Mužství. Jak vnímají muži sami sebe a jak vidí nás ženy?

| Autor: Jana LeBlanc | Rubrika: Láska a vztahy

Muže, jejich postoje, názory a chování řeší ženy většinou – bez mužů. Proto jsme se rozhodli dát tentokrát prostor jenom jim. Jak vidí sami sebe a jiná důležitá témata týkající se mužství?

DAVID SVOBODA, 30 LET moderní pětibojař, olympijský vítěz z roku 2012

Mužský a ženský svět se podle mě výrazně prolínají zhruba od začátku 90. let, kdy ženy vyměnily sukně za kalhoty, ostříhaly vlasy nakrátko, některé se pustily do všemožného podnikání a budovaly kariéru, aby byly soběstačné. S úmyslem zajistit rovnoprávnost pohlaví přišel i nechtěný vedlejší účinek v podobě setření většiny rozdílů (díkybohu kromě těch tělesných) a bohužel ruku v ruce s tím došlo i na významné snížení vzájemné přitažlivosti.

Vy ženy občas mluvíte o „krizi mužství“, já coby muž jsem tento pojem ještě neslyšel. Možná že tenhle váš dojem vzniká proto, že „pravým mužům“ dnes příliš pšenka nekvete. Žena by měla následovat svého muže a důvěřovat tomu, kterého si vybrala. Ovšem inteligentní, krásné, úspěšné ženy jsou dnes soběstačné, nepříliš ochotné se někomu výrazně přizpůsobovat (proč taky?), natožpak podřizovat se. Mají vlastní ambice, které jsou často překážkou v rozhodování o založení rodiny. Zkuste se příště zeptat, jestli někteří muži nepociťují „krizi ženství“.

Myslím, že muž je šťastný a spokojený ve chvíli, kdy jeho žena a rodina je šťastná a spokojená. Taky se domnívám, že dnešní muži se snaží až příliš vyhovět přáním žen, přestože každý ví, že ženy prostě nevědí, co chtějí. I já jsem to zažil. V několika minulých vztazích jsem se snažil přizpůsobit až tolik, že najednou nebylo kam ustoupit.

Navíc uznejte, že podobné chování alfasamcům nijak zvlášť nesluší. Jestli dnešním mužům něco chybí, pak odvaha vyjádřit se o těchto záležitostech pěkně naplno. Je to určitě tím, že názory podobné mému nejsou dnes populární. Snad ale nejsem zase takový snílek, když řeknu, že si přeju mít po svém boku ztělesnění ženskosti v nejušlechtilejším slova smyslu, které mi dovolí cítit se mužem – tedy mít důvěru a být obdivován. A věřím, že ho naleznu.

KRYŠTOF HÁDEK, 32 LET, herec

Co pro mě znamená být mužem? Především velkou zodpovědnost. Odpovědnost dobře vypadat. Mít hezký účes. Čisté nehty. Být vždycky dobře oblečen. Hezky vonět. Být společenský. Cítit zájem žen. Taky sociální odpovědnost, že když se něco děje, nemlčím, neschovám se. A že nedělám ostudu vlastní partnerce. Nemyslím si, že jakožto dnešní muži máme život složitější než naši předkové. Naopak. Řada věcí je dnes jednodušších.

Nikdo nám nic nepřikazuje a závisí jenom na nás, jak a pro co se rozhodneme. Ale tady to taky začíná být obtížné: vybrat si, co chceme a co ne, jací budeme, co každý z nás považuje za chlapské a co ne. Každý muž má možnost vytvořit si pojetí mužství, které sedí jemu... Když se mě ptáte, jestli existuje krize mužství, odpovím, že existuje. Podle mě začíná ztrátou schopnosti mít děti a postarat se o ně. Mužům obecně dnes chybí sebevědomí a pocit, že jsou milováni. Jsem rád, že nám ženy postupně umožňují podílet se na jejich činnostech.

Kdo by si ještě před pár desítkami let pomyslel, že muži budou svobodně chodit na mateřskou, starat se o chod domácnosti, žehlit, vařit a věnovat se problematice dětských nemocí? Nekonečnou radost z toho mám i z druhé strany: že vás ženy je dnes vidět všude. Na každém kroku. My muži vás za to obdivujeme. A také za vaši rozhodnost a schopnost řešit krizové situace. Co děláte špatně? Nic. Absolutně nic. Za sebe bych vás snad jen poprosil méně pít pivo. Méně kouřit. A méně jíst antikoncepci.

ROMAN KUFA, 45 LET, plastický chirurg

Odborníci na gender namítají, že nic takového jako mužský nebo ženský svět neexistuje, ani mužské či ženské role. Já si to nemyslím. Muž je muž a žena je žena a jejich odlišnosti, fyzické i psychické, jsou zakódovány už geneticky. Odlišně se chovají, odlišně řeší různé situace a to, že ženy začínají vykonávat mužská povolání, že muži doma vaří, nemění nic na jejich hormonálním nastavení. Muži a ženy budou vždycky odlišní a budou mít svoje světy, kde muži půjdou v pátek po fotbale na pivo bez žen a bude jim tak dobře, a stejně tak ženy budou mít chvíle bez nás mužů. Podle mě je to správně.

V žádném případě nezpochybňuju, že mužská identita prošla za poslední desetiletí prudkým vývojem a hledání odpovědi na otázku „co pro mě znamená být mužem“ může být pro některé z nás mnohem těžší než v minulosti. Myslím, že mužství má co do činění s vlastní zkušeností, kterou každý muž sám vytváří. Z těchto osobních charakteristik pak vzniká to, co dělá muže mužem. Jak moc nás v tomto hledání dokážou ovlivnit ženy, to přece není žádná novinka.

Stačí si vzpomenout na kamarády ze školy nebo i sami na sebe, jací jsme byli bez přítelkyň, manželek, a jací a kým jsme dnes. A propos, ženy! Krásné, chytré, schopné řešit několik věcí najednou, pamatovat si, co jsme řekli před rokem, prostě máme vedle sebe dobrého hráče, kterého je třeba obdivovat. Co dělají špatně? Z toho, co vidím kolem sebe, když zakazují mužům jejich koníčky, které chlap k životu potřebuje, a usměrňují nás až příliš k obrazu svému. A největší ženský mýtus o mužích? Že jim nezáleží na tom, jak vypadají.

JAN ČAPEK, 39 LET, designér

Jednadvacáté století bude podle mě jednoznačně stoletím žen. Stačí se podívat do populární hudby a nechat v hlavě naskočit mainstream: Gaga, Swift, Lorde, Del Rey, Perry. Samé ženy! Kdybych tutéž myšlenku nechal prolétnout hlavou v devadesátkách, bylo by úplně jinak: Red Hot Chili Peppers, Jamiroquai, U2, Jackson, Prince, Nirvana, Pet Shop Boys a ano… Madonna. To už je ale minulost. Oponoval bych názoru, že nic takového jako mužský nebo ženský svět neexistuje. Podle mě se prostě prožíváme jako muži a ženy. Přesto nelze přehlížet trend feminizace muže.

Budu-li se držet příkladů z popkultury, je zajímavé sledovat feminizaci muže na měnícím se prototypu alfasamce z akčních filmů. V 80. letech kulminovala maskulinita Rambem a Terminátorem, v 90. letech přišli hrdinové s normální hladinou testosteronu v podání herců jako Costner, Willis, Gibson. S novým tisíciletím však nastal zásadní posun k Neovi z Matrixu. Jemnému, štíhlému... Klasická maskulinita je out. Do jaké míry se na téhle změně podílíte vy ženy? Odpovídám – zásadním způsobem. Bez vnějšího tlaku se totiž chování muže mění jen velmi pomalu. V mnoha ohledech je to dnes žena, kdo má hlavní slovo… A muži na to reagují.

Platí to i o partnerských vztazích. V minulosti existovala velká disproporce v míře osobní realizace mezi muži a ženami. Dnes ženy v míře sobeckosti dohánějí muže. Není se co divit. Pakliže chybí tlak okolí, proč mít děti nebo setrvávat ve vztazích namísto peněz, kariéry a volného času, kterých si dnes společnost cení daleko více? Opuštění tradičních rolí je triumf západní kultury. Odvrácená strana mince je, že se nerodí děti a vymíráme. Je tedy třeba si tohoto triumfu užívat, dokud tu ještě jsme.

ADAM DVOŘÁK, 41 LET, filmový producent

Co pro mě znamená být mužem? V první řadě spoustu starostí: nalovit dost zvěře a mít obavy, jestli v jeskyni je stále teplo. Na druhou stranu se s tím pojí i spousta příjemných věcí. Tím, že jsem lovcem, mohu si lépe naplánovat čas podle svého. I když počkejte, teď když si uvědomuji, co říkám, to dnes vlastně mohou i ženy, že? Myslím, že ženský a mužský svět jsou sociální konstrukty. Konvence dávno padly a domnívám se, že v mnoha směrech jsou to ženy, které dnes rozhodují, začínají debatu, otevírají problémy… A muž na to reaguje.

Dnes a denně si to uvědomuju, když si pokládám otázku spojenou s mojí profesí: Kdo rozhoduje, na co se půjde do kina? Jsou to ženy. Dlouho jsem se tomu bránil, že jsem to já, ne moje partnerka, dokud jsem se nepřistihl, že film na společný večer vybírám podle kritéria – bude se jí líbit? A že tak uvažuju i o práci. Ženy rozhodují i o závažnějších tématech – muž u porodu, muž a péče o dítě, muž jako partner...

Pro některé muže v současnosti může být frustrující, že jim vládne žena. Já osobně v tom velký problém nevidím. My muži ke svému životu ženy potřebujeme. Vidíme vás jako krásné květiny, jen občas mezi sebou máme tendenci postěžovat si, jak těžké je zalévání a péče. Tyto konverzace nám většinou slouží k upuštění napětí a k tomu, abychom se mohli vrátit domů zase jako klidní a pečliví zahradníci.

Obdivujeme vás za neskutečnou schopnost probrat každý problém ze všech možných směrů a aspektů. Co děláte špatně? Asi že chcete mnohdy víc než sofistikované odpovědi na otázky, na něž stačí říct upřímné „ano“ nebo „ne“, a že se i po těch letech domníváte, že je opravdu možné omýt po holení z umyvadla veškeré vousy.

Článek vyšel v časopise Moje Psychologie

Další články z rubriky

MARTINA (57): Dcera je biomatka, tak nesmím vnoučata rozmazlovat

MARTINA (57): Dcera je biomatka, tak nesmím vnoučata rozmazlovat

Včera | 23 | Babičky byly vždy od toho, aby si svá vnoučátka hýčkaly, měly na ně víc času než maminky a dopřály…

Má váš partner krizi středního věku? Udělejte těchto 5 věcí

Má váš partner krizi středního věku? Udělejte těchto 5 věcí

19. 8. | Změnil se váš manžel po padesátce a vy máte najednou pocit, že ho vůbec neznáte? Příčinou může být…

Zdena (52):  Na manžela jsem alergická. Nedokážu ho ale opustit

Zdena (52): Na manžela jsem alergická. Nedokážu ho ale opustit

17. 8. | 16 | Po letech soužití některé páry začnou být na sebe doslova hnusné. Jeden druhého iritují…

Problémy ve vztahu? Možná jste žena, se kterou muž nikdy nevydrží

Problémy ve vztahu? Možná jste žena, se kterou muž nikdy nevydrží

17. 8. | Máte problémy ve vztazích, žádný vám dlouho nevydrží a vy přemýšlíte, kde je asi zakopaný pes?…