Manžel si našel milenku. Je o deset let starší než já!

| Autor: KK | Rubrika: Láska a vztahy

Snad každá žena více či méně trpí skrytým strachem, že si její muž jednou najde milenku, protože mu manželka bude připadat okoukaná. I když jsem své manželství považovala za spokojené, i mě občas přepadly obavy, jestli nebudu muset čelit nevěře. A nakonec se tak opravdu stalo – ale úplně jinak, než bych čekala!



Tomáše jsem potkala v necelých pětadvaceti letech na poznávacím zájezdě v Norsku. Já se tam vydala se sestrou, on s partou tří kamarádů. Padli jsme si do oka hned od začátku a naše šestičlenná skupinka trávila celou dovolenou společně. Ale i když jsme jeden z druhého nespustili oči, k ničemu mezi námi nedošlo. Teprve po návratu do Česka, když jsme na letišti čekali na kufry, se ke mně přitočil a jak malý kluk zakoktal, jestli bych ho chtěla vidět i mimo norské fjordy.

Rozuměla jsem si s ním jako ještě s nikým. Nejvíc nás spojovala naše vášeň pro cestování, takže jsme pořád byli jednou nohou na cestách, ať už po Česku, nebo někde v zahraničí. Neměli jsme nijak moc peněz, a tak jsme jezdili většinou bez cestovek, sami s krosnou, mapou a průvodcem, a dodnes na to vzpomínám jako na úžasně romantické období.

Po třech letech mě Tomáš požádal o ruku – stylově v Norsku, kam jsme se znovu vypravili. A protože jsme vždycky byli spontánní, vzali jsme se čtrnáct dnů po návratu, jen se dvěma kamarády jako svědky. Teprve další víkend jsme sezvali rodinu a všechny přátele na velký mejdan, kde jsme všechno oznámili.

Matěj se narodil rok po svatbě a za další dva roky přibyl Honzík. Byla jsem s dětmi doma několik let, Tomáš pracoval na docela vysoké pozici pro jednoho mobilního operátora a vydělával dost na to, aby nás uživil. S malými dětmi ale samozřejmě nebylo možné vést život, na jaký jsme byli zvyklí. S cestováním byl konec – a najednou jsem zjistila, že vlastně nemáme s Tomášem nic jiného, co by nás spojovalo. Dřív nás tak naplňovaly zážitky z cest, nebo jejich plánování, že jsme si toho ani jeden nevšiml. Ale najednou přišel můj muž večer domů – a bylo mezi námi ticho.

Ne že by ho děti nezajímaly, to bych mu křivdila, ale jeho akční povaha si prostě nevystačila s líčením toho, kolik krůčků Honzík udělal. A já zas byla natolik zaměstnaná životem matky, že jsem neměla moc myšlenky pro jiné věci.

Když bylo klukům pět a tři roky, vydali jsme se s nimi prvně k moři. Pro mě to byla nádhera, měla jsem pocit, že poprvé od narození dětí jsem si odpočinula. Pět let jsem byla doma, a teď jsem si konečně vyčistila hlavu. Celé dny jsem jen ležela na pláži a hrála si s dětmi. Tomáš vyrážel sám na výlety po okolí a vypadal taky spokojeně, i když po večerech naoko bručel, že na takovéhle válení máme do důchodu času dost. Přesto jsme oba měli pocit, že je zas vše při starém. Výsledkem byla o devět měsíců později Eliška. A já už ani nedoufala, že se někdy vrátím do práce.

Tomáš mezitím v práci povýšil a trávil v ní stále víc času. Připadalo mi nejdřív, že je i rád, protože doma se nudil. Pak jednou přišel ve skvělé náladě s tím, že s kolegy v práci založili „cestovatelský kroužek“ a budou jednou za měsíc vyrážet na poznávací víkend po Česku. Zůstala jsem zkoprněle stát – proč radši někam nevezme nás? Ale s miminem to přece nejde, vysvětlil mi, nic bychom z toho neměli, počkáme, až Eliška povyroste. Víc se se mnou nebavil a odsoudil mě k sezení doma, zatímco on opravdu každý víkend v měsíci zmizel a v neděli večer mi pak nadšeně líčil, jak bylo v Beskydech krásně nebo který hrad má opravdu úžasnou hladomornu. Vůbec mu nedocházelo, jak je mi to líto.

Cestovatelský kroužek postupně manžela úplně pohltil. Scházel se svou partou i v týdnu, prý na „plánovací porady“. Na mé námitky, že ho potřebuji taky já, odpovídal, že si ho kvůli dětem stejně nevšímám, ať prý si najdu nějaký koníček, který mě zabaví doma.

Nakonec jsem se rozhodla, že to takhle dál nejde.. Přes inzerát jsem našla paní na hlídání, která měla jediný úkol – vyzvedávat kluky ze školky a počkat s nimi, až přijdu domů. Já s kočárkem jezdila do města a užívala si, že jsem mezi lidmi, a těšila se, až bude Eliška větší a budu mít aspoň občas možnost trávit čas úplně sama. V duchu jsem si malovala, jak budu chodit sportovat nebo na nějaký zajímavý kurz.

A jak jsem tak jednou odpoledne bloumala po ulicích, padlo mi oko na zahrádku jedné restaurace – a nestačila jsem se divit. U stolku seděl Tomáš a s ním nějaká paní, která vypadala o dost starší. Nejdřív jsem samozřejmě myslela, že tam má nějakou pracovní schůzku. Jenže když už jsem měla nakročeno, že ho překvapím, najednou se k té ženě naklonil a začali se líbat! Zůstala jsem stát jako opařená a vůbec nevěděla, co dělat, chvíli jsem si myslela, že se mi to snad jen zdá.

Nevím, jak dlouho jsem tam takhle trčela, ale ti dva vypadali, že pro ně okolní svět neexistuje, Tomáš tu ženu hladil ve vlasech a nemohl se od ní odtrhnout. Nakonec jsem popadla kočárek a beze slova zmizela. Vůbec nevím, jak jsem se dostala domů, co jsem řekla paní na hlídání, co jsem dala dětem jíst, jen jsem seděla na gauči a čekala. Nemohla jsem ani brečet, v takovém jsem byla šoku.

Vždycky jsem se bála, že Tomáš třeba někde „ujede“, je to přece jen chlap, a byla jsem připravená, že zavřu oči a budu doufat, že to je jen jednorázový úlet. Ale myslela jsem si, že mou sokyní bude dvacetiletá holka, která manželovi zblbne hlavu mladou vizáží a dokonalou postavou. Ne žena, které je nejméně o deset let víc než mně – a tedy i Tomášovi!

Večer přišel domů a tvářil se jako kdykoli jindy. Až když viděl můj výraz v obličeji, opatrně se zeptal, co se stalo, a jestli neslyším, že Eliška pláče. Podívala jsem se na něj a řekla jediné slovo: „Proč?“ Nezapomenu na ten výraz, jak se mu v obličeji střídal nejdřív údiv, překvapení, nechápavé zírání, až pozvolna se mu do něj vkrádalo podezření a nakonec pochopení, nač se ptám.

Vůbec se nesnažil zapírat. Eva byla členka cestovatelského kroužku a „prostě se to nějak stalo“. Prý mu zaimponovalo, jak je zcestovalá, v kolika zemích byla a jak o nich dovede vyprávět tak poutavě, že má člověk pocit, jako by tam sám byl. Se mnou už prý nebyla vůbec žádná zábava, tak ji našel jinde. A to, že je starší, se mu líbí ještě víc, prý má jistotu, že to nebude mladá holka, co by chtěla rozbíjet manželství.

„A ty jsi ho snad právě teď nerozbil?“ křičela jsem hystericky, úplně v šoku z toho, že se Tomáš vlastně vůbec necítil provinile a ještě vinil mě z toho, že – se třemi dětmi na krku – ho nedovedu bavit. Urážel mě jeho přístup k celé věci, třásla jsem se vzteky, a pak mu dala jasné ultimátum – okamžitě to skončí, nebo je s naším manželstvím konec. Zarazil se, protože nečekal, že budu tak nekompromisní. Ale jasnou odpověď mi nedal, prý si to musí promyslet. Není nad čím přemýšlet, křičela jsem, buď my, tvoje rodina, nebo si táhni!

Uplynul týden a Tomáš se ještě nevyjádřil. Já mlčím, vůbec s ním nemluvím, a raději bych si ukousla jazyk, než bych se ho zeptala nebo snad začala prosit. Dobře vím, že se třemi dětmi odejít je šílenství, ale neumím si představit, že by snad mohl pokračovat ve vztahu s jinou ženou a chtít být zároveň se mnou. A tak čekám a doufám. Ale i pokud by se rozhodl pro nás, bojím se, že už by nic nebylo jako dřív.

Romana, 35 let





ČTĚTE TAKÉ:
Žilková se raduje, Agáta prý má po ní hudební talent






ČTĚTE TAKÉ:
Dana Batulková: Vždycky je šance začít znovu!


Další články z rubriky

Láska je nesmrtelná: Muž podporoval svoji ženu s rakovinou do posledního výdechu

Láska je nesmrtelná: Muž podporoval svoji ženu s rakovinou do posledního…

8. 12. | Jennifer Meredino (40) byla příliš mladá na to, aby zemřela. Osud s ní však měl jiné plány a když…

Na co je dobrý sex? Pomůže od migrény, stresu i škytavky

Na co je dobrý sex? Pomůže od migrény, stresu i škytavky

8. 12. | Jste čím dál tím pohodlnější a máte problém se přemluvit k sexu? Až zjistíte, k čemu všemu vám…

MAGDA (27): Přítelův syn mi dělá návrhy. A příteli to nevadí!

MAGDA (27): Přítelův syn mi dělá návrhy. A příteli to nevadí!

6. 12. | 12 | Magda má o 15 let staršího přítele s dospívajícím synem ve střídavé péči. Chlapec je jen o 10 let…

Jak poznáte, že už s vámi nechce trávit Vánoce

Jak poznáte, že už s vámi nechce trávit Vánoce

6. 12. | Vánoce mají být svátky pohody a klidu, ale ne vždy to funguje. Je to také období, kdy lidé…