Média a komunikace – stále významnější součást volného času dětí a mládeže

| Autor: Portál | Rubrika: Láska a vztahy

V životě současného člověka stále roste význam mezilidské komunikace (lat. communicare = spojovat) jako formy sociálního styku spočívající ve sdělování informací (lat. informare = utvářet mínění). Komunikace může být bezprostřední, tváří v tvář, stále častěji však informace zprostředkují média (sdělovací prostředky). Zejména masmédia (hromadné sdělovací prostředky) umožňují ovlivňování velkých skupin lidí najednou a v poslední době i jejich aktivní zapojení do komunikace. Ve 20. století prošla prudkým vývojem jak tradiční média tištěná (knihy, časopisy), tak média zaměřená na akustické nebo obrazové zpracování informací (film, rozhlas, televize). Značně rozšířila svoji nabídku z hlediska obsahu i metod, zvýšila dosah, vliv a význam. V posledních desetiletích je doplnila média spjatá s rozvojem elektronických technologií (mobilní telefony, počítače, internet).

S nebývalou rychlostí a razancí se nové formy komunikace staly součástí denního života rostoucího okruhu příslušníků společnosti. Prostupují také volný čas na všech úrovních – od individuální po celospolečenskou, od místní po světovou – a všechna tato prostředí pomáhají spojovat. Jejich působení má však také odvrácenou stranu: jednak přecenění diváckého a uživatelského přístupu na úkor vlastní aktivity a spoluúčasti, jednak propagaci násilí, šíření pornografie a dalších negativních jevů. Také na tuto stránku musí proto volnočasová výchova reagovat.

Děti a mladí lidé se s médii denně setkávají v rodině, škole i ve volném čase. Možnosti pro jejich využívání se jim dnes nabízejí již v předškolním věku. Prostřednictvím médií děti a mladí lidé získávají informace o světě dospělých i vrstevnících; uspokojují a rozvíjejí svoje zájmy; inspirují se pro nové způsoby oddechu a zábavy; prožívají chvíle napětí, dobrodružství nebo radosti, dosáhnou-li stanoveného cíle; a někdy se na mediální tvorbě sami podílejí. Takto se vytvořila nová, svébytná a významná oblast zájmové činnosti, jejíž rozvoj lze předpokládat také pro budoucnost. Zasahuje stále častěji každého, přitom však děti a mladí lidé na nabídku reagují odlišně (individualizace využívání médií).

Uplatnění médií ve volném čase dětí a mládeže se rychle vyvíjelo

Možnosti médií se rozvíjejí zrychlujícím se tempem. Od vynálezu knihtisku až k současné masové produkci a rozšiřování knih uplynulo několik set let. Film není o mnoho starší než jedno století, protože první promítání „živých obrázků“ se uskutečnilo v roce 1895. Televize do soudobého společenského kontextu vstoupila v druhé polovině 20. století. Poslední desetiletí se stalo obdobím kvantitativního i kvalitativního rozmachu nových informačních a komunikačních technologií a jejich širokého uplatnění ve volném čase rostoucího počtu dětí a mladých lidí. Běžnému využívání těchto prostředků napomáhají také jejich přenosné modifikace (nejprve tranzistorové rozhlasové přijímače, později přenosné televizory, dnes mobilní telefony zahrnující i fotoaparát a osobní počítače umožňující využívání internetu). Technické možnosti filmové tvorby rozšiřuje o prostorové vnímání nové kino IMAX (v Praze od roku 2003) apod. Vznik nových prostředků informace a komunikace neruší, avšak mění média již existující i jejich výchovné a volnočasové využívání. Svůj význam si přitom zachovávají tištěná média (zejména knihy a periodika), jejichž budoucnost bývá někdy neprávem zpochybňována.

Můžeme rozlišit různé formy vztahu mezi mladými lidmi a médii:

* děti a mládež se stávají předmětem zájmu médií určených dospělým – média mluví o dětech;
* setkávají se s nimi jako uživatelé (čtenáři, posluchači, diváci) – média mluví k dětem;
* děti samy se podílejí autorsky, organizačně nebo technicky na mediální tvorbě – děti mluví prostřednictvím médií.

Média o dětech a mládeži pro dospělé

Média vytvářená dospělými přinášejí informace o stavu a potřebách života a rozvoje mladé generace. Jsou buď průběžným sdělením pro širokou veřejnost, nebo jsou odborně zaměřena a oborově profilována. Přinášejí rozbory minulého vývoje nebo současného stavu života a výchovy dětí a mládeže ve volném čase; zobecňují praktickou zkušenost, současný stav i prognózu jejich dalšího vývoje; přinášejí teoretickou reflexi i metodiku výchovy. Jsou určeny zvláště těm skupinám, jež se věnují dětem a mladým lidem (rodičům, učitelům, vychovatelům, pracovníkům dobrovolných sdružení a sociální sféry i dalším).

Podnětné jsou místní pokusy spojující výchovné zařízení s rodiči. Například v druhé polovině devadesátých let začal v Nejdku vycházet časopis mateřské školy pro rodiče. Přinášel výchovné rady, odpovědi odborníků na jejich dotazy i dětské kresby. Hlavní ilustrátorkou se stala 17letá dívka, která do této mateřské školy sama dříve chodila. Podobné časopisy pro rodiče vydává řada škol.

Aktuální informace z oblasti vědy o výchově a vzdělávání i praxe činnosti ve volném čase přináší řada časopisů, které se stručnou charakteristikou uvádíme v příloze na konci knihy. Na kulturní život v místech a regionech včetně volnočasových aktivit dětí a mládeže v této oblasti je zaměřen měsíčník Místní kultura. Některé otázky řeší také Moderní obec – měsíčník Hospodářských novin pro komunální politiku a regionální rozvoj.

Novým, pozitivním jevem je, že se v poslední době metodikou a praxí volnočasové výchovy dětí a mládeže začaly zabývat na volný čas specializované odborné časopisy vycházející v evropském měřítku. Například výchově dětí mezi 0 a 10 roky věnuje pozornost revue Enfants d’ Europe (Děti Evropy), vydávaná pedagogy sedmi západoevropských zemí (Dánska, Francie, Itálie, Německa, Nizozemska, Španělska, Velké Británie). Její první číslo vyšlo v září 2001 na téma „Brát v úvahu názory dětí“, číslo následující věnovalo pozornost různosti dětí Evropy a informacím o editorských zemích. Od počátku se předpokládalo vydávání dvou čísel za rok v několika jazycích. [1]

Různým oblastem života dětí a mládeže se věnuje i rozhlasové a televizní zpravodajství a publicistika, existují specializované internetové servery apod.

Výhradně otázkami pedagogiky volného času na Slovensku a v České republice se zabývá měsíčník Vychovávateľ (nakladatelství Educatio v Bratislavě), který v roce 2004 dovršil svůj 49. ročník. V České republice vycházel do poloviny devadesátých let metodicko-praktický měsíčník Za školou a čtvrtletník Mládež, společnost a stát, věnovaný otázkám teorie a společenské praxe mladé generace (její profil, společenské postavení, volný čas), které vydával pražský Institut dětí a mládeže v Praze. Obě periodika však v průběhu devadesátých let zanikla. Ke škodě věci nenašla až do současnosti pokračovatele a nemohou být nahrazena jednotlivými pokusy o sondy do volnočasového života a výchovy naší a zahraniční mladé generace. Situace je v rozporu s rostoucím významem a potřebou účinnějšího působení v této oblasti. Odlišujeme se tak od dalších evropských zemí, a to nejen velkých (Francie, Německo), nýbrž také počtem obyvatel srovnatelných s naší zemí (Nizozemsko, Rakousko), kde vycházejí periodika zcela věnovaná této problematice.

Média o světě pro děti a mladé lidi

Druhou oblastí jsou média vytvářená dospělými, která informace o přírodě, společnosti a člověku, zábavu i podněty pro činnost přinášejí dětem a mládeži. Zabývají se minulostí, současností i předpokládanou budoucností různých oblastí skutečnosti nebo vědních a zájmových oborů. Mají dosah lokální, regionální, národní i mezinárodní; formu tištěnou nebo elektronickou. Prostřednictvím interaktivních postupů nejen rozšiřují informace mezi příslušníky mladé generace, nýbrž se stávají také iniciátorem a (spolu)organizátorem jejich individuálních a společných aktivit.

Periodika sdružení dětí a mládeže a jejich střechových organizací zveřejňují pro vedoucí i členy dokumenty, směrnice a instrukce řídících orgánů, informace o výsledcích a problémech činnosti nebo o zahraničních kontaktech, metodické přílohy s náměty pro činnost, přinášejí ohlasy na dosavadní i názory na příští vývoj sdružení. (Jejich seznam uvádíme v kapitole 4.3 na konci knihy.) Kromě nich vychází řada periodik zaměřených na některou oblast činnosti, věkovou či zájmovou skupinu mladé generace. Například skoro padesát let vycházející čtrnáctidenník ABC o přírodě, technice i společnosti tradičně přináší i náměty pro volnočasovou činnost, plánky pro stavbu modelů apod. Čtrnáctideník Ideální noviny obsahuje i texty v angličtině a němčině o tématech zajímajících -náctileté.

V roce 2001 začaly pod záštitou Českého výboru UNICEF v Praze vycházet Moje 1. noviny. Noviny pro všechny děti (jednou za měsíc v rozsahu několika desítek stran a nákladu 50 tisíc výtisků). Jsou zasílány základním školám, dětským domovům a dalším školským zařízením. Také jejich obsah tvoří psané a obrazové informace o různých oblastech přírody nebo společnosti (zvláště o dění v kultuře) a jejich minulosti i současnosti, rozhovory se zajímavými osobnostmi, kreslené seriály. Jednotlivá čísla prostupuje aktivizační a interaktivní přístup podněcující další činnost čtenářů. Kromě tradičních způsobů (hádanek, hlavolamů a kvizů, řešení detektivních případů, plánků na jednoduché výrobky, soutěží) to jsou také podněty zaměřené na dlouhodobější činnost (výzvy a podněty k četbě, k učení se cizím jazykům, soutěž školních časopisů, vytváření Klubů Bobří stopy, jichž počátkem roku 2004 existovalo 290).

Od konce roku 2003 vydává sdružení Duha v přitažlivé úpravě časopis Kmotra pro mládež od 12 let, obsahující povídky a reportáže, náměty na hry a rady pro různé aktivity (např. pro výlety nebo freeskiing), informace o uskutečněných činnostech a dalších nabídkách. Variety (Rozmanitost) je magazínem sdružení Mezinárodních mladých přátel přírody (v roce 2003 13. ročník, dvě čísla ročně), který za podpory Evropského fondu mládeže a Evropské komise vychází v Praze. Pozornost věnuje mezinárodním aktivitám pohybu a pobytu v přírodě, avšak také širším společenským a výchovným otázkám (boj proti rasismu, podpora participace mládeže, politika společnosti vzhledem k mládeži, mezinárodní spolupráce demokratických organizací).

Otázky a úkoly

1. Jaký je váš nejoblíbenější časopis? Proč? Jak ho využíváte ve své práci mezi dětmi a mladými lidmi?
2. Jaké jsou oblíbené časopisy dětí (mladých lidí) ve vašem okolí? Proč je takto hodnotí?
3. Jaké rozhlasové (televizní) programy sledují děti (mladí lidé) ve vašem okolí a co se jim na nich líbí?
4. Jak můžete ve své výchovné práci navázat na to, co děti/mladí znají z médií?
5. Sledujete kvalitní recenze a kritiky médií (knih, hudby, filmů a televizních pořadů…) a učíte se s jejich pomocí zaujímat poučený a kritický postoj k médiím a jejich obsahu? Snažíte se vést k takovému postoji i děti?

Média vytvářená dětmi a mladými lidmi pro vrstevníky

V posledních letech vznikají v místech, v celostátním i mezinárodním měřítku média vytvářená samými dětmi a mladými lidmi s cílem informovat o sobě i různých oblastech skutečnosti. Pro dospělé jsou jedním ze zdrojů poznání o životě současné mládeže. Podstatné je, že se v nich děti a mladí lidé (většinou pod vedením dospělých) stávají dopisovateli, reportéry, redaktory nebo technickými pracovníky. Učí se odkrývat problémy a vyhledávat informace o nich, vyjadřovat na ně svoje názory, po redakčním a technickém zpracování je sdělovat ostatním a přispívat tím k jejich řešení.

Vztah příslušníků mladé generace k médiím tak přestává být jednostranným přijímáním informací ze světa dospělých a pomáhá vytvářet aktivní vztah mladých občanů ke skutečnosti. Práce v médiích se stává inspirací i pro jejich individuální nebo společné volnočasové aktivity, specifickým prostředkem participace na rozvoji školy, vrstevnické skupiny, zařízení nebo sdružení volného času, obce i společnosti. V zahraničí – a dnes již také u nás – jsou k dispozici zkušenosti vypovídající o tom, jak při přetváření mladého uživatele médií v jejich (spolu)tvůrce postupovat.

Začátky mohou být prosté: příspěvky mladých čtenářů do rubrik místních časopisů a zpravodajů obcí, které informují také o aktivitách volného času nebo o postojích k otázkám veřejného zájmu. Větší úsilí již vyžaduje vydávání školních časopisů spjatých obvykle s činností žákovské samosprávy. Žákům základních a středních škol umožňují slovně nebo výtvarně reagovat na školní nebo mimoškolní skutečnost a její problémy a případně se přihlásit i s prvními reportérskými či literárními pokusy. Některé školní časopisy jsou psány rukou a mají prostou úpravu, jiné jsou na vyšší grafické a technické úrovni. Všechny jsou však projevem tvořivosti dětí a mladých lidí a jejich zájmu o společné záležitosti. [2]

V některých případech dosáhly u nás velmi dobré informační i výchovné úrovně, pronikly do dalších oblastí komunikace a sdělování a rozšířily se až do celostátního měřítka. Měsíčník Zámeček – časopis pro dětské domovy v České republice – vychází za podpory sdružení Duha a nadace T. Maxové v Karviné od roku 1997. [3] Na 24 stránkách přináší obraz života v dětských domovech (ankety o názorech a postojích žáků; rady dospívajícím; zájmová činnost; informace o dlouhodobých hrách, letních táborech, veřejně prospěšných akcích; spolupráce mezi zařízeními). Snaží se výchovné působení dětského domova spojovat s jeho okolím a děním ve společnosti, přinášet odtud informace a podněty pro činnost a odstraňovat bariéry mezi nimi (žánry moderní hudby, úspěchy našich sportovců). Časopis nabízí rovněž náměty pro činnost (hádanky, drobné rukodělné práce, soutěže), umožňuje vyjadřovat názory a zveřejňovat příspěvky mladých čtenářů. Pod vedením dospělého pedagoga ho rediguje devítičlenná redakční rada složená z dospívajících žáků.

V Praze působí Klub Domino – Dětská tisková agentura. Prostřednictvím hry na novináře podchycuje a působením „s dětmi, pro děti a o dětech“ rozvíjí jejich zájem o žurnalistiku. Klub podnítil novinářskou soutěž Svět v mých barvách umožňující mladým lidem do 18 let zaznamenávat svoje poznatky a stanoviska různými žánry (novinovou zprávou, fejetonem, básní, povídkou). Pozornost věnuje také metodické pomoci redakcím školních časopisů, školního rozhlasu a dětskému zpravodajství na internetu. Pořádá kurzy tvůrčí komunikace (teorie mluveného slova, tvůrčí psaní, natáčení rozhlasových rozhovorů, vlastní tvorba, příprava na redakční práci). Organizuje letní tábory, soutěž Zlatý Amos o nejpopulárnějšího učitele, hry, soutěže a ekologické aktivity.

Na pražské Bambiriádě se v roce 2003 představilo Sdružení klubů správných kluků ČR, jež působí od druhé poloviny devadesátých let a vydává informační zpravodaj Kamarád. Sdružení iniciovalo soutěž dětí a mladých lidí do 18 let nazvanou Dětský svět internetu i další volnočasové aktivity (příměstské pětidenní internetové tábory v regionech, kurzy pro dospělé pracovníky této zájmové oblasti).

Tyto aktivity se pochopitelně neomezují na tištěná média a často jsou nejen zájmovou činností, nýbrž i přípravou na profesi. V první polovině devadesátých let 20. století vzniklo v Kodani (1,34 milionu obyvatel) pro nezaměstnanou mládež ve věku 18–24 let mediacentrum financované správou města. Stalo se pro ně šancí získat praxi vedoucí k zaměstnání v rozhlasové nebo televizní stanici nebo v tvorbě videopořadů. V německém městě Reutlingen (Bádensko-Württembersko, 107 tisíc obyvatel) vzniklo v roce 1996 rádio KIDS ON AIR, které jako projekt kulturního vzdělávání mládeže financoval Zemský ústav pro komunikaci. Vysílání za pomoci profesionálního rozhlasového novináře a pedagoga připravovaly ve spolupráci s rozhlasovou stanicí Neckar děti ve věku 9–14 let. [4]

Otázky a úkoly

1. Analyzujte jedno číslo časopisu pro děti (mládež) a navrhněte možnosti, jak jeho podnětů využít pro výchovnou práci.
2. Iniciujte založení časopisu dětí (mládeže) školy (zařízení volného času, obce), pomozte vytvořit pro něj podmínky a udržet ho při životě.

Také mediální aktivity týkající se dětí a mládeže mají
mezinárodní rozměr

Evropské organizace kromě svých všeobecně orientovaných periodik vydávají časopisy zaměřené specificky na působení mezi mladými lidmi.

Rada Evropy začala spolu Evropskou komisí v roce 1999 vydávat magazín pro pracovníky mezi mládeží Coyotte. Youth – Education – Europe (Kojot. Mládež – Výchova – Evropa), jehož redakce sídlí ve Středisku evropské mládeže ve Štrasburku. Vychází dvakrát ročně v anglické a francouzské verzi (40 stran A4, náklad 6 tisíc). Neobvyklé pojmenování symbolicky vyjadřuje nejisté postavení a rozkolísanost osudů mladých lidí v současné společnosti. Podnětem pro jeho založení se stal rostoucí počet školitelů a dalších pracovníků mezi mládeží evropských zemí, jimž poskytuje možnost vyjadřovat se k aktuálním i perspektivním otázkám – k pojetí jejich práce, metodám a praktickým zkušenostem, k informacím o práci institucí a sdružení evropské mládeže. Mezi témata jednotlivých čísel patřila lidská práva, ekologie, protirasistická výchova, realizace Bílé knihy o mládeži nebo evropské občanství. Redakční rada magazínu se skládá z mladých lidí.

V roce 2000 začalo – rovněž v angličtině a francouzštině – vycházet T-KIT, společné periodikum Rady Evropy (Ředitelství pro mládež a sport a obou Středisek evropské mládeže ve Štrasburku a Budapešti) a Evropské komise (Generálního ředitelství pro výchovu a kulturu, oddělení programu politiky pro mládež). Jednotlivá čísla tohoto čtvrtletníku (rozsah 80–100 stran formátu A4) jsou metodicky propracovaným sborníkem námětů. Jednotlivé stati objasňují teoretické a koncepční přístupy a důležité pojmy; přinášejí informace, zkušenosti a zejména množství praktických návodů pro interaktivní učení; anotace nové odborné literatury; internetová a jiná spojení. První čísla byla zaměřena na tato témata: metodika učení se cizím jazykům v mimoškolní době; příprava a realizace projektů aktivit mezi mládeží, řízení a vedení činností mezi mladými lidmi, interkulturní učení, dobrovolná služba, výchova k evropskému občanství. Jednotlivá čísla připravují autorské kolektivy složené z různých typů pracovníků mezi mládeží.

Koncem roku 2003 začalo Evropské fórum mládeže (European Youth Forum) vydávat periodikum Youth Opinion (Mínění mládeže), jehož první, monotematické číslo bylo věnováno připravované evropské ústavě. K tomuto námětu se z různých pohledů vyjadřovali představitelé hnutí mládeže jednotlivých zemí i představitelé Evropské unie. Mezi tématy byly zejména: informace o postupu prací na ústavě a o činnosti Konventu mládeže, o metodě otevřené koordinace jako způsobu fungování evropských struktur, o participaci a vnitřní práci Evropského fóra mládeže. Publikován byl rovněž seznam Národních rad mládeže, mezinárodních nestátních organizací, kteří mají statut člena, kandidáta nebo pozorovatele.

V současnosti existují možnosti mladých lidí aktivně a tvůrčím způsobem vstupovat také do elektronických médií. V roce 2002 bylo jako vzorový evropský projekt pod záštitou Rady Evropy, Evropské unie a dalších institucí vyhlášeno nové kolo soutěže o ceny Evropa @ School-Internet Award Scheme 2002/03. Celkem 32 evropských zemí bylo vyzváno ustavit pracovní týmy, jež by vytvořily internetové stránky Planeta Evropa vyjadřující odpovědnost národů za stav našeho kontinentu.

Rychlý vývoj médií bude pokračovat

Pro současnost je charakteristické rychlé šíření a všestranné využívání elektronických médií. Od poloviny devadesátých let 20. století se datuje prudký vzestup počtu uživatelů mobilních telefonů. Současně se rozšiřují jejich funkce, např. o nabídku služby MMS nebo vysílání krátkých videorelací včetně zvukového komentáře. Rychle roste počet uživatelů internetu, jichž v roce 2003 bylo ve světě 580 milionů (z toho 30 % v USA, kde se v důsledku jeho častého využívání snížil průměrný čas sledování televize o 4,5 hodiny týdně a prakticky se vyrovnal času věnovanému internetu). Z evropských zemí patří na špičku vývoje Švédsko, kde v roce 2003 mělo přístup k internetu 85 % obyvatel. V některých zemích vlády zřizují zvláštní webovou stránku pro komunikaci s mladými občany své země.

Vznikají nebývalé kombinace poznávacích, herních i praktických aktivit. Například na hannoverském veletrhu bylo v roce 2004 představeno, jak se běžný televizor může stát střediskem zábavy a komunikace s celou škálou on-line služeb: připojení na internet, e-mail, zasílání textových nebo multimediálních zpráv, videotelefon, ukládání televizních programů přímo z elektronického průvodce programem, zpřístupnění části internetu pouze určité skupině uživatelů (např. dětem).

Nová média se rychle rozvíjejí také v naší zemi. Počet aktivních mobilních telefonů v roce 2004 dosáhl v ČR počtu jejích obyvatel. Podle šetření z poloviny roku 2003 byla většina oslovených škol se svým počítačovým vybavením a jeho využitím spokojena a na tři čtvrtiny jich využívaly zvláštní učebny pro počítačovou výuku a zájmové kroužky. V důsledku toho rostl zájem škol o prezentaci činnosti na veřejnosti včetně účasti žáků na soutěžích vypisovaných v tomto oboru. S počítači se tak děti seznamují ve škole, školních družinách a klubech, ve střediscích volného času dětí a mládeže nebo samostatných centrech počítačových her (a ovšem doma, u rodičů v práci, u kamarádů). Přesto však se jejich využití mimo vyučovací proces hodnotilo jako nedostatečné.

Počítač zajímá již děti v předškolním věku. Do tří let se však doporučuje pracovat s ním pouze několik minut, postupně zařazovat hry, sestavovat puzzle nebo plnit jiné jednodušší úkoly v rozsahu 15–20 minut. Vyhledávání na internetu mají zkoušet až děti školního věku, kdy již mohou provádět širší škálu činností – kromě běžných počítačových her to jsou např. internetové znalostní soutěže pro mládež, dětská seznamka prostřednictvím e-mailu, tzv. webparáda poskytující informace nebo zábavu jednotlivcům, zájmovým kroužkům nebo členům sdružení.

Na soustavnou mediální činnost se zaměřují specifická sdružení, zařízení nebo média: Internetstudio pro mládež umožňuje levný přístup k internetu a nabídce aktivit. Působí tisková agentura e-Kamarád, vychází Magazín e-Kamarád pro volný čas dětí a mládeže (reportáže a soutěže, recenze knih, pozvánky na akce, kulaté stoly pro dospělé) nebo Speed Express, elektronický magazín pro -náctileté. Mezi aktivity spjaté s elektronickými médii patří Dětský svět internetu pořádaný Internetstudiem pro děti a mládež Prahy 4 nebo soutěž Nejlepší web mladých nadšenců.

Během Měsíce internetu se za účasti mladých lidí uskutečnila v Praze konference Junior internet. Na její přípravě se obsahově a organizačně podílela dětská programová rada tvořená redaktory dětského elektronického časopisu „e- Zavináč“ ve věku 11–16 let. Někteří z nich přednesli referáty (např. Dětské weby doma a v zahraničí). Prakticky se tak začal naplňovat slogan jedné z mladých účastnic: Rodina – to je máma, táta, dítě a internet.

Tato oblast probouzí nové zájmy a rozvíjí nadání rostoucího počtu dětí a mladých lidí. Spoluvytváří profesionální orientaci budoucích programátorů a správců sítí, pedagogů a novinářů, podnikatelů a politiků i dalších, kteří se chtějí prosadit v informační společnosti. Rozšiřující uplatnění nových technologií však někdy způsobuje přecenění technické a organizační stránky, a naopak podcenění sdělovaného obsahu a hodnot. Někdy jsou nové technologie stavěny do protikladu s tištěnými médii. Proto je důležité v souvislosti s volným časem dětí a mládeže vzít v úvahu, že elektronická média dnes jsou a zřejmě nadále zůstanou „pouze“ jednou, byť významnou oblastí informačního a komunikačního procesu.

Potvrzují to i fakta o současném rozvoji tištěných médií. V Německu dnes vychází každoročně na 60 tisíc nových knih (tedy každých osm minut jedna). V posledním desetiletí se počet periodik pro veřejnost zvýšil z 271 na 564 titulů (více než dvojnásobně) a jejich náklad z 30 na 54 milionů výtisků. Na tomto vývoji se podílela periodika odborná (nárůst počtu titulů o 20 %), zákaznická (nárůst o 50 %) a inzertní (počet stoupl na trojnásobek).

Současné způsoby využívání médií pomáhají vytvářet pozitivní vztah také k předkládaným informacím, k námětům a programům volnočasové činnosti a probouzejí zájem dětí a mladých lidí o to vyjadřovat svoje názory. Vztah mladý uživatel–médium–společnost se rozvíjí denně, mnohonásobným opakováním, velmi často jako živelný individuální proces. Pro uživatele proto zůstává aktuálním požadavek učit se média využívat vhodně a v přiměřeném rozsahu se záměrem naučit se v nich nacházet potřebné informace a pozitivní podněty k činnosti. Východiskem pro vytvoření takového vztahu je zřetel ke sdělovaným obsahům a hodnotám, jemuž má technické zvládnutí médií sloužit.

Hodnotový zřetel je aktuální i proto, že média ve volném čase dětí a mládeže působí také nežádoucími vlivy, ať vznikají v širším společenském kontextu, ve volném čase, nebo přímo ve sféře médií. Tyto vlivy se někdy projeví okamžitě, jindy zůstávají latentní. Časově příliš náročné (každodenní a několikahodinové) využívání médií ve volném čase může vést k závislosti na nich nebo způsobuje absenci činností kompenzačních (např. sportovních nebo uměleckých). Média sice umožňují získávat množství obsahově různorodých informací a operativně navazovat kontakt s dalšími lidmi, často se to však děje bez zažité osobní zkušenosti a rozvíjení hlubšího vztahu. Žádoucí proto je obsah a metody aktivit volného času koncipovat tak, aby nevedly k jednostrannosti a stereotypům, nýbrž podporovaly všestranný rozvoj osobnosti.

Mediální působení často zůstává na povrchu jevů, pokud jsou informace zaměřeny na nepodstatné otázky. Takto např. vznikl „syndrom Barbie“, kdy reklama podobou této dětské hračky, představované jako ideál ženské krásy, probouzela u některých děvčat stres z vlastní nedokonalosti. V médiích se však uplatňují také přístupy zásadně nepřijatelné, pronikající ze světa dospělých i mezi děti a mladé lidi. Je to zejména pornografie, jejíž původce se často nedaří identifikovat. Podle zjištění našeho Centra preventivního lékařství tři čtvrtiny 14–15letých žáků pražských škol navštívily v roce 2001 internetové stránky tvrdého porna a někteří se k nim opakovaně vraceli.

Východiskem pro výchovné působení v této oblasti jsou empirické výzkumy zabývající se časovými nároky, obsahovými prioritami a využíváním médií různými skupinami mladé generace ve volném čase. [5] Na základě zkušeností se zpracovávají metodické postupy, které mladým uživatelům mají usnadnit vstup do světa médií a orientaci v jeho souvislostech. Existuje i metodická literatura pro pracovníky zájmových kroužků, volnočasových klubů nebo sdružení dětí a mládeže. Pozornost se věnuje možnostem využívání médií v práci s dětmi, jejich vlastní tvorbou (vytváření obsahu i technické a organizační aspekty) nebo způsobům komunikace s veřejností prostřednictvím médií (public relations, marketing). [6]

Ani zde nechybí koncepční a praktická činnost evropských struktur. V první polovině devadesátých let 20. století schválilo 4. generální zasedání ERYICA (Bratislava, prosinec 1993) Evropskou chartu informací pro mládež. V návaznosti na Světovou deklaraci lidských práv a Úmluvu o právech dítěte tento dokument potvrdil právo mladých lidí na informace a význam této činnosti pro rozvoj demokracie. Jako vodítko pro svoji činnost a pro budování informačních center mládeže (ICM), míst pro informace a poradenství, zdůraznila nutnost uplatňovat demokratičnost a z ní vyplývající otevřenost informací pro všechny mladé lidi a požadavek volného přístupu k informačním zdrojům. Požaduje vhodnou povahu informací (jejich pravdivost a srozumitelnost, aktuálnost a komplexnost, nezávislost na ideologiích a politických nebo komerčních zájmech, soustavnost a objektivnost založenou na více zdrojích), vzhledem k uživatelům informací zachovávat důvěrnost a anonymitu. [7]

Snad ještě ani nejsme schopni plně docenit možnosti poznání světa a vytváření planetární kultury, jež dnes mladým lidem nabízí masová komunikace prostřednictvím slova, písma i obrazu. Hlavní problém blízké budoucnosti zřejmě nebude v nedostatečné přístupnosti informací, nýbrž spíše v jejich množství, rozptýlenosti a malé užitečnosti. Na významu proto nabývá mediální výchova dětí a mladých lidí, která zahrnuje i potřebu učit se jejich vhodnému, kritickému využívání, být aktivní a současně odolný vůči manipulaci. Dítě a mladý člověk se také v této oblasti může (a má) stávat pánem svého konání a umět odmítat to, co by ho činilo podřízeným, závislým a odcizeným. [8]

Otázky a úkoly

1. Analyzujte několik televizních nebo rozhlasových pořadů z hlediska jejich využitelnosti pro výchovnou práci s dětmi nebo mladými lidmi.
2. Pokuste se s dětmi vytvořit audio- nebo videopořad o tématu, které je zajímá. Seznamte je při tom s metodami práce novinářů a některými způsoby manipulace s realitou, jež se v médiích objevují.
3. Zjistěte, kolik dětí nebo mladých lidí vaší skupiny má přístup k internetu. Jak často a k jakým účelům ho využívají? Dokázali byste na internetu najít náměty pro činnost, vytvořit webovou prezentaci vaší skupiny?





Ukázka je z knihy: Děti, mládež a volný čas
Vývojové trendy a současné možnosti
Volný čas je předmětem zájmu pracovníků řady pedagogických a sociálních profesí, protože představuje na jedné straně příležitost pro osobnostní a sociální rozvoj dětí a mládeže, na druhou stranu v sobě skrývá nemalá rizika. První část publikace ukazuje, jak se rozsah a podmínky využívání volného času dětmi a mládeží vyvíjely v minulosti. Vymezuje hlavní současné rysy využívání volného času mladými lidmi v současném světě i u nás a charakterizuje hlavní trendy, které pravděpodobně ovlivní tuto oblast v blízké budoucnosti. Druhá část práce ukazuje, jak na základě těchto poznatků přistupovat k plánování (vytváření koncepcí) práce s dětmi a mládeží ve volném čase, které metody a organizační formy dnešní pedagogika volného času užívá, jak účinnost této práce hodnotit, jaké existují zdroje pro její financování apod. Výklad je doplněn řadou konkrétních údajů a příkladů od nás i ze zahraničí.

Vydalo nakladatelství Portál

Komentáře

Komentářů celkem: 0

Další články z rubriky

Láska je nesmrtelná: Muž podporoval svoji ženu s rakovinou do posledního výdechu

Láska je nesmrtelná: Muž podporoval svoji ženu s rakovinou do posledního…

Včera | Jennifer Meredino (40) byla příliš mladá na to, aby zemřela. Osud s ní však měl jiné plány a když…

Na co je dobrý sex? Pomůže od migrény, stresu i škytavky

Na co je dobrý sex? Pomůže od migrény, stresu i škytavky

Včera | Jste čím dál tím pohodlnější a máte problém se přemluvit k sexu? Až zjistíte, k čemu všemu vám…

MAGDA (27): Přítelův syn mi dělá návrhy. A příteli to nevadí!

MAGDA (27): Přítelův syn mi dělá návrhy. A příteli to nevadí!

6. 12. | 12 | Magda má o 15 let staršího přítele s dospívajícím synem ve střídavé péči. Chlapec je jen o 10 let…

Jak poznáte, že už s vámi nechce trávit Vánoce

Jak poznáte, že už s vámi nechce trávit Vánoce

6. 12. | Vánoce mají být svátky pohody a klidu, ale ne vždy to funguje. Je to také období, kdy lidé…