlání situaci rázně řešit byly tatam. „Takže ty vedle mě v podstatě regulérně žiješ ještě s jinou – a to mi říkáš jen tak…“ hlesla jsem jenom.

Vojta se omlouval horem dolem, ale to nejpodstatnější neřekl – co s tím hodlá dělat. Musela jsem se zeptat já, mezi jednotlivými vzlyky, kterým jsem nedokázala zabránit. A v tom okamžiku mě uzemnil podruhé.

„No, víš, to je na tom to nejhorší… já vás mám rád obě stejně a nechci to ukončit ani s jednou, když budu úplně upřímný,“ vylezlo z něj. Nevěřícně jsem na něj koukala a přemítala, jestli se zbláznil on, nebo já.

„To snad nemyslíš vážně. To si jako rozdělíme služby a budeš týden s ní a týden se mnou, nebo co? Za koho mě máš?“ křičela jsem. Ne křičela, hystericky ječela. Před očima jsem měla temno a vlastně si ten den už ani pořádně nepamatuji. Vím jen, že jsem pozdě večer vytáhla načatou láhev rumu určenou na pečení a celou ji v posteli vypila. Druhý den jsem se omluvila z práce a celý ho proležela s kocovinou a miliony myšlenek, které mi běžely hlavou.

Vojta mi odpoledne přinesl obrovský pugét, sedl si na kraj postele a znovu se pokoušel vysvětlovat. Má mě prý pořád moc rád, respektuje mě jako životní partnerku, matku svého syna (který žije v Anglii a o naší současné situaci zatím nemá ani tušení), ženu, se kterou si má pořád co říct.

„Ale ta jiskra už tam prostě taková není, to přece víš i ty sama. Jsme víc kamarádi než milenci a já chtěl ještě zažít trochu toho dobrodružství,“ snažil se dost nešťastně zformulovat svoje pohnutky.

Iveta – moje sokyně – prý navíc není žádná naivní dvacítka, ale žena „jen“ o deset let mladší než já. Má taky manžela, svoji rodinu a ke vztahu přistupuje podobně. Nechce ho odlákat od rodiny, jen zažívat trochu zpestření ve stereotypním manželství.

Motala se mi hlava, dílem z alkoholového bolehlavu, dílem z těch řečí. Pořád jsem měla pocit, že se mi to zdá. „A co si jako představuješ, že teď bude? Jak chceš fungovat dál? To ti vůbec nedochází, jak je to absurdní? To se s tím mám jen tak smířit?“ ptala jsem se.

Prý sám neví. „Víš, dokud jsi na to nepřišla, mojí blbostí, tak jsi přece byla spokojená. Nijak tě nešidím, nestrádáš, věnuju se ti určitě víc než většina manželů po dvaceti letech. Chci po tobě asi moc, ale kdybys na to jakoby zapomněla, možná by to fungovalo…“

Vyprskla jsem smíchy, na nic víc už jsem se nezmohla. „Běž mi z očí, prosím tě…,“ vyhodila jsem manžela z ložnice a zahleděla se tupě do stropu.

A stejně tupě si připadám i teď, kdy už od tohoto rozhovoru uplynulo několik týdnů. Naše domácnost je nyní opravdu tichá. Vojta se snaží, poletuje kolem mě, ale zároveň z práce rozhodně nechodí rovnou domů, to poznám. Já s ním komunikuji jen v těch nejnutnějších případech a pořád přemýšlím, co dělat.

Dvakrát jsem mu řekla, že bychom se asi měli rozvést, ale nechce o tom ani slyšet. Problém je, že máme společný dům, a ani jeden nemá na vyplacení druhého, kdyby na to přišlo. Připadám si hrozně. Napadalo mě ještě sejít se s tou ženou a na rovinu jí říct, ať to s mým mužem ukončí.

Jenže i kdyby to náhodou udělala, nevím, jestli by to k něčemu bylo, protože s ním vlastně asi být nechci. Ale stejně tak si neumím představit, že bych od něj opravdu odešla…

Jak to dopadlo: Vlastně se problém vyřešil sám. Milenka se s panem Vojtou rozešla asi půl roku poté, co se nevěra provalila. Důvody se naše čtenářka (jméno z pochopitelných důvodů neuvádíme) doposud nedozvěděla. V manželství zase zavládl relativní klid. Nevyřčeným problémem však zůstal nedostatek důvěry. Zkrátka slepovaná váza už nikdy nebude taková jako dříve a se vztahy je to podobné. Co se dá od muže jako je Vojta čekat do budoucna?

Další články z rubriky

Jak poznáte, že bude dobrý milenec? Sledujte prsty, doteky i polibky!

Jak poznáte, že bude dobrý milenec? Sledujte prsty, doteky i polibky!

Včera | Byli jste už na několika schůzkách a vše spěje k tomu, že brzy dojde k prvnímu sexu. Jste nervózní,…

HANA (39): Balí mě soused a láká mě na drsný sex!

HANA (39): Balí mě soused a láká mě na drsný sex!

29. 11. | 29 | Pohledný soused Hany se jí už několik týdnů dvoří. Oběma je jasné, že by nešlo o vztah, ale…

MÁJA (46): Přítelův syn je monstrum. Přemýšlím o rozchodu

MÁJA (46): Přítelův syn je monstrum. Přemýšlím o rozchodu

28. 11. | 29 | Máji přítel má velmi problematického syna. Společně strávené víkendy jsou pro ni očistec a k Májině…

JOVANKA (31): Přítel je rasista. Nesnáším to!

JOVANKA (31): Přítel je rasista. Nesnáším to!

27. 11. | 46 | Přítel Jovanky má dvě tváře. Navenek působí jako uhlazený elegán s galantním chováním vůči rodině i…