Moje sestra se nemohla postarat o své dítě a tak dělám mámu já…

| Autor: Adéla Vedralová | Rubrika: Láska a vztahy

Je hrozné, když se z nějakého důvodu nemůže nebo nechce starat o své dítě. Osud malého človíčka je tak dost nejistý, a pokud se ho neujme nikdo z blízkých, může skončit i v ústavní péči. Máme pro vás příběh čtyřicetileté Petry, která si vzala pod křídla dnes sedmiletou dcerku své o tři roky mladší sestry Jany.



Důvod, proč se Jana vzdala „dočasně“ péče o svou dceru Janičku je prostý. Po porodu se jí rozjela těžká forma laktační psychózy a tak skončila v péči psychiatrů nejdříve na několik měsíců. Její psychické problémy však nabraly nový rozměr a tak pobývá Jana ve „cvokárně“ dodnes – s drobnými pauzami. Její diagnóza je nyní schizofrenie, ke které měla dispozice geneticky.

Je tedy jasné, že se o svou holčičku nemůže sama starat. Tatínek malé Janičky se s dcerkou sice často vídá, ale výchovu by podle svého uvážení nezvládl. A jelikož má Petra sama dvě podobně staré děti, padla role náhradní maminky na ní.

„Mému synovi byl asi rok a půl, když se Janička narodila. Nebyl jí ještě ani měsíc v době, kdy k nám dorazila. Brala jsem to přirozeně a můj manžel nebyl proti. V tak těžké situaci by snad stejně reagoval každý rozumný člověk. Domluvili jsme se s Janiččiným tatínkem na střídavé péči, on nám finančně přispívá. Je hodně vytížený a péči o malé dítě by určitě nezvládl. To je pochopitelné,“ vysvětluje své rozhodnutí Petra.

Od doby, kdy do rodiny přibyla ze dne na den malinká Janička, ji Petřiny děti i muž vnímají jako vlastní. „Oba synové jí říkají „ségra“ a mě oslovuje mami. Když začala mluvit a vypadlo to z ní, obrečela jsem to. „Maminko“ by měla říkat Janě.

Jenže situace je jiná. Zatím jí říkáme, že má dvě maminky. A ta co jí měla v bříšku je moc nemocná. Janička ji vlastně viděla naposledy, když jí byly 4 roky a myslím, že si nic moc nepamatuje. Nezmiňuje se o tom. Ono to na navazování vztahů moc není. Jana na tom není dobře. A malou nechceme stresovat,“ popisuje Jana.

Janičky tatínek si ji bere na každý druhý víkend a o prázdninách, občas ji vezme do divadla nebo na hřiště. „Fungujeme tak, že mně říká Janička „maminko“ a mému muži „Honzo“. Tatínka má jen jednoho a ten se o jejich vtah velmi snaží. Což je úžasné. A protože v tomto systému malá žije od narození, nepřipadá jí zvláštní. Konec konců spousta jejích kamarádek má dva tatínky a maminky kvůli rozvodu…“ shrnuje Petra.

Náhradní rodiče mají v plánu vše s Janičkou otevřeně probrat, až jí bude deset, dvanáct let. „Pokud se bude na situaci sama ptát dříve, vše jí bez obalu vyložíme. Nebudeme lhát. Jsme tak jednotně domluvení i s jejím tatínkem. Byla bych celkem ráda, aby to přišlo přirozeně a ne nějakým šokem. Pochopitelně jsme od začátku v kontaktu s psychologem a důležité kroky konzultujeme.“




ČTĚTE TAKÉ:
Pomoc, on chce dítě, ale já ne!





ČTĚTE TAKÉ:
Karikatury slavných osobností. Poznáte je?

Další články z rubriky

MARTINA (57): Dcera je biomatka, tak nesmím vnoučata rozmazlovat

MARTINA (57): Dcera je biomatka, tak nesmím vnoučata rozmazlovat

Dnes | 17 | Babičky byly vždy od toho, aby si svá vnoučátka hýčkaly, měly na ně víc času než maminky a dopřály…

Má váš partner krizi středního věku? Udělejte těchto 5 věcí

Má váš partner krizi středního věku? Udělejte těchto 5 věcí

Včera | Změnil se váš manžel po padesátce a vy máte najednou pocit, že ho vůbec neznáte? Příčinou může být…

Zdena (52):  Na manžela jsem alergická. Nedokážu ho ale opustit

Zdena (52): Na manžela jsem alergická. Nedokážu ho ale opustit

17. 8. | 16 | Po letech soužití některé páry začnou být na sebe doslova hnusné. Jeden druhého iritují…

Problémy ve vztahu? Možná jste žena, se kterou muž nikdy nevydrží

Problémy ve vztahu? Možná jste žena, se kterou muž nikdy nevydrží

17. 8. | Máte problémy ve vztazích, žádný vám dlouho nevydrží a vy přemýšlíte, kde je asi zakopaný pes?…