Moc jsem toužila po holčičce. Narodil se mi třetí kluk a nedokážu ho milovat!

| Autor: BN | Rubrika: Láska a vztahy

Dlouho jsem váhala, jestli se s příběhem svěřit. Je mi jasné, že mě za to spousta matek odsoudí, ale třeba se najde některá, co bojuje se stejnými pocity jako já, ale bojí se je vyslovit nahlas.

Moc jsem toužila po holčičce. Narodil se mi třetí kluk a nedokážu ho milovat!

Už od malička jsem snila o tom, že jednou budu mít svou malou princeznu. Nejspíš proto, že jsem tou princeznou nemohla být sama. Vyrůstala jsme totiž mezi samými chlapy. Mám dva bráchy a čtyři bratrance. Cele dětství jsme jako jedna velká banda jezdili pravidelně na chalupu a mně nezbylo nic jiného, než se přizpůsobit se jejich klučičímu světu. Nikde v okolí totiž nebyla žádná holka mého věku, se kterou bych mohla kamarádit. Jenže i když mě kluci mezi sebe opravdu přijali a nestyděli se, že mají v partě holku, já si to zas tolik neužívala. Navíc i táta ke mně přistupoval jako ke klukovi. Po výchově starších synů to prý jinak neuměl. A tak jsem pod stromečkem místo panenek nacházela rybářský prut, kopačák, autodráhu a jiné věci, o kterých kluci běžně sní.

Mužský svět mě tedy velmi ovlivnil a doufala jsem, že si to jednou vše vynahradím na své dcerušce. Jenže uplynulo několik let a já už vím, že se mi to už bohužel nepoštěstí. Po Šimonovi a Jakubovi se mi totiž před půl rokem narodil třetí syn Tomáš. Hrozně jsem to oplakala. Byla jsem touhou po holčičce tak posedlá, že jsem vyzkoušela všechny babské rady k jejímu početí. Od správných poloh, „holčičích plodných“ dnů až po vhodnou stravu. Manžel ze mě samozřejmě šílel, ale já byla jak posedlá.

Jenže já věděla, že jestli to bude třetí kluk, tak se opravdu asi zblázním. Přišla jsem kvůli tomu dokonce o dvě kamarádky. Jedna, která se marně pokoušela dva roky o miminko, mi vpálila, že jsme nevděčná a strašně se rouhám. Co ona by za chlapečka dala. S druhou jsem se pro jistotu přestala bavit já. Setkávání s jejíma holčičkami mě šíleně bolelo. Nejen že dvě dokonalé princezničky s mými dvěma zlobivými raubíři nešly nějak dohromady, ale hlavně jsem jí hrozně záviděla...

Když jsem potřetí držela v ruce pozitivní těhotenský test, byla jsme si na sto procent jistá, že se to povedlo a v břiše mi roste vytoužená holčička. Dokonce i všechny ultrazvuky tomu nasvědčovaly. A já odcházela z ordinace nadšená, i když mě pokaždé upozorňovali, že to není stoprocentně jisté. Mimčo nikdy jasně neroztáhlo nohy a pindík se tam prý ještě může ukázat. Já ale věděla jistě, že se to nestane. Popadla mě růžová mánie. I když jsem po klucích měla celou výbavu, nedalo mi to a neodolala jsme těm roztomilým věcičkám.

Jenže všechno nakonec dopadlo úplně jinak. Místo přirozeného porodu mě čekal akutní císařský řez. Mimču se totiž otočila pupeční šňůra kolem krku. Když mi pak sestřička přinesla malý uzlíček na Jipku, kde jsem se zrovna probrala, měla jsme pořádný šok. „Maminko, gratulujeme, máte krásného kloučka...,“ oznámila mi vesele. Já myslela, že špatně slyším, že to není možné, že ještě spím a nebo že se určitě spletla a ten řvoucí chlapeček patří jiné mamince. Nespletla se. Ten kluk, co devět měsíců vypadal jako holčička, byl opravdu můj. Skoro celou noc jsem probrečela. Tak moc jsem byla zklamaná... Snažila jsme se, ale prostě to nešlo. Nedokázala jsem se radovat z toho, že mám další krásné zdravé dítě...

A bohužel mě to trápí doteď, když už je Tomáškovi šest měsíců. Zatímco bráchové i manžel jsou z dalšího rostoucího parťáka nadšení, já se tím hrozně trápím. Mám velké výčitky, ale nedokážu si pomoct. Tomášek je navíc hyperaktivní a někdy mám fakt sto chutí od všech těch chlapů někam utéct. Ještě s větší závistí koukám po jiných malých holčičkách v okolí a vnitřně zuřím při větách tipu: „Máte krásného chlapečka! Ale je to škoda, že se do třetice nepovedla holčička, co? Jako kdyby si člověk mohl vybrat a mohl to nějak ovlivnit.

Své děti samozřejmě miluju, ale přiznám se otevřeně a na rovinu, že k Tomáškovi pořád hledám cestu a podvědomě, jako bych mu dávala za vinu, že je tím, čím je. Přitom on za to nemůže. Vím, že jsem nevděčná, ale copak můžu za svoje pocity?

Dáma.cz je na facebooku. Přidejte se k nám!

Další články z rubriky

Jak poznáte, že bude dobrý milenec? Sledujte prsty, doteky i polibky!

Jak poznáte, že bude dobrý milenec? Sledujte prsty, doteky i polibky!

Dnes | Byli jste už na několika schůzkách a vše spěje k tomu, že brzy dojde k prvnímu sexu. Jste nervózní,…

HANA (39): Balí mě soused a láká mě na drsný sex!

HANA (39): Balí mě soused a láká mě na drsný sex!

29. 11. | 29 | Pohledný soused Hany se jí už několik týdnů dvoří. Oběma je jasné, že by nešlo o vztah, ale…

MÁJA (46): Přítelův syn je monstrum. Přemýšlím o rozchodu

MÁJA (46): Přítelův syn je monstrum. Přemýšlím o rozchodu

28. 11. | 29 | Máji přítel má velmi problematického syna. Společně strávené víkendy jsou pro ni očistec a k Májině…

JOVANKA (31): Přítel je rasista. Nesnáším to!

JOVANKA (31): Přítel je rasista. Nesnáším to!

27. 11. | 45 | Přítel Jovanky má dvě tváře. Navenek působí jako uhlazený elegán s galantním chováním vůči rodině i…