Mýty o asistované reprodukci

| Autor: redakce | Rubrika: Láska a vztahy

Ačkoli více než tři čtvrtiny české veřejnosti podporují metodu asistované reprodukce (průzkum společnosti IBRS, duben 2009), stále mezi lidmi kolují mýty a pověry, které se dostávají do jejich podvědomí a dlouhodobě tam působí, aniž by měly jakýkoli racionální základ.

Proč a jak vznikají mýty o asistované reprodukci?
Jednou z hlavních příčin je bezesporu nedostatečná znalost problematiky léčby neplodnosti metodami asistované reprodukce, laická veřejnost nemá o těchto metodách dostatek informací a do jejího uvažování se nutně dostávají také různé dezinformace. Lidé se obávají genetické zátěže dětí narozených pomocí metod asistované reprodukce, jakož i možných vedlejších účinků léčby.

Hlavními přetrvávajícími mýty v asistované reprodukci jsou: riziko hormonální léčby před odběrem vajíček, komplikace při odběru vajíček, vícečetné těhotenství, záměna spermií a vajíček, a abnormální vývoj dětí po asistované reprodukci. Praktické zkušenosti a postupy současné medicíny v této oblasti ukazují, že uvedené mýty jsou z naprosté většiny neopodstatněné.

Mýtus 1: Riziko hormonální léčby před odběrem vajíček
Přestože se vzhledem k charakteru mohou objevit určité obtíže, např. ovariální hyperstimulační syndrom, dochází k tomu nejvýše u jedné nebo dvou žen ze sta, a pokud lékař postupuje obezřetně, je skutečný výskyt obtíží ještě mnohem menší.

Mýtus 2: Komplikace při odběru vajíček
Tyto komplikace jsou v podstatě vzácné, mohou se týkat nejvýše dvou nebo tří pacientek z tisíce.

Mýtus 3: Vícečetné těhotenství
Je třeba rozlišit dvojčetná těhotenství, která se skutečně objevují ve 20 až 30 %, a těhoteství trojčetná či čtyřčetná, která sice před deseti lety byla relativně běžná, ale díky vývoji medicíny v této oblasti již k těmto vícečetným těhotenstvím prakticky nedochází.

Mýtus 4: Záměna spermií a vajíček
Opatření k zajištění bezpečnosti proti záměně upravuje zákon o tkáních a buňkách 298/2008 Sb. a vyhláška SÚKL 422/2008 Sb. Při manipulaci se spermiemi a vajíčky je v souladu s těmito předpisy dodržována vysoká míra zabezpečení včetně vícenásobné kontroly všech identifikačních údajů. Nelze absolutně vyloučit teoretické selhání vlivem lidského faktoru, ale v praxi k němu nedochází.

Mýtus 5: Abnormální vývoj dětí po asistované reprodukci
„Žádný dostupný výzkum dosud neprokázal genetickou zátěž dětí narozených metodou IVF,“ uvádí prof. MUDr. Milan Mrázek, primář Clinical centre Iscare Lighthouse v Praze. „Ve srovnání s dětmi počatými přirozenou cestou jde o zcela zdravé, normální děti, které nemají žádné negativní vlohy, ať už imunologické, či genetické.“


Mýty v asistované reprodukci vznikají z obav z neznáma, zveličováním a vymýšlením negativních souvislostí a následků v léčbě neplodnosti metodami asistované reprodukce, zveřejňováním cíleně zaujatých informací. Často nemají dostatek informací o možnostech řešení poruch plodnosti ani lékaři prvního kontaktu a nezáměrně tak prodlužují existenci mýtů.

Co by mohlo v této situaci pomoci?
„Řešením současné nepříznivé situace by měla být veřejná diskuse, která by umožnila prezentovat argumenty odborné společnosti podložené zkušenostmi z klinické praxe,“ vysvětluje dr. Mrázek. „Zároveň je třeba trvale podporovat další výzkum v oblasti asistované reprodukce a veřejnosti poskytovat objektivní informace o možnostech této metody.“


Projekt DDAR pomáhá najít řešení problémů s početím
Průměrný počet všech narozených dětí připadajících na jednu matku za její život je v České republice pouze 1,3 (průměrný koeficient v zemích EU je 1,5), přitom koeficient fertility musí být alespoň 2,1, aby nedocházelo k „vymírání“ populace. Jendím z důvodů je i to, že české ženy odkládají mateřství na pozdější věk. V současné době je průměrný věk české matky 29 let, což do budoucna zvyšuje pravděpodobnost problémů s početím.

Asistovaná reprodukce se s ohledem na tento trend jeví jako efektivní řešení vzniklé situace, proto je nesmírně důležité zvýšit informovanost české veřejnosti o umělém oplodnění a zabránit šíření mýtů, které toto téma mnohdy obestírají. To je také jedním z cílů projektu „DDAR – Dítě díky asistované reprodukci“, který chce pomoci lidem nalézt řešení problémů s početím dítěte. V rámci projektu DDAR probíhá průzkum, který průběžně mapuje postoj české veřejnosti k asistované reprodukci a znalost této problematiky. 1. června 2009 (na Den dětí) byly na adrese www.stopneplodnosti.cz zprovozněny nové webové stránky, které nabízejí nejen základní informace o asistované reprodukci, ale také kontakty na centra asistované reprodukce a on-line poradnu. Odborným garantem stránek jsou lékaři specializovaní na problematiku asistované reprodukce, na dotazy v poradenské rubrice odpovídají zástupci jednotlivých center asistované reprodukce.

zdroj: Emc


Další články z rubriky

MILUŠKA (52): Jsem ráda, že má manžel milenku!

MILUŠKA (52): Jsem ráda, že má manžel milenku!

4. 12. | 32 | „Díky slečně Simoně jsme oba spokojenější!“ tvrdí Miluška o mileneckém vztahu svého muže a jeho…

Jak poznáte, že bude dobrý milenec? Sledujte prsty, doteky i polibky!

Jak poznáte, že bude dobrý milenec? Sledujte prsty, doteky i polibky!

3. 12. | Byli jste už na několika schůzkách a vše spěje k tomu, že brzy dojde k prvnímu sexu. Jste nervózní,…

HANA (39): Balí mě soused a láká mě na drsný sex!

HANA (39): Balí mě soused a láká mě na drsný sex!

29. 11. | 31 | Pohledný soused Hany se jí už několik týdnů dvoří. Oběma je jasné, že by nešlo o vztah, ale…

MÁJA (46): Přítelův syn je monstrum. Přemýšlím o rozchodu

MÁJA (46): Přítelův syn je monstrum. Přemýšlím o rozchodu

28. 11. | 33 | Máji přítel má velmi problematického syna. Společně strávené víkendy jsou pro ni očistec a k Májině…