„Díky slečně Simoně jsme oba spokojenější!“ tvrdí Miluška o mileneckém vztahu svého muže a jeho mladé přítelkyně.
Díky slečně Simoně jsme oba spokojenější
O slečně Simoně vím již tři roky a nemám s její občasnou přítomností po boku mého manžela (tedy spíše pod jeho boky) naprosto žádný problém. Ano, slečna Simona je milenka mého chotě. Nic víc, nic míň. Můj muž je velmi náruživý a já už nejsem ve svém věku a se svými zdravotními problémy schopná ani ochotná jeho apetitu vyhovět. Chci mít jednoduše klid. Navíc na mě celá léta našeho manželství ležela nejen péče o tři děti, které jsou nyní již dospělé, ale také o rozlehlý dům a zahradu. Sice jsem byla celý život v domácnosti, ale povinností a starostí jsem měla možná více než leckterá zaměstnaná žena, která si v práci svým způsobem odpočinula od dětí a domácnosti a jako bonus poklábosila u kafíčka s kolegy. Simona mi tedy svým způsobem „uvolnila ruce“ a zbavila jistých povinností a s nimi související psychické nepohody a nesouladu v partnerském vztahu. Dá se říci, že jsme díky Simoně oba spokojenější.
Okouzlila ho mladičká hudebnice
Kromě domácnosti a veškeré péče o děti a jejich vzdělání jsem organizovala a kompletně zajišťovala společenské akce, které manžel pravidelně plánoval pro své důležité klienty. Na akcích jsem pochopitelně nesměla chybět. A tak jsem se po mnoho večerů, kdy matky spolužáků mých dětí odpočívaly u nenáročných telenovel, musela změnit ve vtipnou a noblesní hostitelku. A právě na jedné z těchto akcí hrála Simona na klavír, přivydělávala si tak. Éterická slečna se zajímavě zabarveným hlasem okouzlila nejen návštěvníky večírku, ale i mého muže.
Považuji za velkou výhodu, že mám manželovu konkubínu „pod dohledem“
Manžel si s maskováním mimomanželského vztahu hlavu příliš nelámal, a tak jsem nevěru odhalila velmi brzy. Jelikož je muž svým způsobem velmi přímý člověk, tak nic neskrýval, nezapíral a na přímou otázku odpověděl cosi ve smyslu: „Miluško, ten vztah neznamená absolutně žádnou změnu pro naše manželství, na rozvod jsem nikdy nepomyslel a doufám, že ani ty. Vždyť vztah se Simonou je svým způsobem výhodný pro nás všechny.“
Stálo mě to sice trochu rozčilování, ale brzy jsem pochopila, že má muž pravdu. Simona je skromná a nezkušená slečna s hlavou v oblacích. Miluje hudbu a můj muž je pro ni spíše důvěrníkem a rádcem, kterému ve volných chvílích poskytuje sex, než životní láskou. Rozhodně se nejedná o zlatokopku s minimální inteligencí a maximálními ňadry. Také od muže vím, že má Simona kvůli tomu, že je ženatý, špatné svědomí. Prý mně nechce ubližovat. Neubližuje – a také jsem jí to vzkázala! V dnešní době má každý druhý muž milenku – zvlášť na zajištěné pány se „slečinky“ lepí. Považuji tedy za velkou výhodu, že mám manželovu konkubínu „pod dohledem“.
Koupila jsem jí i dárek k Vánocům
Osobně znám hned několik žen v mém věku, které skončily okolo padesátky samy – bez odrostlých dětí a bez muže, který odešel za milenkou. Obvykle jde o vzdělané ženy bez jakékoliv pracovní praxe, které obětovaly svou profesi i život kariéře manžela. Jenže ono není vůbec snadné v padesáti budovat kariéru a nový domov! Dle mého je mnohem rozumnější smířit se s tím, že mužský a ženský pohled na život nelze srovnávat. Ženský život krájí a určuje mateřství a klimakterium a ženy mají od přírody větší vlohy k monogamnímu vztahu. A tak jsem manželovi slečnu Simonu schválila a on je na můj liberální postoj patřičně hrdý. Simoně jsem tento rok dokonce koupila dárek k Vánocům – parfém. Její studentský deodorant nemám ráda a nerada ho cítím z manželova oblečení. Manžel to považuje za vynikající vtip.
