Můj život je závislý na smrti někoho jiného

Já taky po vylezení do 2.patra sotva funěla a nezbystřila jsem, prostě jsem si říkala, že jsem tlustá a láná a měla bych se sebou něco začít dělat. Pokusy o zvýšení kondičky dopadaly bledě (když srdce jede v klidu 110 a víc, kam má chudero ještě při námaze zvýšit, že jo), takže jsem to po pár pokusech vzdala a smířila se s tím, že fakt kopce a schody budu funět na několik etap s pauzou na vydýchání.
Jinak s tou prací a transplantací... já to chápu tak, že transplantace ji čeká někdy výhledově, že její srdce nelze třeba operativně vyléčit a věkem se bude zhoršovat. Srdce který ji ještě "pustí" do práce a může trochu normálně fungovat (neleží na přítrojích) se "nevyhazuje". Transplantace čehokoliv je vždycky až to poslední krajní řešení. Ono to transplantované srdce taky není na věky věkoucí a imunosupresivní léčba (aby ho tělo nevyloučilo jako cizí věc) není žádnej med a má svá rizika a vedlejší účinky.
Takže to článek popisuje možná (pro zvýšení efeku) víc dramaticky (čekám až někdo zemře).

No myslím, že měla slečna zbystřit, když se při sebemenší námaze zadýchávala, že to nebylo divné ani jejím rodičům....No budiž.
Když vás tu čtu, kvituji, jakého mám praktického lékaře. Zve si mě na preventivky, točí EKG, skutečně vyšetří.

Sama mám vrozenou srdeční vadu a přišlo se mi na ni až po třicítce,když mi dělali předoperační vyšetření kvůli nějakému banálnímu zákroku. Na prohlídky jsem chodila ještě za socialismu poctivě a ta vada být znát musela s ohledem na to, že jsem šla cca o 8 let později na operaci.
Takže to, že na to nikdo nepřišel, je bohužel realita a příběhy spolupacientů tomu odpovídaly. Ale že by holčina chodila přičekání na transplantaci do práce, tomu fakt nevěřím.

Přesně. Já se vždycky dopředu domlouvám na preventivní prohlídce. MUDra mi pošle zkumavku na moč, sestra odebere krev a některý rok si vymrčím i test na okultní krvácení stolice. Výsledky se dovím telefonem, tlak mi nikdo neměří a srdce neposlouchá.

Elynor: Přesně tak, mě třeba vždycky doktor psal puls 70, nikdy mi ho nezměřil, že mám běžně puls nad 110 v klidu přišlo první divný až nové doktorce v mých 40 letech. Hyperfunkce štítné žlázy a za ty roky co nutila srdce tolik makat tak je zvětšený. Takže není to na transplantaci, ale srdce na hadry. Nikomu to nepřišlo za celý ty roky divný a to jsem na preventivky jako dítě i dospělá normálně chodila, dokonce jsem doktorku na to i upozornila (pracovala jsem na obvodě jako zdravotní sestra), řekla, že to někdy může být tolik pulsu, že mi asi chybí hořčík, tak jsem zobala hořčík. Lidi si občas myslí, že když jsou třeba dárci krve, že jsou zdraví, že jim vezmou krev a vyšetří ji "na všechno", totéž připreventivní prohlídce. To, že vám doktor priloží "naslouchátko" na hrudník a chvíli holuuje", neznamená že fakt poslouchá a pozná třeba šelest (většina obvoďáků na to kašle a pozn rd, proto gepí na obvodě) a to že vám sestra omotá ruku manžetou neznamená, že ten tlak fakt změřila a nezapsala "od oka".

Nicméně, jestli by to bylo tak špatné, jak slečna píše, těžko by mohla dál chodit do práce. Byla by na nemocenské, a kdyby to trvalo víc než rok, tak v invalidním důchodu, a vymetala by ty ordinace co měsíc, protože teď už by si ji zvali na kontroly pořád. Transplantace srdce je zatím ještě pořád dost neobvyklý případ a to už by si doktoři uměli pohlídat.

Od sametové revoluce, a to už bylo 25 let, nikdo preventivní prohlídky nehlídá. Když na ně lidi nechodí, nikoho to nezajímá. Slečna mohla klidně vidět lékaře naposledy, když jí bylo šest. No a i kdyby, tak co pozná lékař za těch 30 vteřin poslechu stetoskopem? Nic. Pokud to vůbec udělá. Preventivní prohlídka, tak jak ji znám já, proběhne jedním dlouhým pohledem na vzdálenost metr a půl, a dotazem "máte nějaké potíže?" - a tím je vše vyřešeno. Učiní se záznam, že prohlídka proběhla a přitom se člověk ani nesvlíkl. Totéž povinné prohlídky při nástupu, když člověk mění zaměstnání - formalita, nic víc. Takže klidně věřím tomu, že žádný lékař na nic nepřišel - to by slečna sama musela chodit a hlásit, že špatně dýchá, že nemůže uběhnout deset metrů atd. a domáhat se vyšetření a řešení situace. Mně třeba natočili EKG poprvé v životě, když už mi bylo přes 50 let, a i to bylo omylem, neb si mě spletli s jinou pacientkou :-)

Truda: přesně tak . Chodila snad na prohlídky v mládí a lékař ji poslouchal dětský pak pro dospělé .Manželové mamce je 72 let a již v dětském věku ji doktor jen poslechem řekl , že má něco se srdíčkem . No a je to nedomykavost chlopně

A teď nějakou jinou pohádku, prosím. Slečně asi třicet let žádný lékař při prevetivní prohlídce neposlouchal srdce, že? Jestli by byla ve stavu vyžadujícím transplantaci srdce, někdo - přinejmenším ona - by si dřív všiml, že srdce je špatné. Můj táta byl "jen" obvoďák, ale srdcí se něco naposlouchal a samozřejmě doma o některých případech vyprávěl. Taky jsem zažila řadu vyšetření srdce u psů. Příběhu prostě nevěřím, podle mě je to vymyšlené.