Miluji svoje dospělé děti… Žít s nimi ale nemůžu

| Autor: Tomas Šebek | Rubrika: Láska a vztahy

Miluji svoje dospělé děti… Žít s nimi ale nemůžu Návštěva dětí, co už dávno vylétly z hnízda. Den "D" konečně přijde. Ale po výměně těch nejlépe míněných rad všichni touží, aby byli ve svém a sami. Proč?

Každý má svůj čas
… a hurá domů – kolikrát jste se těšili na studentských kolejích a dalekých cestách na zázemí, kde vám utiší hlad dobrým jídlem, budou rádi poslouchat zážitky z vašeho světa a nechají dodělat resty, co hoří… Bejvávalo. Při návštěvě rodičů se už role vyměnily. Častým kamenem úrazu jsou návštěvy přes noc. S věkem se zkracuje potřeba kontinuálního spánku a naopak přibývá "klimbání" během dne. A ne vždy se biorytmus rodičů sejde s rytmem života dětí. Pak nezbyde než notná dávka tolerance a případně špunty do uší, až vy nebo vaši rodiče budou „strašit“ v domě, když ostatní chtějí mít půlnoc.

"Na to mi nesahej!"
Nejděsivějším pohledem pro dceru bývá spíž její matky. Nepořádek (respektive jiný – řekněme – pořádek), potravin buď příliš málo (melta a rohlíky), nebo moc (babičce je kuchyň úzká). Při jakémkoli komentáři musíte čelit argumentům, že víc stejně nesní (nenechte se ukecat – právě starší, vetché ženy potřebují maso jako zdroj železa a dostatek mléčných výrobků coby prevenci osteoporózy). Nebo že jí nedopřejete radost ze života (zlikvidovat živočišně tuky v domácnosti, abyste ateroskleróze učinila přítrž, můžete, ale stejně si je dokoupí, může-li). V případě ovoce lákajícího octomilky a jiných potravin kráčejících na kompost však buďte nekompromisní.

A ven!
Také závidíte dětem nevyčerpatelnou energii? To ve zralém a ještě zralejším věku si jeden připadá jako vymačkaný citrón. Ale i ten má ještě šťávu. Hlavně ty kapky pomozme najít rodičům. Cesta k televizi a do postele nakonec vede jen na jediné místo. Časté kontakty s přáteli (a nejen) pomohou udržet nezbytnou duševní svěžest. Hrátky s vnoučaty nebo procházky s vámi zase nedovolí chátrat tělesné schránce.

Rodiče v nás chtějí mít skvělé, hodné děti. My v nich vitální, moudré seniory. Dnes, když se tou autoritou cítíme být my, na ně tlačíme – ať to či ono dělají nebo nedělají. Většinou tím víc, čím víc se vzdalují naší představě. Ale co my víme o té jejich?

zdroj: http://www.osteoporoza.cz

Další články z rubriky

MARTINA (57): Dcera je biomatka, tak nesmím vnoučata rozmazlovat

MARTINA (57): Dcera je biomatka, tak nesmím vnoučata rozmazlovat

Včera | 22 | Babičky byly vždy od toho, aby si svá vnoučátka hýčkaly, měly na ně víc času než maminky a dopřály…

Má váš partner krizi středního věku? Udělejte těchto 5 věcí

Má váš partner krizi středního věku? Udělejte těchto 5 věcí

19. 8. | Změnil se váš manžel po padesátce a vy máte najednou pocit, že ho vůbec neznáte? Příčinou může být…

Zdena (52):  Na manžela jsem alergická. Nedokážu ho ale opustit

Zdena (52): Na manžela jsem alergická. Nedokážu ho ale opustit

17. 8. | 16 | Po letech soužití některé páry začnou být na sebe doslova hnusné. Jeden druhého iritují…

Problémy ve vztahu? Možná jste žena, se kterou muž nikdy nevydrží

Problémy ve vztahu? Možná jste žena, se kterou muž nikdy nevydrží

17. 8. | Máte problémy ve vztazích, žádný vám dlouho nevydrží a vy přemýšlíte, kde je asi zakopaný pes?…