Nestává se příliš často, aby se varování a doporučení lékařů dostala do souladu s názory mladé generace. Kupodivu se to povedlo u přileb, jež se z prostředků ochrany hlavy při pádu staly takříkajíc kultovním předmětem, bez nějž se neobejde žádný pravověrný snowboardista či lyžař pod třicet let.
O rozšíření přileb se však nezasloužila zákonná povinnost, která platí například v Itálii pro všechny vyznavače těchto zimních sportů mladší čtrnácti let, a do budoucna se počítá s tím, že pojme i vyšší věkové kategorie, či výzkum kanadských vědců, jenž na údajích o více než čtyř tisícovkách sportovců doložil, že helmy dokáží snížit riziko úrazu hlavy o plných devětadvacet procent.
Postaraly se o to totiž především hudební stanice a sportovní kanály, které svým divákům a posluchačům prostě vštípily názor, že mít přilbu je "in", a věnovat se zimním radovánkám bez ní, takříkajíc "nahoře bez", už prostě nefrčí.
Zvláště, když je z čeho si vybírat. Od nejjednodušších tvarů po komplikované s vestavěnou optikou, v rozmanitých barevných provedeních, z rozličných materiálů, od odlehčených po robustní.
Díky idolům, které bez této ochranné pomůcky nedají ani ránu, si je nedokáží odepřít ani fanatičtí ctitelé zimních adrenalinových disciplín. Tedy ti, kteří považují lyžařské kurzy pořádané oficiálními institucemi za projevy změkčilosti, a raději se na vlastní pěst pouštějí do riskantních podniků. Zásadně se vyhýbají upravovaným sjezdovkám a realizují se spíš lehkomyslnými jízdami v hlubokém sněhu, na strmých svazích nebo skoky, které jim přinášejí žádoucí vzrušení. Helma jim přitom dopřává nejen pocit, že jdou s módou a dobou, ale dokáže je i spolehlivě ochránit. (Plus)