Myslíme si, že sousedku týrá manžel. Ale jak jí pomoci?

| Autor: TN | Rubrika: Láska a vztahy

Před rokem jsme se s přítelem přestěhovali do nového bytu. Máme podezření na domácí násilí u sousední rodiny. Je vhodné zasáhnout, nebo bychom tím celou situaci ještě zhoršili?

Myslíme si, že sousedku týrá manžel. Ale jak jí pomoci?

Jako první s tím přišel můj přítel. Přiznám se, že já sama jsem docela nevšímavá a spousta věcí mi unikne. Robert je v tomhle jiný. Baví ho pozorovat lidi a dá si práci o nich přemýšlet.

Do nového domu jsme se přistěhovali loni na jaře. Je zde ještě pět dalších bytů, ve kterých žijí normální rodiny. Postupně jsme se se všemi sousedy seznámili. Většina nám přišla v pohodě, jen sousedka, která bydlela s manželem a dvěma dětmi pod námi, byla taková zvláštní. Asi po čtrnácti dnech, co jsme se nastěhovali, mi Robert řekl, že ji potkal a pod okem měla monokl.

Shodou okolností jsem druhý den sousedku potkala. Opravdu měla monokl, ale tvářila se naprosto normálně, usmívala se a rozhodně nevypadala jako někdo, kdo dostal pěstí. Jenže - jak ono se to vlastně pozná, že?

Monokl nebylo to poslední, co napovídalo, že v bytě pod námi se děje něco hodně nedobrého.

Není ti divné, že ji vždycky potkáš s dlouhým rukávem a se šátkem kolem krku, když je venku třicet stupňů?“ zeptal se přítel o pár týdnů později. Je fakt, že mě něco takového ani nenapadlo, ale jakmile to řekl, uvědomila jsem si, že má pravdu.

O pár dnů později jsem zase potkala sousedku s monoklem.

Začali jsme být trochu paranoidní. V paneláku je všechno slyšet, někdo bouchne nebo se ozve křik, hned si myslíme, že je to pod námi.
Můžeme se samozřejmě plést, ale čím dál víc nám připadá pravděpodobné, že se u sousedů opravdu odehrává domácí násilí.

Posuďte fakta sami:

Sousedka má modřiny.
Z jejich bytu se ozývá hluk a křik.
Nikdy jsme neviděli všechny pohromadě. Sousedka chodí jedině sama nebo s dětmi, manžel také jedině sám nebo s dětmi, a to i o víkendech. Na rozdíl od jiných lidí v domě se ani jeden s nikým nebaví, i děti jsou takové zamlklé.

Chceme pomoci, ale jak na to?

Když už sousedku potkáme, zdá se nám čím dál průsvitnější, oči klopí k zemi, jako by se bála na někoho jen podívat. Oba si říkáme, že bychom měli něco udělat, ale nevíme co. Robert mě nabádá, ať si s ní zkusím nějak promluvit a nenápadně jí naznačit, že kdyby potřebovala pomoci, stačí říct. Jenže jak na to, když ona o žádné povídání nestojí? Sotva odpoví na pozdrav a nereaguje ani na „povídání o počasí.“

Robert už chtěl u nich jednou i zazvonit, když se ozýval obzvlášť velký hluk. Nakonec to neudělal. Pořád nějak nevíme, jak bychom vysvětlovali, co tam děláme a proč se do toho pleteme. Co kdybychom do jejich vztahu vnesli nějakou rozbušku nebo důvod k hádkám, který do té doby nebyl? A nebo - ještě hůře - pokud máme pravdu, co když tím sousedce ještě přitížíme, protože jí manžel za zavřenými dveřmi vrátí to, že jsme na ní něco poznali?

Další články z rubriky

Letní sex v přírodě: Na co si dát pozor?

Letní sex v přírodě: Na co si dát pozor?

27. 6. | Léto je konečně tu a horké počasí vyvolává v lidech touhy a chtíč. Příroda přece skýtá tolik míst k…

BLANKA (45): Můj partner je sexy, ale tak trochu hloupý

BLANKA (45): Můj partner je sexy, ale tak trochu hloupý

27. 6. | 23 | Blanka má za sebou nevydařené manželství a nyní je ve vztahu s mužem, který je naprostý opak jejího…

MILADA (48): Vzala jsem si podruhé stejného muže. A je to mnohem lepší

MILADA (48): Vzala jsem si podruhé stejného muže. A je to mnohem lepší

25. 6. | 2 | Rozejít se s partnerem ve dvaceti a pak se k sobě zase vrátit je celkem běžné. Jaké to ale je, když…

Jste dobrá v posteli? Poznáte to podle své postavy

Jste dobrá v posteli? Poznáte to podle své postavy

24. 6. | Co všechno může naznačit vaše postava? Třeba i to, jaká jste milenka! Pamatujte ale na to, že ať už…