Martina (38): Žila jsem s tyranem a nikdo to netušil.

| Autor: Veronika Matoušková | Rubrika: Láska a vztahy

Potkaly jsme se na večerním kurzu španělštiny a prakticky hned jsme se spřátelily. Martina je sympatická dlouhovláska, do níž by její těžký osud nikdo neřekl.

Martina (38): Žila jsem s tyranem a nikdo to netušil.

Postupem času, jak jsme se bavily čím dál víc, jsem ale vytušila, že to nemá zrovna jednoduché. První náznak jsem zachytila před Vánocemi, kdy doufala, že bude mít za co nakoupit suroviny na vánoční pečení. Zeptala jsem se, co vlastně dělá její muž, a čekala jsem, že nějakou dělnickou profesi – to by vysvětlovalo onen nedostatek peněz. Odpověď mi ale vyrazila dech. Její muž byl primářem ortopedie v jedné středočeské nemocnici.

Protože jsme bydlely jednu stanici metra od sebe, jezdívaly jsme domů společně. A nešlo si nevšimnout, že čím víc se blížila cílová stanice, Martina se stávala nervóznější a roztěkanější.

Krutá pravda

Jednou nám španělština neplánovaně odpadla, protože lektorka onemocněla. Využily jsme této svobody a šly si popovídat k dobré kávičce. A tam jsem se všechno dozvěděla. Že ta malá nenápadná krabička, kterou neustále nosí za pasem, je inzulinová pumpa, protože je těžká diabetička. Samozřejmě mne zajímalo, zda jsou okamžiky, kdy ji může odložit. Martina se upřímně rozesmála: „Jako všechny tě zajímá, jestli ji odkládám při sexu? Ne, neodkládám. Na druhou stranu, už jsem na ni natolik zvyklá, že ji ani nevnímám.“

Nenápadně jsem se zeptala i na jejího Tomáše. Přestože byl primářem ortopedie s platem přes 60 tisíc měsíčně, své ženě nedával ani korunu, takže ona z mateřské živila sebe a svého syna. „On má náročné koníčky,“ omlouvala jej. „Dokud jsem chodila do práce a nosila peníze, bylo vše v pořádku, tedy – myslela jsem si to. Teprve dnes vidím, jak jsem byla slepá a nechtěla vidět náznaky, které už samozřejmě byly…“

Jakmile jsem ale otěhotněla, a to podotýkám, že miminko jsme chtěli oba, šla jsem na rizikové těhotenství a najednou začal chybět můj příjem. No a na problémy bylo zaděláno… Na chod rodiny mi nedával ani korunu – proč, vždyť jsem měla rodičovskou, a jeho chopper byl neskutečný žrout peněz. A tak jsem kolikrát nesnídala, abych mohla koupit jídlo malému. A diabetici v žádném případě nesmí jídlo vynechávat, tak jako jsem ho kolikrát musela vynechat já…“

Procitnutí

Nedalo mi to a doma na internetu jsem vyhledala informace o tom, co všechno je považováno za týrání. Vše jsem jí vytiskla a na příští španělštině předala. Na její zaražený a vyděšený pohled nezapomenu nikdy. V tu chvíli jsem si myslela, že naše kamarádství skončilo.

Po čase

Kurz španělštiny skončil, a tím i naše pravidelné setkávání s Martinou. Jednoho krásného dne se mi ale rozezněl telefon a na druhém konci byla právě Martina. Při našem setkání mi poděkovala za to, že jsem jí tehdy dala ty informace: „Víš, myslela jsem si, že to asi není v pořádku, ale až když jsem to viděla napsané černé na bílém, mi došlo, že s tím musím něco dělat – přece nemůžu nechat, aby v tomhle vyrůstalo dítě….“

Kontaktovala tedy občanské sdružení Rosa, které pomáhá obětem domácího násilí. „Zkraje jsem si připadala nepatřičně, že to možná jen zveličuju, ale světe div se – zjistila jsem, že podobných příběhů je kolem mě víc. A paradoxně násilníky nebývají dělníci, lidé se základním vzděláním či nezaměstnaní, ale lidé jako můj Erik – vysokoškoláci, nezřídka lékaři – vědí, kam uhodit, aby nebylo nic poznat, dokážou zachovat dekorum,“ usmála se trpce.

Rozvodové peklo

Díky terapii v Rose sebrala sílu k podání žádosti o rozvod. Tím teprve ale začalo to pravé peklo. Pan doktor se rozhodl to Martině nedarovat. „Celá situace byla tím horší, že jsem přesně věděla, co to může s malým udělat – jsem vystudovaná etopedka a pracuji s problematickými dětmi, takže mne vůbec nepřekvapilo, že začal koktat, zase se začal počurávat…“

Celé toto inferno trvalo předlouhé tři roky, než bylo manželství rozvedeno. Pan primář se před soudem dobře „odkopal,“ když sice přiznal, kolik bere, ale apeloval na soudce, že skutečně nemůže platit velké alimenty, protože má vysoký životní standard, z nějž jako uznávaný lékař opravdu slevit nemůže. Naštěstí soudce byl rozumný a velmi rychle mu vysvětlil, že dítě a nemocná manželka mají právo se jeho životního standardu účastnit.

Dnes

Martina o svém bývalém už neví nic. Respektive, připomene se jí každý měsíc řádkem na výpisu z účtu. O syna nejeví zájem, což je na druhou stranu i dobře, než zájem zcela utichl, pletl mu hlavu neskutečnými výmysly a Martinu očerňoval, čímž tomu tehdy sedmiletému chlapci moc nepřidával.

Pokud se partnerství týká, dlouhé tři roky byla Martina zcela sama. Pak si našla partnera, který byl o hodně starší než ona, a vydrželi spolu přes dva roky, než jejich vztah skončil. „Mělo to tak být, náš vztah mi pomohl skutečně tuto zkušenost uzavřít. Ale poté, co mě vnitřně uzdravil a postavila jsem se na své nohy, jsme každý šli svou vlastní cestou,“ dodává Martina, která je v tuto chvíli sama, ale rozhodně nevypadá, že by strádala. Našla si práci v oboru, který vystudovala, a je z ní uznávaná dětská psycholožka se specializací na problémové děti. Její syn už je v pubertě a na trable s tatínkem už si také vzpomíná jen okrajově. Přát si lze jediné: kéž by více příběhů tohoto typu mělo takhle šťastný konec.

Komentáře

Komentářů celkem: 0

Další články z rubriky

MAGDA (27): Přítelův syn mi dělá návrhy. A příteli to nevadí!

MAGDA (27): Přítelův syn mi dělá návrhy. A příteli to nevadí!

Dnes | 5 | Magda má o 15 let staršího přítele s dospívajícím synem ve střídavé péči. Chlapec je jen o 10 let…

Jak poznáte, že už s vámi nechce trávit Vánoce

Jak poznáte, že už s vámi nechce trávit Vánoce

Dnes | Vánoce mají být svátky pohody a klidu, ale ne vždy to funguje. Je to také období, kdy lidé…

MILUŠKA (52): Jsem ráda, že má manžel milenku!

MILUŠKA (52): Jsem ráda, že má manžel milenku!

4. 12. | 37 | „Díky slečně Simoně jsme oba spokojenější!“ tvrdí Miluška o mileneckém vztahu svého muže a jeho…

Jak poznáte, že bude dobrý milenec? Sledujte prsty, doteky i polibky!

Jak poznáte, že bude dobrý milenec? Sledujte prsty, doteky i polibky!

3. 12. | Byli jste už na několika schůzkách a vše spěje k tomu, že brzy dojde k prvnímu sexu. Jste nervózní,…