Obě mají jiné hodnoty, jiný pohled na svět i výchovu. Důsledky jsou fatální – Monika dle jejích slov „ztratila“ syna i vnoučata.
Naše rodina měla vždy jiné hodnoty než má ona
Už půl roku jsem neviděla svá vnoučátka. Syna vídám, jen když se za ním zastavím v práci – a to vše jen kvůli tomu, že jsem nepadla do oka své snaše! Ta mne nesnáší. Nemá mě ráda snad od prvního dne, kdy nás syn představil. Syn i celá naše rodina jsme vysokoškoláci, vždy jsme si velmi zakládali na vzdělání, na hodnotách, které nezničí rez a zub času. Snacha má životní hodnoty opačné. Jejími nejdůležitějšími hodnotami jsou vzhled a majetek.
Všechny mé tři děti vystudovaly vysokou školy, všechny umí velmi dobře hrát na nějaký nástroj a mluví anglicky a německy, a to i přestože jsme velmi dlouho nebyli nijak majetná rodina! Navíc jsme to s manželem neměli za minulého režimu lehké; manželův otec byl evangelický farář, maminka ze statkářské rodiny a má rodina byla výrazně umělecky založená.
Obě mé dcery se daly na uměleckou dráhu, nejstarší se věnovala profesionálně baletu, nyní tedy již „jen“ jeho výuce na jedné zahraniční škole, mladší dcera je oděvní výtvarnice a pedagožka. Syna žádné hudební či výtvarné múzy neokouzlily, i když políbený rozhodně je, zato mu učarovaly jazyky. Nyní je překladatel a vede si velmi dobře. Snacha je kosmetička a provozuje malý salón a solárium, ne že by to bylo až tak důležité, nijak ji tímto nesnižuji, ale její životní hodnoty se částečně odvíjí od její práce.
Jak se vyvíjel Moničin příběh dál, se dozvíte v následujících kapitolách... Jestliže si chcete příběh přečíst celý, postupujte po kapitolách tak, jak za sebou následují.
Pokračování 2 / 4
Snachu nelze přehlédnout, je velmi atraktivní, ale…
Zpočátku jsem nechápala, co svedlo dohromady mého syna a snachu, je to poněkud nesourodá dvojice – snachu jsem nějakou dobu znala jen z vyprávění. Když jsem ji pak poprvé uviděla, bylo mi vše jasné. Snacha je z pohledu mužů nepopiratelně atraktivní žena, i můj manžel, který kouká spíše do knih, mohl na synově přítelkyni oči nechat. Snachu nelze přehlédnout; má opravdu krásný obličej, nákladně a nápadně se obléká a rozhodně se nestydí za plastickou operací vylepšenou postavu. Nepřehlédnutelné má i chování. Dalo by se říci, že je velmi výrazně extrovertní, neustále něco vypráví, obvykle příběhy svých klientek, velmi hlučně se směje a je velice kontaktní – dle mých dcer až nepříjemně. Nic z toho pochopitelně není nijak závadné, alespoň jsme rozmanití, horší je, k čemu vede snacha své syny.
Vnoučkům jsou 5 a 6 let, oba jsou od miminka bystří a chytří kluci, velmi mi připomínají syna, když byl malý. Jenže místo aby kluci trávili čas v přírodě, na výletech, u knížek, smysluplných her, kreslení a tvoření, tak sedí stále u televize. Když nekoukají na televizi, tak hrají hokej v hokejové přípravce. Za tréninky a výstroj platí jejich rodiče neuvěřitelné peníze, kluky hokej sice baví, ale živit je samozřejmě nebude. Čemu taková investice je? Jednou jsem se na ně byla podívat na tréninku a byla jsem v šoku! Tolik vulgarit jsem mezi dětmi snad nikdy neslyšela! Trenér a rodiče jen přihlíželi a trenér starších kluků se dokonce choval a mluvil snad ještě hůř. Dovedete pochopit, že někdo chce, aby v takovém prostředí vyrůstaly jeho děti?
Pokračování 3 / 4
Můj vlastní syn se mne nezastane!
Nechci, aby to vypadalo, že jsem zaměřena proti sportu, to naprosto ne: sama chodím jednou týdně cvičit a plavat a s manželem jezdíme na kole, ale moderní pojetí některých sportů je v podání malých dětí téměř nemravné. Neúměrný tlak na výkon, vulgarita, agresivita jsou dle mých zkušeností takřka nezbytnou součástí drilu! Alespoň co jsem viděla na hokeji. Místo toho, aby se duše sportem unaveného klučiny poté nějak zušlechťovala, je posazen v rámci relaxace (jak mi bylo vysvětleno) před televizi či počítač a nacpán jakýmsi polotovarem a sladkostmi. „Zrelaxován“ pak obvykle usíná za doprovodu nějaké slaboduché americké pohádky. Vnoučků je mi v tomto ohledu nesmírně líto, co z těch zvídavých a šikovných kluků vyroste?
Zajisté jsem o tom se snachou mnohokrát mluvila. A nejen o tomto tématu, ale také o tom, že se malým dětem nemůže neustále ustupovat, že je nutné, aby měly určitá pravidla, chodily včas spát, kvalitně se stravovaly a byly vedeny k pořádku a úctě k druhým lidem. Ostatně mám za sebou zhruba 10 let pedagogické praxe, nic si necucám z prstu. Samozřejmě se to snažím podat tak, abych nevyzněla nadřazeně a povýšeně, ale je možné, že se mi to nedaří – vnuky jsem totiž už skoro půl roku neviděla. Snacha mi řekla, že si to nepřeje a můj vlastní syn se mne nezastane!
Pokračování 4 / 4
Lhala o mně synovi
Naposledy jsem kluky viděla, když slavili na jaře narozeniny. Snacha klukům na jejich přání uspořádala párty v jednom populárním zařízení rychlého občerstvení – prostě v lepším bufetu, kde se vše servíruje v plastu a papíru. Když se jakýsi klaun pokoušel kluky poněkud trapně zabavit, zatímco si maminky povídaly u kávy, kluci jej ignorovali. Nakonec po sobě házeli kelímky a jídlo! Tolik jsem se styděla! Klukům jsem tedy raději ihned popřála a odešla s tím, že snaše a synovi zavolám a pozvu je i vnuky na opravdu slavnostní oběd.
Jenže k tomu nikdy nedošlo, snacha vylíčila synovi, že jsem se chovala před jejími přítelkyněmi velmi nevhodně a snažila se vychovávat cizí děti a přede všemi ji ztrapňovala – naprosto si toho nejsem vědoma! Je to sprostá lež. Bohužel jí syn uvěřil a odmítl se se mnou o tom bavit. Vnuky jsem od té doby neviděla. Synovi volám, několikrát jsem za ním byla v práci na oběd, chová se slušně, ale odtažitě. Určitým způsobem ho chápu, je těžké nějak „bruslit“ mezi nejdůležitějšími ženami jeho života, jenže hrozné je, že se chová odtažitě, i když jsme spolu sami, to nikdy nedělal. Už mi nedá ani pusu na přivítanou.